Polsko prožívá zásadní historickou změnu hospodářství. Stovky dosud státních firem jdou do privatizace. Země chce také zmodernizovat silnice, železnice i energetickou soustavu.
Foto: Flickr.com
Využívá k tomu obratně peněz z evropských fondů. Hodlá tak co do kvality infrastruktury dohnat vyspělou Evropu. Už jen třešničkou na dortu jsou pak přípravy na evropský fotbalový šampionát v roce 2012, jenž bude Polsko hostit a který je další příležitostí pro nutnou modernizaci tamějších silnic a měst.
Polsko v současnosti investuje jak o závod. Staví nové silnice, opravuje centra měst, modernizuje železnici. Při pohledu zvenčí se může zdát, že horečnaté úsilí zapříčinily přípravy na fotbalové mistrovství Evropy, které má země společně s Ukrajinou hostit v roce 2012. Ve skutečnosti je ale současná modernizace Polska obecnějším fenoménem. Země zažívá v hospodářství historický předěl. „Polsko se snaží dohnat civilizační rozdíl několika desítek let v oblastech, jako je doprava, městská infrastruktura či ochrana životního prostředí, a to za pomoci značných prostředků ze strukturálních a kohezních fondů EU,“ uvádí Jiří Banot, vedoucí kanceláře CzechTrade ve Varšavě. V rozmezí let 2007 až 2013 tak chce Polsko získat z rozpočtu Evropské unie až 67 miliard eur, aby zvedlo konkurenceschopnost svého hospodářství.
Jen do přípravy zmíněného evropského šampionátu ve fotbalu vloží polská města, například Wroclaw, přes jednu miliardu zlotých, tedy v přepočtu víc než šest miliard korun. Přípravy na vrcholnou sportovní událost tak jsou dalším motorem pro rekonstrukci země. „Chápejme pořádaní Eura 2012 v Polsku za pozitivní impulz pro realizaci i tak potřebných a dále neodkladných investic, ne jako samotnou obchodní příležitost,“ podotýká k tomu Jiří Banot.
S krizí se možná Polsko vypořádá nejlépe
Polsko jde přitom po obdobné hospodářské křivce jako většina evropských států. V roce 2004 byl pro zemi obrovským impulzem vstup do Evropské unie, téhož roku navíc Polsko přijalo Zákon o svobodě podnikání, který zavedl řadu zásadních zjednodušení pro podnikatele. Země tak zažívala utěšený rozvoj a v letech 2006 až 2008 už rostlo polské hospodářství rychlostí pěti až šesti procent ročně. Loni ovšem i na něj dolehla krize a růst HDP rapidně přibrzdil jen na 1,7 procenta.
Letos se už zase hospodářství země dostává do zvýšených otáček. Podle očekávání by mohlo Polsko letos patřit mezi nejdynamičtější země evropské sedmadvacítky, když by jeho HDP mohlo růst přinejmenším dvouprocentní rychlostí.
Potvrzuje to například nástup průmyslové výroby, který zaznamenal letos v červnu už 14,5 procenta meziroční růst. Polská inflace se letos drží mezi dvěma až třemi procenty. Relativně vyšší je nezaměstnanost, která se pohybuje kolem hranice 11 procent. Mzdová hladina umisťuje Polsko stále mezi země s levnější pracovní silou, když průměrná mzda se drží kolem úrovně 3 400 zlotých, tedy v přepočtu zhruba 21 tisíc korun.
Druhým zásadním momentem v současné hospodářské obrodě Polska je vedle modernizace infrastruktury také velká privatizační vlna. Ta započala v roce 2008 a vrcholit bude v roce příštím. V současnosti se řeší prodej zhruba 600 státních podniků. Za jeden z nejlukrativnějších bonbonků je považována například nedávno započatá privatizace energetické divize polských státních drah PKP Energetika, což je podnik, který má na 45 tisíc firemních zákazníků a obdržel vládní koncesi na obchod s kapalnými palivy na železnici.
Továrnu postavila u sousedů Kofola, Škodovka i firma VAB
Pro české dodavatele je největší příležitost v rekonstrukci polských železnic, silnic a v dodávkách pro energetiku. Největším českým investorem v Polsku je společnost ČEZ. Ta koupila dvě elektrárny ELCHO Chorzów a Skawina od americké firmy PSEG za zhruba 11 miliard korun.
Velký nákup loni udělaly Třinecké železárny, když získaly polského výrobce drátů z Radomia ¬– společnost Metalurgia.
Velmi aktivní je v Polsku investiční slovensko-české uskupení Penta. Společnost šla na tamější trh ze stejného důvodu, jako mnoho západních investorů. Proto, že je Polsko se svými téměř 39 miliony obyvatel o řád větší kolbiště než jiné středoevropské země.
Hlavní akvizicí Penty v Polsku byl nákup prodejního řetězce Žabka, který stál v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Investor rozšířil činnost Žabky i do České republiky a s celou transakcí je nyní velmi spokojen. „Dodnes jsem zhruba ztrojnásobili cenu Žabky,“ pochvaloval si nedávno v rozhovoru pro televizní stanici Z1 šéf polské pobočky Penty Jozef Janov.
Zvýhodněné podmínky pro investory využila v jedné ze 14 speciálních polských ekonomických zón společnost Kofola. Za 20 milionů eur postavila v zóně u města Kutna továrnu na produkci nealkoholických nápojů, která začala na tamější trh dodávat limonády Kofola a další nápoje v roce 2005.
