FMC neboli Fixed Mobile Convergence je zkratkou, která letos začíná hýbat jinak poklidnými telekomunikačními vodami. Co ale v praxi prolínání mobilních a pevných linek nabídne? Pevné sítě jsou přežitek. To je velmi oblíbené tvrzení mobilních operátorů, které se však vůbec nezakládá na reálném podkladu.
FMC neboli Fixed Mobile Convergence je zkratkou, která letos začíná hýbat jinak poklidnými telekomunikačními vodami. Co ale v praxi prolínání mobilních a pevných linek nabídne? Pevné sítě jsou přežitek. To je velmi oblíbené tvrzení mobilních operátorů, které se však vůbec nezakládá na reálném podkladu. Pravda, Česká republika je poněkud extrémem, protože je zde více než třikrát více mobilních účastníků než těch fixních, ale to ještě nic neznamená. Mobilní sítě jsou také schopné svým uživatelům nabídnout zcela unikátní funkcionalitu, kterou je ona samotná mobilita. Můžete být k zastižení kdykoliv a kdekoliv. Jenže mobilním sítím chybí cosi velmi podstatného - izolované a dedikované přenosové prostředí s garantovatelnými parametry. Jistě, překryvem buněk, záložním napájením pro každou základnovou stanici či záložními přenosovými trasami, lze na mobilní síti dosáhnout poměrně velké spolehlivosti a také postačující kapacity sítě, ale jen pro hlas. Rychlé datové služby se bez drátů realizují velmi špatně. Navíc ono slůvko „rychlé“ rok od roku symbolizuje vyšší přenosové rychlosti, a mobilním sítím zde tak přestává stačit dech. Pevné sítě přitom stále ještě nevyužívají svůj největší potenciál - optická vlákna. Optické datové sítě dosahují v dnešní době běžně přenosových rychlostí v řádu desítek gigabitů za sekundu, což je hodnota, které se neblíží mobilní sítě ani v podmínkách výzkumných laboratoří. Pokud by se navíc snížila cena koncových zařízení na přijatelnou úroveň, řekněme 10 tisíc korun, nebyl by již problém do domácností doručovat přenosové rychlosti až 2,5 gigabitů za sekundu. Se současnou kabeláží a xDSL se však tato limitní hranice bude pohybovat maximálně okolo 50 megabitů za sekundu, což ovšem také není málo. VŠICHNI ZA JEDEN PROVAZ V jednotě je síla, tvrdí známé rčení, jehož pravdivost prověřili v nejrůznějších podobách všechny generace před námi. Jenže v oblasti telekomunikací, ač to zní poněkud neuvěřitelně, bylo „objeveno“ teprve nedávno. Příběhy operátorů z konce minulého století, kteří vlastnili fixní i mobilní síť a řešili problémy vzájemné kanibalizace telefonních budek a mobilů, jako například British Telecom, jsou ještě stále živé. Nyní však operátorům začíná docházet, že mít obě sítě je spíše výhodou než utrpením, jen je toho třeba umět využít. Mezi průkopníky přitom patří v České republice důvěrně známá Telefónica, která i ve Španělsku vlastní fixní síť i mobilního operátora a jako jedna z prvních na světě začala pro obě sítě poskytovat společné služby (konkrétně se jednalo o MMS, videostreaming a obsahové služby jako například zpravodajství) a začala s tím slavit úspěch. BALÍČKY SLUŽEB Tím nejprimitivnějším, nicméně efektivním způsobem, jak spojit fixní a mobilní síť, je nabídnout výhodné společné balíčky služeb, které jsou jinak i nadále víceméně nezávislé. Operátoři, kteří vlastní obě sítě (takové nalezneme ve většině zemí), si mohou dovolit nabídnout například balíček s ADSL a mobilním připojením (což v Česku již poskytuje Eurotel) anebo třeba balíček s 1000 volnými minutami na volání do pevné sítě ať již z mobilu, nebo z pevné linky. Příjemnou změnou je jistě i jedna společná faktura za mobilní i fixní služby. SPOLEČNÁ TELEVIZE A VIDEO
Představte si, že máte u svého fixního operátora objednánu IP televizi (v severských státech poměrně běžná praxe a v Česku brzy také). Platíte za ni, ale můžete ji, podobně jako kabelovou televizi, sledovat jen doma. Jenže, co kdybyste v ceně této IP televize měli i přístup přes mobil? Co kdybyste fotbalové zápasy, zprávy a své oblíbené seriály mohli za stejnou cenu (či menší příplatek) sledovat i v mobilu? Technicky to díky mobilním sítím třetí generace možné je, a pokud fixní operátor v dané zemi vlastní i mobilní síť, tak není v zásadě problém to zavést.
