Takzvaná pražská high-society (to jsou ti lidé, kteří si po večeři objednávají pětadvacetileté Chateau Petrus a žádají okamžité nalévání bez několikahodinové dekantace) objevila v posledních měsících Chambord. Slavný francouzský likér se dostává do módy v profláknutých barech a restauracích, takže by asi měl stát za pár řádek.
Při jedné zastávce Ludvíka XIV. na zámku Chambord v povodí Loiry mu hostitel nabídl sklenku originálního ostružinového likéru. Tekutý pamlsek se zakrátko stal pevnou součástí nápojového repertoáru ve Versailles a zařadil se mezi výjimečné likéry a koňaky, které nutně musí korunovat velkou francouzskou večeři.
Prastará receptura prošla za skoro čtyři století jen drobnými úpravami, stále však platí, že tímto názvem se může legálně pyšnit pouze originál nadále vyráběný v údolí Loiry. Základem jeho chuti jsou ostružiny a maliny, dále madagaskarská vanilka, mariánská citrusová kůra, akátový med a samozřejmě koňak.
Vyrábí se ve třech krocích: nejprve se lesní ovoce měsíc maceruje v destilátech, poté se za pomoci další dávky lihoviny vytváří chuťově i senzoricky nesmírně bohatá infuze, která musí dva týdny odpočívat, zatímco se odsává přebytečný alkohol. Zbylé ovoce je podrobeno jemnému lisování, dokud nevydá dostatek přírodních šťáv a cukrů. Ve třetím kroku – míchání – se nápoji dodává koření, bylinky a další příměsi.
V moderní gastronomii je Chambord znám jako skvělá součást koktejlů, jeho sametová chuť a konzistence ho však předurčují i jako ingredienci sladkých a některých slaných jídel, kde může dělat společnost sýrům či krevetám stejně jako čokoládě. Můžeme-li si však dovolit osobní zkušenost – prostá sklenka likéru po bohaté večeři je nakonec stejně nepřekonatelná.
Kulinářským kutilům doporučujeme vřele k vyzkoušení v domácí kuchyni, on to totiž zase není likér výhradně pro horních deset tisíc, nebo kolik jich je. Láhev lze zakoupit za cenu kolem 500 korun, a tak se dá říci, že high-society docela sympaticky šetří.
