Lidovecká základna na Moravě složitě hledá Kalouskova nástupce
Morava dala, Morava vzala. I tak by si mohl vysvětlovat bývalý předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, proč jeho angažmá v čele lidové strany trvalo pouhé tři roky. Smrtící tsunami, vyvolané překvapivou srpnovou dohodou špiček KDU-ČSL a ČSSD o společné vládě s podporou komunistů, přišla totiž ze stejných míst, která v listopadu 2003 Kalouska vynesla na partajní trůn. Střední a jižní Morava, pověstná lidovecká bašta. Za to, že se strana po letošních sněmovních volbách vůbec dostala do sněmovny, vděčí především své pevné pozici na Zlínsku (třináct procent), Brněnsku (11,1 procenta) a na Vysočině (12,2 procenta). Jenže kouzlo, kterým kdysi Jihočech Kalousek uhranul tradicionalistickou moravskou základnu, po flirtu s KSČM jako by pominulo. Proč? Skutečně šlo o partajní revoltu zdola nebo jen o převrat ambiciózních „středních kádrů“ KDU-ČSL, kteří využili příležitosti Kalouska sesadit? A kdo by ho měl na sjezdu 9. prosince v Brně nahradit? Otázky neberou konce: jak mohou moravští lidovci zabránit, aby regionalizující se strana po eventuálních předčasných volbách úplně nevypadla ze sněmovny? Má být předseda Moravák? Nemůže polarizace mezi křídly „cyrilosvobodovců“ a „kalouskovců“ vést k rozštěpení? A nestane se Kalousek lidoveckým Milošem Zemanem čili jakýmsi guru v pozadí? „Lidová strana sa zvetí (vzchopí - pozn. red.),“ prohlásil bojovně pro týdeník EURO jeden z řadových lidovců na Uherskohradišťsku. Odvahu však doprovodil obavami. „Strašně sa modlím, aby k nám zase někdo přijal člověka, jako byl Lux. Počkajme, sjezd ukáže. Enom mám strach z toho, aby sa tam nedostal někdo, kdo tu stranu ještě víc pochová,“ podotkl odevzdaně.
Hledá se kormidelník.
Názor na to, kudy dál, mezi moravskými lidovci krystalizuje jen zvolna. Vzduchem spíše létají jména příštího možného předsedy: čerstvě nejpopulárnější politička v zemi Vlasta Parkanová, jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, vsetínský starosta Jiří Čunek, poslankyně ze Zlínska Michaela Šojdrová, poslanec Libor Ambrozek, dokonce existují úvahy o možném návratu Miroslava Kalouska. Každý z nich představuje trochu jinou budoucnost křesťanské demokracie. Mluvit na Moravě s řadovými členy nebo funkcionáři a chtít od nich typ na vítěze většinou končí pokrčením ramen. „Ještě je brzy, sjednocení šiků za jednotlivými kandidáty ještě nenastalo,“ uvedl jeden z funkcionářů brněnské KDU-ČSL. Spolustraníci mu dávají za pravdu. „Je to složitá záležitost. Vůbec nikdo netuší, jak sjezd může dopadnout,“ řekl týdeníku EURO například Oldřich Stískal, lidovecký starosta Martinic u Holešova na Kroměřížsku, kde kandidáti KDU-ČSL v komunálních volbách před čtyřmi lety dostali 100 procent hlasů. „Ambrozek byl celkem schopný, vždycky nám tady vycházel vstříc,“ dodává. Nevadí, že to byl právě Ambrozek, kdo Kalouskovi v roce 2003 pomohl k předsednické funkci? „Ne, lidé to takto nevnímají,“ tvrdí Stískal.
Kalousek nám pomohl.
