Sleduji v týdeníku EURO i jinde všechno, co se o naší Fakultě národohospodářské na VŠE napíše, protože jsem v celé věci osobně hodně zainteresovaná. Je toho velmi mnoho, co jsem už k současné situaci řekla a mnohem víc bych říci chtěla, ale to by nebylo k ničemu. Jen k jedné věci, která mě pálí už mnoho let, bych se chtěla vyjádřit - důsledkem existence a neřešení tohoto problému je to, jak to teď u nás vypadá, a to je následující: Byla jsem předsedkyní akademického senátu FNH v době, kdy nabyl účinnosti nyní platný zákon č. 111/1998 Sb., (zákon o vysokých školách) a kdy jsme připravovali náš „unikátní“ volební řád, tedy ten, že „všichni volí všechny“. Pane redaktore, prostě nelze jinak. Zákon definuje akademickou obec fakulty jako (zjednodušeně řečeno) sumu studentů a akademických pracovníků. Volby do AS fakulty definuje jednoznačně jako „přímé, tajné a rovné“, přičemž slovo rovné znamená právě jen a jednoznačně to, co jsme po diskusích a dost neradi tenkrát do našeho volebního řádu přijali, abychom někdy později nemuseli čelit výtkám, že senát je zvolený v rozporu se zákonem a všechny kroky, které učinil, jsou neplatné. Ostatní fakulty vysokých škol, včetně ostatních fakult na VŠE, lépe odhadly míru rizika takového způsobu voleb a zůstaly u starého způsobu (učitelé zvlášť, studenti zvlášť). Volební řády fakult schvalují akademické senáty školy a tam tento proces skončí, MŠMT může proto úspěšně předstírat, že o zjevné rozpornosti volebních řádů na fakultách se zákonem neví, a odpovědnost nechat na celoškolských senátech. Tento systém úspěšně funguje podle zásady, že kde není žalobce, není soudce. Všichni tvrdí, že výklad slova „rovné“ konzultovali s právníky (?). Pokud vím, tito právníci se kroutili jako hadi a snažili se najít nějakou možnost, aby si fakulty mohly dát do volebních řádů oddělené volby učitelské a studentské části akademické obce. Protože žádný takový výklad zákona právník asi dát nemůže, převážila tichá dohoda, že když budeme všichni zticha a nebudeme na to moc poukazovat, snad nám to projde a pak snad někdo ten zákon v budoucnu změní. Mimochodem, volby do akademického senátu vysoké školy zákon požaduje pouze „tajné“. Takže stačí plenta, učitelé a studenti se volí zvlášť, a protože nejsou přímé, klidně může přijít jeden a chtít odvolit za stovku kamarádů. Zatím to nikdo nezkusil, ale co není, může být. Nevím, jaký byl záměr zákonodárce, když fakultám určil povinně volby „rovné“. Zda to bylo skutečně proto, aby tisíc studentů při troše šikovného ovlivnění převálcovalo necelou stovku zaměstanců se všemi důsledky, které to teď u nás má. Chápu, že se o tomto problému nemluví, protože by přinejmenším mohly vzniknout pochyby o tom, zda drtivá většina fakult v naší republice má pravomocně a v souladu se zákonem zvolené senáty, a pokud ne (o tom jsem přesvědčená já), pak všechno, co tyto senáty za dobu své existence učinily, je nulitní. To by byl rachot, viďte? Přestože jsem na straně, která byla na hlavu poražena, a přestože si řada mých kolegů myslí, že jsem to zavinila, když jsem při tvorbě volebního řádu striktně trvala na dodržení zákona, i teď si myslím, že jsme jinak jednat nemohli.
Alena Hadrabová,
katedra životního prostředí (což je katedra, která už na FNH asi také dlouho nepřežije)
