Kapitola 138
Kde je generál? * Po Čunkovi i po čmelících * Ohrožený a okradený * Roztomilá natvrdlost * Zázrak s ropou * ČEZ v Kaliningradu
Kde je generál?
Kat Bosny, Radovan Karadžič, je po třinácti letech hledání konečně za mřížemi a Srbsko u Evropské unie pořádně zabodovalo. Světový tisk přináší různé teorie o tom, proč trvalo zatčení tohoto masového vraha tak dlouho. Správná odpověď na tuto otázku se možná bude hledat minimálně dalších třináct let.
Drama ale neskončilo. Ptáme se totiž, proč trvá zatčení Karadžičova generála Ratka Mladiče tak dlouho? Jak dnes Mladič vypadá? Také má novou identitu? Také si nechal narůst husté vousy, z nichž také vyzařuje bioenergie? Také má svoji webovou stránku? Stálé pacienty? Auru, která uchvátí nemocné?
Veřejnost to neví, ale z podivuhodných okolností Karadžičova zatčení je více než pravděpodobné, že Mladičův osud je dnes jednoznačně v rukou srbských úřadů. Až přijde čas a až Evropská unie nabídne za generála příslušnou protihodnotu, za pár dnů ho lehce najdou, zatknou a předají soudcům.
Po Čunkovi i po čmelících
Dominik Štros je šéfem české pojišťovací společnosti Marsh, která je součástí skupiny Marsh & McLennan Companies. Ta v roce 1994 koupila detektivní kancelář Kroll. A Dominik Štros míní, že by Kroll měl nyní využít své mediální proslulosti a založit si v Praze pobočku, respektive se prý diví, že ji tu ještě nemá.
Oni ale někteří Krollové umějí česky, aniž se tu narodili. A umějí vyhodnotit charakter oné prchavé mediální proslulosti firmy Kroll a zvážit vhodnost investic tímto směrem.
Klient Karel Schwarzenberg výslednou zprávu od firmy Kroll zveřejnil. Zaplatil si ji, to je zcela v pořádku, ale byla tam ještě jedna podmínka: Písemné svolení zpracovatele. Jednou z možností tedy je, že Schwarzenberg porušil smlouvu, což by pro něho mohlo mít zcela katastrofické finanční následky, z nichž by ho mohly dostat jen velezajímavé zahraniční intervence.
Anebo Schwarzenberg smlouvu neporušil a Kroll mu dal písemné svolení k publikaci závěrečné zprávy - a to i přesto, že zřejmě některým osobám, s nimiž Krollové prováděli interview, byla slibována diskrétnost. A tak láskyplné pravdomluvení o pramenech informací (česky práskání zdrojů), které pokračuje téměř po dvaceti letech, nedává moc nadějí na kvalitní práci v bezpečnostní oblasti.
Takže možná není po Čunkovi, ale Krollové asi mají po čmelících. Jim tak teď v této republice sotva někdo něco diskrétního sdělí!
Ohrožený a okradený
Nezařaditelný poslanec Petr Wolf bude zřejmě sem tam v popředí zájmu médií, ale jak se zdá, velmi specifickým způsobem. Stala se mu krádež notebooku, která je tak podivná, že se už mediálně spekuluje o jejích možných výhodách (odůvodnění přidělení policejní ochranky, ztráta účetních dat). Poněkud pikantní je, že ohrožený poslanec se jel zotavit do Kazachstánu, a potenciálně ohrožené manželce odtamtud vzkazuje, jestli se bojí, ať o policejní ochranu požádá sama. Důkladný odpočinek pro poslance Wolfa - bez urážky pro paní Wolfovou - zřejmě znamená dovolenou od stolu i lože.
Aneb, jak praví stará anekdota o dvou starých známých, kteří se potkají v Benátkách.