Starší generace lidovců na vesnicích oceňuje své politiky hlavně podle toho, kolik dokázali obcím přihrát peněz ze státního rozpočtu. „Kalousek si vedl velice dobře,“ nenechá dodnes dopustit na předchozího předsedu podnikatel Josef Kadlčík, člen okresního výboru KDU-ČSL v Uherském Hradišti, šéf místní lidovecké buňky v nedalekém městečku Hluk a tamní bývalý starosta. „Tolik, jak on pomohl starostům – a to nejen z lidové strany, ale i z ODS nebo z ČSSD –, nepomohl nikdo jiný. Dělal všechno jako Josef Lux, ale ten závěr nedopadl šťastně. Myslím si, že byl strašně přepracovaný a nikdo mu nepomáhal, nikdo ho v těžkých chvilkách nepodpořil. ODS i ČSSD nás hodily přes palubu,“ líčí Kadlčík svůj názor na pád Kalouska. Jeho volební neúspěch nepřičítá chybné kampani, ale tomu, že si Kalousek „moc špatně“ načasoval útok na Stanislava Grosse. Ten prý měl nastat až těsně před volbami a ČSSD by je prohrála s patnácti procenty hlasů. Kadlčíkovi imponovalo, jak byl Kalousek během kampaně „nastěhovaný na Moravě“. Přesto se s bývalým předsedou tehdy osobně vsadil o padesát litrů slivovice, že KDU-ČSL ve volbách nepřekročí desetiprocentní výsledek, a vyhrál. „Já to samozřejmě nechci, byli jsme všichni zklamaní. Bohužel, co se stalo, se stalo a už se neodstane,“ dodává odevzdaně. Mezi spolustraníky v době Kalouskova flirtu s Jiřím Paroubkem žádný vztek vůči předsedovi nepozoroval. Vše prý proběhlo v duchu stranického sloganu „klidná síla“, na Uherskohradišťsku řady KDU-ČSL nikdo neopustil. „Byl jsem na okresním výboru a díval se, jak členové reagují: táhli za jeden provaz. Bez ohledu na to, jestli by tam byl Kalousek nebo nějaká nová tvář. Jde o křesťanské hodnoty. Tady na Moravě je všecko jiné, my jsme propojeni přes kostel,“ zdůrazňuje.
Na Moravě toužíme po Moravákovi.
Jenže i toto spojení podléhá zubu času. Sám Kadlčík připouští, že ještě před deseti lety hlucký kostel pravidelně navštěvovalo 800 lidí, dnes je jich 550. Z nich v letošních volbách „jen“ 309 volilo lidovce. „Mnozí věřící dávali hlas ODS, my to víme,“ přiznává Kadlčík. Na hlucké radnici jsou zatím lidovci po ODS druhou nejsilnější stranou se sedmi zastupiteli z jedenadvaceti. Obavu z předčasných voleb Kadlčík nemá stejně jako Stískal a mnozí jiní moravští lidovci. Jiné východisko z volebního patu prý beztak není. Bývalý předseda byl podle Kadlčíka velice pracovitý a zůstal nedoceněn. „Nejde říct jenom: Pronesl jsi nějaký výrok, skončil jsi. To chtělo hlubší diskusi, analýzu, řada našich politiků totiž Kalouska dodnes chválí, jak to udělal dobře a chytře,“ tvrdí Kadlčík. Kalouskův návrat do čela strany by uvítal, i když s ním nepočítá. Jeho favoritem je i Libor Ambrozek, volil by i Michaelu Šojdrovou. Prý raději než Vlastu Parkanovou, pocházející jako Miroslav Kalousek z Táborska. „Předsedou by tentokrát měl být Moravan. Naše síla je tady na Moravě. Když je v KDU-ČSL 70 procent Moravanů, měli by mít ve vedení odpovídající místo,“ domnívá se. Nebojí se však, že se tím z lidovců stane strana regionálního významu, protože ústředí by podle něj mělo zůstat v Praze. To má ale háček: nadějným straníkům se prý nechce stěhovat do Prahy a raději funkcionaří na Moravě.
Najít matadora a omladit.
