Americký profesor ekonomie Nouriel Roubini ve dvanácti bodech...
celý podtitul: Americký profesor ekonomie Nouriel Roubini ve dvanácti bodech předpověděl finanční krizi. A trefil se!
[perex]
Až s ohromující přesností načrtnul současný obraz finanční krize ve svém článku americký ekonom Nouriel Roubini. Bývalý poradce amerického ministra financí a profesor newyorské univerzity, který si díky svým trefným předpovědím vysloužil přezdívku moderního Nostradama, letos v únoru shrnul ve dvanácti bodech to, co celý finanční sektor, potažmo nás všechny, čeká. Týdeník EURO přináší výňatky z článku doplněné o stručný komentář, který s odstupem osmi měsíců popisuje skutečný vývoj situace na americkém finančním trhu.
„Abychom porozuměli rizikům, kterým finanční systém dnes čelí, předkládám katastrofický scénář, jehož se Fed a představitelé finančních institucí po celém světě nyní obávají. Tento scénář – i přes svou extrémnost – je čím dál pravděpodobnější. Nepopisuje proto události s nízkou pravděpodobností výskytu, jako spíš výsledek, který je značně pravděpodobný,“ uvádí profesor Roubini.
„Začněme nejdříve s hospodářským poklesem, do něhož se nyní americká ekonomika dostala. Předpokládejme, že tato recese, která začala v prosinci 2007, bude horší než ony osmiměsíční, které existovaly v letech 1990 a 1991 a 2001. Recese z roku 2008 bude vážnější z několika důvodů: prvním je největší pokles hodnoty nemovitostí v americké historii, kdy se ceny nemovitostí pravděpodobně sníží o dvacet až třicet procent.“ (Nutno přiznat, že v tomto bodě nejsou Roubiniho východiska přesná. Americká ekonomika sice v posledním loňském čtvrtletí klesla o 0,2 procenta, ale za letošní první dvě čtvrtletí vykázala růst o 0,9, respektive 2,8 procenta – pozn. red.)
„Druhou příčinou je skutečnost, že hroucení úvěrového trhu povede ke kritickému nedostatku volných úvěrových zdrojů v ekonomice. Důvodem je jednak „kreditní bublina“, která se již netýká pouze hypoték, ale také nových riskantních finančních inovací a sekuritizace.
Za třetí, americké domácnosti, jejichž spotřeba tvoří více než sedmdesát procent hrubého domácího produktu, po mnoho let utrácely mnohem více, než si mohly dovolit. To vedlo k vytvoření obrovského dluhu, nejen v podobě hypoték. Nyní, když ceny nemovitostí klesají a v ekonomice začínají chybět volné úvěrové zdroje, snížení soukromé spotřeby bude podstatné a dlouhotrvající.
Jaké budou následky? Zde je popsáno dvanáct kroků scénáře systémového finančního kolapsu, který je s touto závažnou krizí spojen.“
1. Propad v oblasti nemovitostí je nejhorší v americké historii a nic nenaznačuje, že se situace v brzké době stabilizuje. V tuto chvíli je jasné, že ceny amerických nemovitostí poklesnou – oproti vrcholu oné „bubliny“ – asi o dvacet až třicet procent. To domácnosti připraví zhruba o čtyři až šest bilionů dolarů. Zatímco kolaps trhu s takzvanými subprime hypotékami bude mít za následek přibližně 2,2 milionu případů exekucí nemovitostí, třicetiprocentní pokles hodnoty nemovitostí s sebou přinese to, že u více než deseti milionů domácností přesáhne dluh na hypotéce hodnotu zastaveného majetku. Tyto domácnosti tak budou „motivovány“ k nesplácení svých závazků. Jinak řečeno, pošlou své hypoteční bance v obálce klíče od domu. Nadto lze očekávat, že brzy zkrachují některé z velkých stavebních společností. Připojí se tak k řadě malých, které tento osud již postihl, což povede k dalšímu pádu akcií těchto společností, navzdory tomu, že v posledních týdnech zažívaly i přes zhoršující se pokles na trhu s nemovitostmi určité zlepšení.