„Zdravím jich, co tu dělají? Obchodně?“
„Díky za optání, nikoli obchodně, ale na svatební cestě!“
„A tak to všechno dobré jim přeji. A smím se zeptat, kde mají mladou paní?“
„Kde by byla? Doma je. Někdo se přece musí starat o krám!“
Roztomilá natvrdlost
Zelená poslankyně Kateřina Jacques se mile zlobí na systém, v němž policistu při podezření ze spáchání trestného činu vyšetřuje opět policista. S okouzlující prostotou vykládá, jak zajistí objektivní a důkladné vyšetřování těchto případů: Vytvoří se nezávislá Generální inspekce, a bude! Má to přinejmenším tři chybičky: Bude to stát hromadu peněz, s největší pravděpodobností tam přejdou z policejní inspekce stejní lidé (kdo jiný by se ve specifice policejního sboru také lépe vyznal, že), a nikoli poslední chybou je skutečnost, že když státní zástupce policistu nezažaluje, mohou se „nezávislí“ vyšetřovatelé přetrhnout, ale věc bude stejně odložena. Chyba tedy není v systému, ale spíše v lidech. To by se přece musely změnit všechny podobné systémové nesmysly jako třeba odhlasovávání poslaneckých platů, náhrad, rozsahu imunity, případné jejich zproštění k trestnímu stíhání těmi samými poslanci. Možná zde by mohla paní poslankyně mnohem případněji začít ukájet svoji touhu po originálních nezávislostech zaručujících systémová řešení.
Zázrak s ropou
Sešli se prý věřící u benzinových pump v St. Louis, aby se pomodlili za nízké a ještě nižší ceny benzínu. Po bohoslužbě si zapěli, a hle, stal se zázrak. Všude kolem drahota, v St. Louis láce. Účastníci bohoslužeb si pak mohli levně natankovat. Rocky Twyman, (marketingový) šéf hnutí Modlitba u pumpy, se vyjádřil, že nedokáží-li snížit cenu ropy politici, je na řadě Bůh. A jak vidno, ono to funguje!
Takže, marketingoví šéfové, co takhle založit modlitební hnutí za účelem svižnějšího obratu supermarketových, hypermarketových a megastorových obchodů? Přijďte vážení, dětské koutky máme, pak se pomodlíme, zazpíváme - a budeme-li z celého srdéčka a upřímně věřit, zafušuje pánbůh do marketingu a srazí ceny právě a jenom tady a právě a jenom teď - a vy budete účastni toho zázraku! Upevněním víry k úspoře ve vašich peněženkách! Haleluja marketing!
ČEZ v Kaliningradu
České noviny nedávno přinesly zprávu, že ČEZ jedná s ruským energetickým gigantem RAO JES o možnosti koupit třetinový podíl ve společnosti Kaliningrad AES. Ta by měla do roku 2016 spustit novou jadernou elektrárnu Baltic 1 se dvěma reaktory o výkonu tisíc megawattů. Velikostí i výkonem by se měla podobat české jaderné elektrárně Temelín. Cena nové elektrárny je odhadována na šest miliard eur. Rusko chce nabídnout 49 procent v budoucí elektrárně zahraničním investorům.
Plány podniku ČEZ jsou sice hezké, ale nereálné. Proč by Rusové pustili do projektu českou, státem kontrolovanou firmu? Jediným důvodem by mohla být dohoda mezi Bushem a Medveděvem, že na střechu elektrárny postaví i radar, který má stát v Brdech. Tím, že ČEZ ohlásil záměr jít do tendru na jadernou elektrárnu v Kaliningradu, musel nepříjemně překvapit i Poláky a naše spojence v pobaltských republikách.
Je asi pravda, že takové zprávy o firmě ČEZ trochu zvýší cenu akcií na burze, ale při ohlášení další možné akvizice by to chtělo trochu více citu, geopolitického myšlení a možná i rozumu. Jestliže Rusové do projektu někoho pustí, pak to pravděpodobně nebudou Češi, ale Francouzi, Italové nebo Němci.