Kalouska překvapivě neodepisuje ani mladší generace moravských lidovců. Třeba pětadvacetiletý manažer Michal Pummer z místní organizace KDU-ČSL v Uherském Brodě nedávný „výmyk“ bývalého předsedy oceňuje jako mimořádně inteligentní. „Vlastně s Paroubkem vyjednal vše, co potřeboval – šest ministerstev, smlouvu s Vatikánem – to byla profesionální práce,“ soudí. Jedinou slabinou Kalouska prý byla mělká volební kampaň a předčasný „odstřel“ Grosse, kdy navíc selhala ODS se slíbenou podporou a prosazením předčasných voleb v roce 2005. Ani Pummer s Kalouskovým návratem v brzké době nepočítá, do budoucna jej však nevylučuje. Předseda by podle něj měl být zkušeným politikem-matadorem, aby zvládl komunikaci s Jiřím Paroubkem, Mirkem Topolánkem a Vojtěchem Filipem, na posty místopředsedů by teď ale měli nastoupit mladí lidé. „Osobnosti ve straně jsou, akorát nejsou propagovány,“ tvrdí. Jestli půjde o Čechy nebo o Moravany, je podle něj jedno. „Předseda hlavně musí být charismatický člověk, který nabídne myšlenku, za kterou se všichni postaví,“ doporučuje s tím, že prvořadým úkolem bude překlenout rozdíly mezi kalouskovským a svobodovským proudem ve straně. Pummer si i dnes umí představit, že by nositelem nového impulzu mohl být znovu Kalousek.
Kdo z kandidátů má šanci být zvolen do nového vedení? Stanislav Juránek je podle Pummera dobrým hejtmanem, na předsedu prý ale nemá. To samé prý platí o Milanu Šimonovském a Liboru Ambrozkovi, kteří by mohli být dobrými dvojkami, trojkami. Například současného prozatímního místopředsedu Jiřího Stodůlku však považuje za „starou gardu“ a vsetínský starosta Jiří Čunek prý „musí přidat“. Protože hrozí, že by se Kalousek v ústraní mohl stát „Milošem Zemanem“ KDU-ČSL, nepohrne se do kandidatury na předsedu strany Cyril Svoboda, předvídá Pummer.
CDU/CSU? Později.
Pummer má zajímavé vysvětlení, proč Kalouska potopila Morava, která jej kdysi vyzdvihla. „Volby pro nás dopadly zklamáním, nedopadla ani trojkoalice. Moravské regiony KDU-ČSL proto byly nervózní a lidé, kteří měli mety a drželi uhlíky, si foukli. Kdyby nezvítězily osobní ambice, lidovecké vedení by pakt s Paroubkem ustálo. Ale v regionech nebyla ochota čin vysvětlovat, lidé stojící před volbami za Kalouskem najednou mlčeli,“ tvrdí Pummer. Proti Kalouskovi prý tak nepovstali řadoví lidovci, ale regionální funkcionáři. Ti si řekli o podporu zdola: Speciálně na Moravě zafungovala prezentace, že se Kalousek paktuje s komunisty, což je rudý hadr pro věřící.
Budoucnost své strany vidí Pummer v modernizaci. „Tady na konzervativním Slovácku je dost staromilců, kteří chtějí sociální jistoty a ekonomika je nezajímá, jenže nová generace hledá možnost starat se víc sama o sebe,“ říká. A chlubí se tím, že v době Kalouskova pádu vstoupilo na Uherskobrodsku do KDU-ČSL 160 nových členů a nikdo nevystoupil. S modernizací souvisí i Kalouskova idea přimknout chřadnoucí KDU-ČSL k ODS po vzoru německé koalice CDU/CSU. Jenže tento nápad nebyl vůbec prodiskutován v nižších stranických patrech. Kalousek nedomyslel, že Morava se bude stavět na zadní a že by bylo výhodnější zůstat pro začátek třeba jen u předvolební koaliční smlouvy. „Odpůrci myšlenky využili svého vlivu a začali strašit ztrátou stranické identity,“ potvrzuje Pummer. Lidovci však na svou samostatnou stranu nedají dopustit: například při orientačním hlasování na okresním výboru v Uherském Hradišti bylo osmačtyřicet členů z padesáti pro samostatnost a jen dva pro koalici s ODS. „Ještě není čas na to, aby KDU-ČSL a ODS splynuly,“ komentuje to Pummer.
