ŽELEZNIČNÍ KORIDORY O minimálně šest let déle oproti původnímu plánu se zpozdí chystaná modernizace třetího a čtvrtého železničního koridoru. Stát za ni bude muset zaplatit až o pětinu více peněz. Po dokončení modernizace prvních dvou železničních koridorů měly už nyní být v plném proudu také práce na dalších dvou.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY
O minimálně šest let déle oproti původnímu plánu se zpozdí chystaná modernizace třetího a čtvrtého železničního koridoru. Stát za ni bude muset zaplatit až o pětinu více peněz.
Po dokončení modernizace prvních dvou železničních koridorů měly už nyní být v plném proudu také práce na dalších dvou. Stavební práce na trasách Praha - Plzeň - Cheb a Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště měly skončit kolem roku 2010.
Zejména kvůli prázdné státní kase však zřejmě bude všechno jinak. Vláda totiž momentálně nemá peníze na to, aby slíbené evropské dotace doplnila o potřebný podíl spolufinancování z vlastních zdrojů.
Ministerstvo dopravy proto připravilo nový materiál, který původní termíny odkládá zatím o šest let. A to i za cenu, že se náklady na realizaci projektů zvýší až na 118 miliard korun. Kvůli formálním nedostatkům zatím váda návrh neschválila.
HOTOVO ZATÍM Z POLOVINY
V České republice jsou v současné době prakticky kompletně opraveny dva železniční koridory. První vede z Děčína přes Prahu, Českou Třebovou do Brna a Břeclavi, druhý z Ostravy přes Přerov rovněž do Břeclavi. Jejich modernizace začala v roce 1993 a vyšla na více než 65 miliard korun.
Na trase prvního koridoru zbývá dokončit úsek mezi Prahou a Úvaly, který přímo naváže na kompletní přestavbu železniční sítě v metropoli. Celá oprava má přijít na devět miliard korun a skončit v roce 2010. V trase druhého koridoru zbývá dokončit odbočnou větev mezi Přerovem a Českou Třebovou.
Na obou tratích je ale ještě potřeba modernizovat velké železniční uzly, jako jsou Pardubice, Česká Třebová či Brno, což by přišlo na další desítky miliard korun. Uzly si proto musejí na opravu počkat do období po roce 2015.
KDE VZÍT PENÍZE?
Modernizace čtvrtého koridoru má začít ještě letos mezi Stránčicemi a Prahou-Hostivaří. Na trase třetího koridoru se jako první začne opravovat úsek mezi Plzní a Stříbrem.
Financování zbývajících tras zatím není příliš jasné. Stát potřebné peníze nemá. Investor - Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) - tedy zvažuje další možnosti, kde je vzít. Podle šéfa této státní organizace Jana Komárka se vážně hovoří například o úvěrech, za které by neručil stát, ale banky. „Uměli bychom koridory postavit výrazně dříve, ale vše záleží na penězích,“ dodává.
Podle Komárka je nesmírně důležité, aby modernizace koridorů skončila co nejdříve. Jednak s nimi počítá Evropská unie a jednak hrozí reálné nebezpečí, že mezinárodní vlaky začnou volit trasy přes Rakousko. Problémem je zejména stálé snižování zdrojů z Fondu dopravy. Zatímco loni šlo na železnici z fondu celkem 13 miliard korun, letos to bude deset miliard, stejně jako příští rok. Jistou šancí prý je finanční zapojení měst a obcí ležících na trase koridoru. Například město Plzeň se chce podílet 140 miliony korun na rekonstrukci tratě, vedoucí přes jeho území.
PROBLÉMY S TRASOU
Investora modernizace trati mezi Prahou a česko-rakouskou státní hranicí ale netrápí pouze nedostatek peněz. Obce a města jižně od Českých Budějovic se totiž stále nemohou shodnout na trase, kudy by nová dvojkolejná trať měla vést. Zatímco například Kaplice podporují úpravu dnešní železniční trati, Český Krumlov naopak žádá vybudování trasy nové, která by k tomuto městu přiblížila hlavní linku mezi Prahou a Lincem.
„Krumlovská trasa je i mým favoritem, protože propojení Českého Krumlova s Evropou považuji za důležité,“ prohlásil zástupce Českých drah pro Jihočeský kraj Ivan Študlar. Tato varianta by si ale vyžádala dva nové mosty přes Vltavu, což stavbu značně prodraží. „Nepovažujeme za logické vytvářet novou trasu, když už tu jedno historicky prověřené řešení existuje,“ hájí druhou variantu starosta města Kaplice Ferdinand Jiskra.
