MARTIN ČUBA, STAVEBNÍ SPOŘITELNA Pro financování nákupu nemovitostí, ať už bytu či rodinného domu, je stavební půjčka ideálním nástrojem. Tvrdí to Martin Čuba, ředitel odbytu a marketingu v třetí největší stavební spořitelně Modrá pyramida.* Meziroční nárůst objemu stavebních úvěrů činil v prvních sedmi měsících zhruba 17 procent.
MARTIN ČUBA, STAVEBNÍ SPOŘITELNA Pro financování nákupu nemovitostí, ať už bytu či rodinného domu, je stavební půjčka ideálním nástrojem. Tvrdí to Martin Čuba, ředitel odbytu a marketingu v třetí největší stavební spořitelně Modrá pyramida. Meziroční nárůst objemu stavebních úvěrů činil v prvních sedmi měsících zhruba 17 procent. Přesto stále zaznívají hlasy o slabém podílu půjček na celkových vkladech klientů. Je to oprávněná kritika?
Myslím, že ne. Je pravda, že hlavně v počátcích našeho systému stavebního spoření jsme měli především spořící klienty. Právě v posledních dvou letech se ale karta jednoznačně obrací. Objem úvěrů razantně roste. Pokud budu mluvit za nás, tak my jsme například v srpnu uzavřeli „spořicí“ smlouvy na celkovou cílovou částku 1,8 miliardy korun. A ve stejném období Modrá pyramida poskytla úvěry na bydlení v hodnotě jedné miliardy korun. V této relaci se tedy úvěry na vkladech podílejí více než 50 procenty.
Nárůst zájmu o půjčky i obnovení zájmu o spoření je opravdu zřetelný. Čemu to přičítáte?
Stejně jako hypoteční banky těžíme z boomu bytové výstavby. A samozřejmě je v pozadí i rozšiřování nabídky stavebních spořitelen.
Státní příspěvek se ovšem počínaje rokem 2004 snížil.
Trochu paradoxně to ovšem pomohlo celému sektoru - díky tomuto popudu se všichni začali více věnovat úvěrování. Ale už loni se do stavebních spořitelen začali vracet i ti, kteří mají zájem hlavně o spoření. V porovnání s ostatními finančními produkty je zhodnocení stále velmi zajímavé.
Hodně se mluví o případném zvýšení státní podpory penzijního připojištění. U vás, tedy v systému stavebního spoření, jde vývoj opačným směrem. Jak to vnímáte?
Samozřejmě bychom také uvítali zvýšení státního příspěvku. Co ale potřebujeme především, to je čitelnost a stabilita státní podpory. Musíme kalkulovat na dlouhou dobu dopředu, někdy půjčujeme i na dvacet pět let. Nejhorší, co by nás mohlo potkat, by byly časté změny výše příspěvku.
Stavební spoření v Česku existuje už třináct let. To je dlouhá doba a samozřejmě se v jejím průběhu měnila i nabídka. Čím je charakteristická dnes?
V poslední době jsou hlavním trumfem stavebních spořitelen speciální úvěry, které kombinují to nejlepší, co nabízí stavební spoření na jedné straně a hypoteční bankovnictví na straně druhé - u nás je to Hypoúvěr 100. Další novinkou v nabídce stavebních spořitelen je nepochybně crossselling. Jde o prodej či distribuci, která nabízí více finančních produktů, mezi kterými si klient vybírá podle svých potřeb. My, tedy Modrá pyramida, už dnes nabízíme našim klientům penzijní připojištění, ale také třeba životní investiční pojistky od pojišťovny Allianz. Hodláme jít ale v tomto ohledu ještě dále. Jak asi víte, právě v této době se majoritním vlastníkem naší spořitelny stává Komerční banka. Pro nás to znamená možnost využít jejího produktového portfolia a samozřejmě i renomé tohoto bankovního domu. Všechno to souvisí s celkovou změnou naší obchodní politiky.
V čem spočívá?
Chtěli bychom, aby každý náš obchodník působil jako jakýsi lékař rodinných financí. Takže by měl v první řadě zjistit, jaké má klient plány, o co usiluje a jaké jsou jeho finanční možnosti. A teprve pak mu namixovat finanční produkty podle jeho potřeb. Mezi nimi nemusí nutně figurovat stavební spoření.
Od letošního ledna do července činila průměrná výše stavebních úvěrů 310 tisíc korun. To je ovšem na nákup bytu či rodinného domu málo. V takových případech lidé zjevně dávají přednost hypotékám.