Svobodovec ze Vsetína.
Zcela proti úvahám o splývání KDU-ČSL a ODS se staví starosta Vsetína Jiří Čunek, senátorský a zřejmě i budoucí předsednický kandidát. „Naše strana má podstatně na víc než na pět procent, takže nepotřebuje vést tuto diskusi,“ řekl týdeníku EURO. Trvá na tom, že lidovci musejí zůstat celostátní stranou, a smysl své politiky proto musejí vidět v tom, co je dobré pro stát. Tak podle něj uvažoval Josef Lux, Miroslav Kalousek ovšem jen zpočátku. „V závěru stále mluvil o tom, co je výhodné pro lidovou stranu,“ podotýká s tím, že označování Kalouska za nástupce Luxe byla jen hra, které nikdy nevěřil. Na sjezdu v roce 2003 volil předsedou Cyrila Svobodu. Dnes je i proti setrvání Jana Kasala na postu místopředsedy.
Čunek se za sedm let v čele města, kde lidovci roku 2002 vyhráli komunální volby a mají čtvrtinu zastupitelů, stal regionální hvězdou. Proti Kalouskovi vystupoval i v době Grossovy aféry, kdy stál v čele skupiny, která prosazovala, aby kauzu Gross místo ČSSD neřešili lidovci, jejichž předseda byl obtížen podobným „bytovým“ problémem. „Zviditelnilo nás to, ale negativně. Procenta šla dolů,“ říká trpce Čunek. Lidovci by neměli dělat politiku o nejlepšího šachistu, který pak hraje své šachy, ale pro lidi, říká ve zjevné narážce na Kalouska. Diskuse o personáliích a křídlech je podle něj druhotná. „Naši politici musejí pracovat v zájmu státu, měst nebo krajů, pracovat pro občany. A nezkoumat, jestli nám to vyjde nebo ne,“ nabízí Čunek práci jako recept na obrodu strany.
Čunkovy limity.
Mezi Juránkem, Parkanovou či Šojdrovou je Čunek černým koněm. Příliš silné však jeho šance být nemusejí. „Je to regionální člověk z našeho kraje, z toho titulu by jeho instalace do čela strany byla dobrá. Ale kdybych měl pana Čunka srovnávat třeba s paní Parkanovou, tak je pro mě jednoznačně favoritkou paní Parkanová,“ řekl pro týdeník EURO starosta Martinic Oldřich Stískal. „V takové konkurenci by asi neuspěl,“ dodal. Dalším limitem Čunkova úspěchu by mohla být jeho „harašící“ aférka ze vsetínské radnice, kde jej bývalá sekretářka nařkla z obtěžování. Čunek vše rezolutně popírá a otevřeně o věci hovoří, nicméně křesťanský elektorát může být nedůvěřivý.
Minimálně do senátních a komunálních voleb se Čunek odmítá zabývat úvahami, jak dopadne sjezd. „Jestli padnou, nebo nepadnou kvůli předčasným volbám, teď zajímá především poslance,“ vysvětluje s tím, že toto rozmělnění zájmů je důvodem, proč není situace uvnitř KDU-ČSL zatím dramatická. Přesto se mu nelíbí výzva hejtmana Juránka, že je třeba personálně vyměnit celý poslanecký klub strany. „Jen tím rozdmýchal další ohýnek, který musíme řešit,“ namítá.
Poslední lidovec.
Křesťanští demokraté stojí na rozcestí. Kdo, jak a s jakým úspěchem povede jejich příští politiku, si dnes netroufají odhadovat ani moravští lidovci - srdce strany. „Já sa budu k té lidové straně hlásiť, aj když už tam budu sám,“ bije se přesto v prsa jeden z vinařů, které lze potkat na kopcích kolem Uherského Hradiště. „To je moje přesvědčení, není nabiflované, já to tak cítím. Že su křesťan a musím zasahovať do politiky,“ vyjadřuje svoje krédo. Přetavit je v moderní politický styl se ale zdá být pro dnešní lidovecké špičky čím dál vzdálenějším snem.