ANO
V tomto bodě se Roubini trefil, i když nejde o předpověď, ale v zásadě o konstatování skutečnosti. Pravda je, že Roubini byl jedním z ekonomů, kteří s touto předpovědí přišli jako první.
2. Ztráty finančního systému způsobené poskytováním subprime hypoték se nyní odhadují na zhruba 250 až 300 miliard dolarů. Tyto ztráty se ovšem neomezí pouze na tyto hypotéky a s nimi související hypoteční zástavní listy a deriváty CDO (zajištěné dlužní obligace). Rozšiřují se nyní i na hypotéky pro úvěrově spolehlivé nebo téměř spolehlivé klienty. Důvodem je skutečnost, že lehkomyslný způsob půjčování peněz (žádné zálohy, žádná potvrzení o příjmu, zaměstnání nebo majetku) se praktikoval nejen v případě podřadných hypoték, ale v rámci celého hypotečního sektoru. Zhruba šedesát procent všech hypoték mezi lety 2005 až 2007 mělo tyto riskantní a toxické rysy. Jde tedy o obecnou krizi a rozpad hypotečního systému, nikoli pouze o podřadné hypotéky. Jak poklesnou ceny nemovitostí a ekonomika se dostane do recese, tyto ztráty prudce vzrostou. Goldman Sachs nyní odhaduje celkové ztráty spojené s hypotékami zhruba na 400 miliard dolarů. Konečná čísla ale mohou být mnohem vyšší, pokud ceny nemovitostí poklesnou o více než dvacet procent.
ANO
Opět trefa do černého, možná jde o příliš optimistický odhad.
3. Hospodářský pokles povede – a už se tak děje – k prudkému nárůstu případů nesplácení ostatních typů nezajištěných spotřebitelských dluhů, jako jsou kreditní karty, studentské půjčky nebo půjčky na automobily. V USA existuje mnoho milionů podřadných kreditních karet a podřadných půjček na automobily. Nesplácení těchto dluhů se přitom opět neomezí jen na méně solventní žadatele. Tyto ztráty je tedy opět nutné připojit ke ztrátám bank a ostatních finančních institucí. To znovu povede k palčivému nedostatku úvěrových zdrojů. Jak ukazují zjištění pracovníků Fedu, nedostatek těchto zdrojů se šíří hypotečním trhem, rozšiřuje se z hypoték na spotřebitelské úvěry a postihuje nejen velké, ale i menší banky.
ANO
Přesná předpověď, ačkoliv se dnes o krachu trhu s kreditními kartami ještě nehovoří.
4. Třebaže existují vážné pochybnosti o ztrátách, které utrpí pojišťovny specializující se na krytí úzce vymezených rizik v souvislosti s pojištěním derivátů a dalších toxických finančních instrumentů, je zřejmé, že tyto ztráty výrazně přesáhnou oněch deset až patnáct miliard dolarů, jimiž se regulační orgány pokoušejí situaci zalátat. Některé z těchto pojišťoven ve skutečnosti balancují na hranici insolventnosti a žádná z nich si v tuto chvíli nezasluhuje rating AAA bez ohledu na to, jak bude reálná rekapitalizace zajištěna. Jakákoli společnost, která potřebuje rating AAA, aby se udržela na trhu, si takové ohodnocení v první řadě nezaslouží. Hodnocení těchto pojišťoven by se mělo snížit, jelikož žádný záchranný balíček – kromě nepravděpodobné státní pomoci – není reálný nebo uskutečnitelný vzhledem k hlubokým ztrátám.
ANO
Poté, co pojišťovnu AIG zachránila před krachem až pomoc americké vlády, ani tato předpověď nepotřebuje komentář.