Máte pravdu, ale doufám, že se to změní. Lidé si prostě myslí, že stavební úvěr od stavební spořitelny je vhodný jen na menší akce, na rekonstrukce a podobně. Nejspíše přitom vycházejí z takzvané cílové částky spoření, která se obvykle pohybuje kolem sta či dvou set tisíc korun. Je to taková pověra či pověst, kterou se snažíme odstranit. Dnes už běžně půjčujeme jednomu klientovi tři či čtyři miliony korun, výše stavebních úvěrů není nijak omezena. Také je možné spojovat dva či tři úvěry v rodině na jeden účel.
Není tak úplně všeobecně známé, že podniky, respektive právnické osoby, se také mohou zapojit přímo do systému stavebního spoření. Jaké s tím má vaše stavební spořitelna zkušenosti?
Především u nás může jakýkoli podnik spořit, samozřejmě bez nároku na státní příspěvek. Ale i dvouprocentní úročení vkladů je oproti třeba termínovaným vkladům velmi výhodné. Právnické osoby u nás ale mohou získat i úvěry - podmínkou ovšem je, aby byly nějakým způsobem spojeny s bydlením.
Využívají toho podniky? Raději bych mluvil o právnických osobách, obvykle to totiž bývají bytová družstva a společenství vlastníků. Dříve jsme takových klientů mnoho neměli, z různých příčin se úvěry třeba bytovému družstvu rozdělovaly na dílčí malé úvěry pro jednotlivé družstevníky. To ovšem bylo nepraktické a také administrativně příliš náročné. Rozhodli jsme se to změnit a od konce loňského roku nabízíme těmto klientům půjčku Renoúvěr Multi. Zatím jsme jich poskytli za 200 milionů korun, z hlediska počtu se jednalo o přibližně devadesát úvěrů. Myslím, že právě tady je pro stavební spořitelny velký prostor a mnoho možností. Jaký bývá účel těchto půjček? Ono je to tak trochu patrné už z jejich názvu. V Česku je mnoho panelových domů, které nutně vyžadují modernizaci. U nás je v tomto ohledu jiná situace než třeba v Německu - tam se mnoho panelových sídlišť doslova vylidnilo, někde se dokonce začala bourat. V Česku ale v takových sídlištích bydlí i lidé s vyššími příjmy - usilují ovšem o zvýšení kvality svého bydlení. Úvěry ze stavebního spoření jsou pro takové účely výhodné. Do výše 10 milionů korun ani nepožadujeme žádné zajištění, také úrok je výhodnější než u fyzických osob. Navíc pro členy družstva úvěr obvykle nepředstavuje velkou zátěž - splátky se hradí z fondu oprav, které družstva i sdružení musejí ze zákona vytvářet. Modrá pyramida navíc úzce spolupracuje s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Tam mohou tito zájemci o úvěr získat dotace úroku nebo bankovní garanci, jde-li o půjčku nad 10 milionů korun. Součástí našich služeb je právě sjednání této podpory. Stavební spoření je také podnikatelskou příležitostí. Co Modrá pyramida nabízí v tomto ohledu?
Téměř celou naši prodejní síť tvoří podnikatelské subjekty. Od obchodních zástupců v zásadě vyžadujeme čistý trestní rejstřík a živnostenské oprávnění znějící na zprostředkování služeb. Ale je na místě podotknout, že situace se hodně změnila. V počátečních dobách stavebního spoření to bylo tak, že kdo přišel a projevil zájem, tak prodával. Ty časy už jsou pryč.
O prodejce tedy už není zájem?
Určitě je, ale není už tak snadné stát se jím. Dnes musejí všichni prodejci nejdříve projít výběrovým řízením. Řekl bych, že tímto sítem neprojde relativně dost uchazečů - určitě jde o řád desítek procent. Pak musí budoucí prodejce absolvovat naši Odbytovou akademii - jde o tříměsíční cykly tematických seminářů. V jejich závěru na posluchače čekají zkoušky, na jejichž základě dostávají příslušnou licenci. Akademie byla otevřena v letošním roce, myslím, že v celém sektoru je to unikátní zařízení. Snaha o trvalé zvyšování kvality prodeje souvisí s tím, o čem jsem už mluvil: do budoucna chceme nabízet široké portfolio finančních produktů a na prodejce to samozřejmě klade vyšší nároky. Ale nechci nikoho odradit. Naopak -v současnosti máme celkem 2000 prodejců a tento tým do konce roku hodláme posílit o dalších 150 obchodníků.
Ing. MARTIN ČUBA
Narodil se roku 1974. Je absolventem pražské VŠE. Celá jeho dosavadní profesní kariéra je spojena se sektorem stavebního spoření a konkrétně se spořitelnou Modrá pyramida. Tady pracuje už od roku 1996. Začínal jako obchodní zástupce, po třech letech se stal oblastním vedoucím a v roce 2001 regionálním ředitelem pro oblast Praha-jih. Ředitelem odbytu a marketingu byl jmenován na sklonku minulého roku.