Dalším, kdo využil pobídky v investičních zónách, je také rapotínská firma VAB. Ta otevřela už v roce 1999 v polských Tychách dceřinou společnost na výrobu plastových dílů pro firmu Opel.
Vlastní výrobnu postavila v Polsku také firma Model Obaly Opava. Továrnu na zpracovávání lepenky a výrobu obalů otevřela ve městě Bilgoraji. Společnost Deza z Valašského Meziříčí zase vybudovala v přístavu Štětín vlastní terminál na expedici kapalné smoly.
Už od roku 1993 měla vlastní montovnu v Poznani také automobilka Škoda. Po zrušení cel na dovoz aut do Polska ovšem ztratila výroba v poznaňském závodě ekonomické opodstatnění a v roce 2002 byla zastavena. Škodovka nyní dováží do Polska hotová auta napřímo z České republiky.
Na opravě železnic se Češi uchytili jako první
České podniky si připsaly na polském trhu také některá investiční prvenství. Ostravská společnost Tchas (nyní součást skupiny Eiffage Construction) vyhrála v roce 2006 jako první zahraniční firma v historii výběrové řízení na opravy polských železnic. Konkrétně se jednalo o modernizaci železniční trati E20 v úseku Siedlce–Terespol na východě Polska v délce 120 kilometrů a hodnota zakázky byla téměř 50 milionů eur.
Česká chemická skupina Bohemia Group zase koupila podíl v polské firmě Permedia, založila v Polsku dceřinou firmu Bohemia Group – Permedia a ta se stala první veřejně obchodovanou společností na varšavské burze cenných papírů.
Zemědělci nekompromisně využili unijní dotace
Vedle dodávek pro infrastrukturu či průmysl představuje v Polsku obrovské doslova pole působnosti zemědělství. Se svými 313 tisíci kilometrů čtverečních plochy, z nichž většinu tvoří úrodné rovinaté nížiny, má v Polsku už historicky zemědělství silnou pozici a v moderní unijní éře také trápí konkurenční evropské zemědělské velmoci, jako je Francie nebo Španělsko.
Právě zemědělství přitom patří v Polsku mezi ta odvětví, kam proudí evropské dotace ve velkém. „Když cestujete po Polsku, na každém kroku vidíte, jak polští zemědělci obratně evropské dotace využili. Většina zemědělských strojů, kombajnů nebo traktorů je úplně nová,“ konstatuje český živnostník Václav Štorek, který Polsko navštěvuje jako turistický průvodce.
Polští zemědělci například tradičně kupovali české traktory Zetor, rozsáhlé možnosti skýtají také dodávky hnojiv.
Velká zemědělská produkce na druhé straně znamená, že Polsko skýtá jen omezený odbyt pro české potravinářské výrobky. „Příliš prostoru nevidím ani pro dodávky spotřebního zboží do Polska,“ podotýká majitel české firmy Tebeco Petr Bednář, která dodává transportní vozíky do polských továren. Dalším faktorem, který zmenšuje potenciál exportu spotřebního zboží, jsou totiž polské přístavy. Těmi proudí do Polska po milionech tun levné zboží dovážené ve velkém z Asie, což tlačí ceny v polských obchodech nelítostně dolů.
Vývozu vín brání nutnost koncese
Z hlediska podmínek vzájemného obchodu je rozhodující, že Polsko je členem Evropské unie. Podle obchodně-ekonomického úseku české ambasády ve Varšavě tudíž odpadá naprostá většina zbytečných úředních překážek volného obchodu.
Ojedinělé problémy se ale přesto mohou vyskytovat v souvislosti s polskou byrokracií a důsledným či nadměrným vyžadováním některých potvrzení či certifikátů. Jde hlavně o oblast potravin či léčiv. Není vždy dodržováno pravidlo, že postačuje schválení výrobku v jedné členské zemi EU, a polské orgány požadují novou certifikaci či registraci. Konkrétním příkladem jsou dodávky výrobků, které jsou u nás řazeny mezi doplňky stravy – například prostředky proti únavě řidičů či doplňková výživa – ale v Polsku jsou považovány za léčiva. Nebo je látka, kterou obsahují, na seznamu léčiv. V těchto případech požaduje polská strana plné testování a schválení výrobku.
Jiným příkladem je import vína a piva. Dovozce musí vlastnit koncesi k dovozu alkoholu. Její vyřízení je poměrně vleklé a složité. Dodavatel vín z Česka si musí najít dovozce, který má koncesi a zároveň není zástupcem konkurenční firmy. Toto opatření se podle ambasády projevuje například i minimálním, méně než jednoprocentním podílem českých vín na polském trhu.
Polská republika
Počet obyvatel: 38,6 milionu
Rozloha: 313 km2
Hlavní město: Varšava
Měna: Zlatý (1 PLN je asi 6,2 koruny)
Další překážkou je také neprůjezdnost silnic pro nákladní automobily nad 3,5 tuny na česko-polských hranicích v oblasti Krkonoš a Orlických hor, kam mají zákaz vjezdu. To znemožňuje českým i polským živnostníkům nabízet své výrobky – zejména pečivo – v příhraniční oblasti druhého státu.
I přes tyto dílčí problémy se vzájemnému obchodu daří. Česká republika je šestým největším exportérem do Polska a objem vývozu se v posledních letech pohyboval kolem hranice pěti miliard eur ročně. Současné polské investice do infrastruktury jsou přitom pro české firmy další šancí udělat u severních sousedů znovu dobrý obchod.