5. Trh s úvěry na komerční nemovitosti se brzy dočká kolapsu podobnému tomu, jaký postihl oblast podřadných hypoték. Půjčovací metody v oblasti komerčních nemovitostí byly totiž stejně riskantní jako u nemovitostí určených k bydlení. Nemovitostní krize povede – s krátkým zpožděním – ke krachu v nerezidenčním stavebnictví, jelikož nikdo nebude chtít stavět kanceláře, obchody či nákupní centra ve městech, v nichž nikdo nebydlí. Vznik nových hypoték v oblasti komerčních nemovitostí již dnes napůl zamrzl, trh s těmito hypotékami se již zadrhává.
Zde není ještě situace tak dramatická, ač nálada je chmurná. Otázka ale je, jak se situace bude vyvíjet v tomto sektoru v příštích měsících.
6. Je možné, že zkrachuje některá z velkých regionálních, nebo dokonce celostátních bank, na něž má trh s hypotékami velký vliv. Některé velké banky tak možná budou následovat více než dvě stovky poskytovatelů subprime hypoték, kteří již zkrachovali. Tato skutečnost, podobně jako v případě britské Northern Rock, povede k panice vkladatelů a k obavám o pojištění vkladů. Fed tak bude muset znovu potvrdit implicitní doktrínu, podle níž jsou některé banky příliš velké na to, aby mohly padnout. Ovšem krachy těchto bank povedou k závažným fiskálním ztrátám, které si vyžádají státní pomoc a faktické znárodnění postižených institucí. Krachy bank pak kritický nedostatek volných úvěrových zdrojů ještě zhorší.
ANO
Nourinimu se tato předpověď povedla do puntíku. Realita jeho katastrofické představy dokonce předčila.
7. Ztráty, které banky utrpěly v portfoliu spekulativních půjček, jsou již rozsáhlé a stále rostou. Schopnost finančních institucí tyto půjčky strukturovat a sekuritizovat je nyní zásadně ohrožena. Stovky miliard dolarů v těchto půjčkách, které se nyní nacházejí v rozvahách finančních institucí, mají nižší než nominální hodnotu (v současné době zhruba devadesát centů na dolar, brzy ale půjde o hodnotu mnohem nižší). K tomuto faktu přidejte navíc to, že řada rizikových transakcí (účelové odkupy akcií vypůjčeným kapitálem) byla nyní odložena, restrukturalizována nebo úplně zrušena. Chaos v systému spekulativních půjček již nyní vede ke zmrazení trhu s deriváty a k rostoucím ztrátám pro finanční instituce.
ANO
K tomu není co dodat.
8. Jakmile bude recese v plném proudu, přestanou firmy v masivním měřítku splácet své závazky. V běžném roce se míra, v níž společnosti nesplácejí své půjčky, pohybuje okolo 3,8 procenta (jde o průměr mezi lety 1971 až 2006). Jak uvedly nedávné studie, v průběhu letošního roku tato míra prudce stoupne a dostane se výrazně nad desetiprocentní hranici. Jakmile naroste počet případů nesplácení, dojde k masivním ztrátám na poli finančních derivátů sloužících k přenosu kreditního rizika z jednoho subjektu na jiný.
ANO
I když nárůst bankrotů z nebankovního sektoru není zatím dramatický.
9. Takzvaný stínový bankovní systém nebo spíše stínový finanční systém (jelikož do něho patří i nebankovní finanční instituce) se brzy dostane do vážných problémů. Tento systém tvoří instituce, které si podobně jako banky půjčují nakrátko prostředky v likvidní formě. Samy ovšem půjčují, popřípadě investují v méně likvidních aktivech. Tento systém zahrnuje: strukturované investiční nástroje, fondy peněžního trhu, specializované pojišťovny, investiční banky, hedgeové fondy a další nebankovní finanční instituce. Na rozdíl od bank se tyto instituce nemohou přímo ani nepřímo uchýlit k poslední záchraně ve formě pomoci centrální banky, protože nepřijímají vklady. Zhoršující se problémy v hospodářství a na finančních trzích spolu s chybným řízením rizik způsobí, že některé z nich zkrachují. Vyřešit potíže tohoto stínového finančního systému půjde těžko.
