Mobilní telefonování v těchto dnech slaví 50 let. První přístroj od společnosti Ericsson by se však jistě do kapsy nevešel, vážil kolem 40 kilogramů a byl určen pro zabudování do kufru osobního automobilu. Používalo jej několik stovek zákazníků, většinou zámožných právníků a lékařů ve švédském Stockholmu a Göteborgu.
Mobilní telefonování v těchto dnech slaví 50 let. První přístroj od společnosti Ericsson by se však jistě do kapsy nevešel, vážil kolem 40 kilogramů a byl určen pro zabudování do kufru osobního automobilu. Používalo jej několik stovek zákazníků, většinou zámožných právníků a lékařů ve švédském Stockholmu a Göteborgu.
První zcela automatický systém pro mobilní telefonování nesl označení MTA (Mobile Telephony A). Bez jakékoliv další manipulace stačilo vytočit na číselníku číslo účastníka a telefonovat. Systém pracoval ve frekvenčním pásmu 160 MHz a používal pulzní vytáčení mezi telefonem a základnovou stanicí. V jednu chvíli mohlo telefonovat až 100 účastníků.
Až v roce 1983 přišla americká firma Motorola na trh s přístrojem, který se při troše dobré vůle vešel do kapsy či alespoň příruční tašky. Telefon pod názvem DynaTAC 8000X vážil 800 gramů a stál téměř 4000 dolarů. Během pár týdnů si „cihlu“ pořídilo několik tisíc lidí.
V Česku začala mobilní revoluce na podzim roku 1991, kdy v analogové síti NMT zahájil provoz mobilní operátor EuroTel, který se nedávno přejmenoval na O2. V roce 1996 mu přibyl konkurent RadioMobil, nyní T-Mobile, a obě firmy začaly nabízet služby v digitální síti GSM. Nejmladší Vodafone přišel pod jménem Český Mobil na trh o další čtyři roky později. Nyní v tuzemsku připadá 115 mobilních čísel na 100 obyvatel.