Totéž přitom platí i pro takzvané video na objednávku či nákup hudby přes internet. Právě televize a hudba jsou velkou nadějí jinak již léta monotónního obsahu pro mobilní i fixní sítě. Televize a hudba jsou totiž něco, za co jsou zákazníci ochotni platit a berou to jako samozřejmost. V brzké budoucnosti se ostatně něčeho podobného dočkáme i od dua Český Telecom - Eurotel a nejinak tomu bude i v dalších zemích.
SPOLEČNÁ IP TELEFONIE
Mnohem zajímavější aplikací je však IP telefonie. Tu začínají prozatím zavádět ve větším či menším rozsahu fixní operátoři. Výjimku tvoří britský BT, který se pustil do asi největšího telekomunikačního projektu v historii a rozhodl se do roku 2008 převést celou síť pouze na IP telefonii. IP telefonie je totiž na rozdíl od klasické analogové telefonní linky, kterou má většina z nás doma, plně digitální, umožňuje kvalitnější přenos zvuku a navíc výrazně usnadňuje nasazování xDSL technologií.
Pro xDSL je totiž hlasový kanál ve fixních sítích pouhým rušením a významně zhoršuje jeho parametry. Ostatně, pokud máte doma ADSL, jistě jste si všimli zařízení jménem splitter, což není nic jiného než elektrický filtr, který odstraní rušení (telefonní kanál) předtím, než se telefonní linka připojí k ADSL modemu. Novější technologie xDSL pak přímo vyžadují odstranění hlasového kanálu.
Výhoda IP telefonie tkví také v tom, že operátor velice výrazně ušetří na infrastruktuře. Díky tomu, že hovor přes VoIP je z hlediska sítě jen další datový přenos, může také nabídnout telefonování zcela zdarma, aniž by to mělo nějaký negativní dopad na provozní náklady či kapacitu sítě.
Velké kouzlo má pak IP telefonie v sítích mobilních - díky paketovému datovému přenosu totiž odpadají veškeré starosti s takzvaným handoverem neboli předáním hovoru z jedné základnové stanice na druhou, což je suverénně nejproblematičtější část implementace každé starší mobilní sítě. Ty novější totiž klasickou telefonii již dlouhá léta nenabízejí - přesněji od roku 2000 jsou všechny nové standardy mobilních sítí založeny pouze na bázi datových přenosů a některé z nich již počítají s VoIP. V této oblasti je asi nejdále Slovensko, kde T-Mobile implementoval technologii Flash-OFDM, která je přímo od základu navržena pro podporu IP telefonie a nelze vyloučit, že se jí také Slováci brzy dočkají.
Implementace IP telefonie ve společné síti pak má jedno velké kouzlo: Lze použít stejný softswitch a stejný tarif pro fixní a mobilní síť, nehledě na to, že v rámci sítě není problém nabídnout volání zdarma (za paušál), protože i v případě mobilu se jedná jen o běžný přenos dat.
NETUŠENÉ FIREMNÍ APLIKACE
Velký přínos bude prolínání mobilních a pevných linek znamenat i pro firmy. Díky postupnému přechodu na IP telefonii, který lze očekávat zhruba po roce 2010, již zcela zmizí bariéra mezi podnikovou telefonní sítí a tou mobilní či fixní. Navíc, díky rostoucím přenosovým rychlostem a modernějším bezpečnostním prvkům, již nebude prakticky žádný problém přistupovat do firmy z domova nebo přes mobil a svou fyzickou přítomnost v podniku nahradit videokonferencemi.
FMC KLEPE UŽ I NA DOMÁCÍ DVEŘE
Česká republika má pro budoucí praktickou realizaci FMC velmi dobré předpoklady - existuje zde operátor, který vlastní fixní i mobilní síť a chystá se navíc obě sítě
letos spojit pod křídla jedné firmy. Český Telecom a Eurotel však nemusí zůstat jediným duem. V T-Mobile vlastní menšinový podíl České radiokomunikace, které masivně expandují zejména na rezidenční trh, a nelze vyloučit, že ani GTS Novera nezůstane bez povšimnutí Vodafone (nebo opačně). Výhoda je přitom i v tom, že všichni tito tři fixní operátoři mají vlastní xDSL infrastrukturu.