ANO
Otázka je, zda záchranný plán americké vlády, jehož podoba se minulý týden měnila, počítá se sanací ztrát i tohoto sektoru. Pravděpodobně ano.
10. Na akciových trzích v USA a v zahraničí se odrazí americká recese. Poté, co vyprchá přechodné zlepšení z konce ledna 2008, bude pokles na akciových trzích pokračovat, protože investoři brzy zjistí, že ekonomický pokles je zásadnější, než se předpokládalo. Uvědomí si také, že specializované pojišťovny nebudou zachráněny, že finanční ztráty vzrostou a že v období hospodářského poklesu se sníží výnosy nejen finančním společnostem, ale i podnikům z jiných oborů. Protože v průběhu typické americké recese klesá akciový index S&P500 zhruba o 28 procent, stanou se z amerických i světových akciových trhů trvalé medvědí trhy.
V zásadě ANO
Letošní září bylo pro akciový index S&P500 nejhorším obdobím od roku 2002. Na samém konci měsíce index klesl o osm procent v souvislosti s nepřijetím amerického návrhu zákona o státní pomoci finančním institucím. Poté sice opět prudce posílil, lze ale očekávat, že turbulentní období bude pokračovat.
11. Zhoršující se nedostatek volných úvěrových zdrojů, který nyní ovlivňuje většinu úvěrových trhů a trhů s příslušnými deriváty, povede k vyschnutí likvidity na řadě finančních trhů. Mimo jiné na jinak velmi likvidních derivátových trzích. Následovat bude další nedostatek peněz na mezibankovních trzích, odstartovaný z důvodu rizik smluvních stran, nedostatku důvěry a kreditního rizika.
ANO
Centrální banky pokračují v dodávání masivního množství hotovosti na bankovní trhy. Tím, co trhům schází především, je ale důvěra a ochota bank půjčovat peníze.
12. Následovat bude bludný kruh ztrát, omezení kapitálu, úvěrové kontrakce a výprodeje aktiv pod reálnou cenou. To povede k dalšímu cyklu hromadění ztrát a k další úvěrové kontrakci. S tím, jak se finanční a úvěrové ztráty spolu s nedostatkem úvěrových prostředků rozšíří po světě, bude následovat téměř globální ekonomická recese. Panika, výprodeje pod cenou a kaskádovitý pád cen aktiv zhorší finanční a reálnou ekonomickou krizi vzhledem k tomu, že řada velkých a systémově významných finančních institucí zkrachuje. Mohlo by také dojít k podobnému burzovnímu krachu, jaký se odehrál v roce 1987, což povede k další panice a závažným finančním a ekonomickým těžkostem. Monetární a fiskální uvolnění samo o sobě nezabrání systémovému finančnímu kolapsu, protože úvěrové problémy a potíže s insolventností převáží nad problémy s nedostatkem hotovosti.
ANO
I když předpovědi globální recese se nenaplnily, řada ekonomů tvrdí, že pokud k ní dojde, nezasáhne celý svět a nepotrvá příliš dlouho.
„Podle tohoto scénáře kolapsu zažijí americké i globální finanční trhy svou nejhorší krizi za poslední čtvrt století. Může se Fed a další činitelé tomuto katastrofickému scénáři, který je během nocí budí, vyhnout?“ ptá se profesor Roubini. Odpověď na tuto otázku je podle něj dvojí.
Za prvé – není snadné řídit a ovládat takto nakažlivou finanční krizi, která je závažnější a nebezpečnější než jakákoli jiná v USA v průběhu posledních pětadvaceti let. Za druhé – rozsah a závažnost krize budou záležet na tom, zda uplatňovaná politika (monetární, fiskální, regulatorní, finanční i jiná) bude soudržná, vhodně načasovaná a přesvědčivá. Nostradamus moderní doby svoje proroctví rozhodně nezakončuje optimisticky: „Domnívám se, že bychom měli být ohledně schopnosti příslušných orgánů řídit a zvládnout krizi tohoto rozsahu pesimisty. Měli bychom se proto připravit na nejhorší. Na systémovou finanční krizi.“
