Tak nám začala revoluce mobilních tarifů. Je to velké téma, ostatně v Česku využívá mobilní telefon naprostá většina obyvatel. Ohňostroje a famfáry ale pořád nějak ne a ne zaznít. Češi se zjevně nenechají tak snadno unést reklamním sloganem. Na rozdíl od řady médií, která tiskovou zprávu se slovíčkem „revoluce“ často přejala se vším všudy.
I když se nepochybně jedná v případě rádoby vizionářské O2 i dalších operátorů o lákavou nabídku, ve srovnání se zahraničím je to pořád někde v době kamenné. Stačí si porovnat pokrytí, objemy dat a také – bohužel ještě stále – výrazně vyšší ceny.
Jenže žehrání nad tím, jak jsou na nás korporace zlé a obírají nás, je tak jako v jiných případech trochu jako vztekat se kvůli špatnému počasí. Ne že bych se neměl chuť přidat se, i já bych rád za 500 korun volal neomezeně s mobilním internetem do 3 GB dat jako ve Francii. A nemusíme zůstat u telefonů. Také bych s chutí kupoval potraviny za německé ceny a v německé kvalitě. Nebo oblečení stejně drahé jako ve Velké Británii.
Jakkoliv se to zdá nefér, v tomto případě nemůžeme jen naštvaně dštít síru na hlavu zákeřných korporací, ježto údajně ze střední Evropy vytvářejí spotřebitelský odpadkový koš. Platí zákony trhu. Za ten odpadkový koš si můžeme hlavně sami a situace s operátory to docela pěkně ilustruje. I když je mezi Čechy více než 14 milionů mobilních telefonů, internet na nich používá jen něco přes tři miliony lidí. V některých oblastech jde o pouhé dvě procenta obyvatel (viz. další zajímavá čísla).
Není žádný div, že se operátoři o takové drobty zrovna neperou. To samé platí o potravinách, ošacení a jistě řadě dalších komodit. Český spotřebitel prostě zatím není tak silný, aby konkurenční podmínky na trhu odpovídaly Západu. Není to dobře, ale není to ani špatně. Taková je prostě realita. Asi jako to letošním nevlídné jarní počasí.
Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:
