Na konci dlouhé recese se největší město Německa stalo magnetem pro podnikání
Když před dvaceti lety padla berlínská zeď, největší německé město rychle zaplavila svoboda. Prosperita naproti tomu přicházela mnohem pomaleji. Když pominula euforie opětovného sjednocení, Berlíňané přetrpěli recesi, která trvala téměř bez přestání od roku 1996 do roku 2004. Dokonce i v době, kdy podél majestátní třídy Unter den Linden rostly impozantní vládní budovy, 3,4 milionu obyvatel města bylo ve svízelné ekonomické situaci.
Teď, když Berlín slaví 20. výročí 9. listopadu 1989 – dne, kdy východoněmečtí aparátčíci naráz otevřeli hraniční přechody – se jeho prestiž nejmódnějšího a cenově nejpřijatelnějšího německého velkoměsta konečně začala proměňovat v růst. Berlín se stal magnetem pro nově založené internetové a mediální společnosti i pro zavedené korporace dychtivé oslovit mladé vzdělané Berlíňany. Loni přestěhoval svou německou centrálu z Karlsruhe do Berlína výrobce léčiv Pfizer. V Berlíně místo Düsseldorfu brzy budou nejlepší kreativci reklamní agentury BBDO Germany. A finský výrobce mobilů Nokia umístil v Berlíně své mobilní mapovací provozy, když v roce 2006 koupil místní nově založenou softwarovou společnost gate5. „Člověk může nabírat lidi z celé Evropy, aby přišli do Berlína,“ říká Michael Halbherr, bývalý šéf gate5 a v současnosti viceprezident Nokie.
Výhodou je, že po divokém a traumatickém 20. století se Berlín dokázal v 21. století přetvořit. Město je proslavené svými rozvíjejícími se uměleckými a módními komunitami a čilou klubovou scénou. V bývalé východoberlínské čtvrti Mitte do sebe mladí lidé z celé Evropy obracejí vysoké sklenice piva v Clärchens Ballhaus, módní tančírně v retro stylu; v létě chodí Berlíňané na oblíbená místa pod širým nebem na řece Sprévě. „Je tu spousta tvůrčí svobody,“ prohlašuje Christophe Maire, rodilý Švýcar, který je generálním ředitelem nově založené berlínské firmy Txtr, jež plánuje prodej elektronické čtečky konkurující čtecímu zařízení Kindle společnosti Amazon.com.
KLÍČOVÝ POČÁTEČNÍ GRANT
Ekonomické přínosy módnosti je obtížné vyčíslit, ale není pochyb, že Berlín si v poslední době vede mnohem lépe. Růst 1,6 procenta v roce 2008 byl vyšší než celonárodní průměr a letos město zaznamenalo nejmírnější pokles ze všech německých regionů, protože výroba se tam do června snížila o 2,3 procenta oproti 6,8 procenta v celé zemi. Třebaže míra nezaměstnanosti 13,6 procenta je tam nejvyšší v Německu, Berlín je celonárodně blízko vrcholu, pokud jde o tvorbu pracovních míst. Co je nejdůležitější, Berlín se do značné míry vypořádal s ekonomickým dědictvím studené války. Spojením východní a západní části města vznikla přebujelá byrokracie, kterou se podařilo zredukovat až po letech, ale loni město vyrovnalo svůj rozpočet – i když globální ekonomická krize uvrhla veřejné finance znovu do zmatku.
Markus Hannebauer vsadil na Berlín už v roce 2001 a teď se mu to vrací. Když zakládal expertní skupinu, jež vyvíjí software, který pomáhá vytvářet prezentace programem PowerPoint, uvažoval o přestěhování do USA. Avšak malý počáteční grant od města ho přesvědčil, aby zůstal, a dnes má jeho společnost odbyt převyšující deset milionů dolarů. „Berlín,“ jak říká, „nemá konkurenci.“
***
/popisek vpravo pod foto na s. 40/
Halbherr z Nokie tvrdí, že se do města jsou ochotni stěhovat lidé z celé Evropy
/text v červeném obdélníku na s. 40 dole/
Růst Berlína loni předstihl celonárodní průměr a letos byl jeho pokles nejmírnější ze všech německých regionů
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc
PŘEKLAD: Jiří Kasl
