Mělo být uděleno vízum prezidentovi Lukašenkovi? Sledujete ekonomické zpravodajstí v ČT?
Modrooké mimino
Bylo správné neudělit vízum prezidentu Lukašenkovi, ačkoli to poškodí obchodní zájmy některých českých firem v Bělorusku?
- Rozhodně ano 41,1 %
- Spíše ano 27,9 %
- Spíše ne 14,7 %
- Rozhodně ne 11,9 %
- Nevím 4,4 %
Manažerský barometr tentokrát vyzněl dosti jednoznačně. V první otázce na 70 procent dotázaných souhlasilo s tím, že bylo správné neudělit vízum prezidentovi Běloruska Alexandrovi Lukašenkovi.
Mnozí z nich ovšem měli výhrady: „Mohli jsme to určitě udělat mnohem chytřeji, než se nám podařilo. Vyhlásit to půlden před stanoviskem Evropské unie a NATO nebylo nejmoudřejší.“
Jeden z ředitelů se vyjádřil smířlivěji: „Rozhodnutí bude mít i dílčí pozitivní ekonomické efekty, neboť ustanou tak „výhodné“ obchody, jako je vývoz pšenice subvencovaný z peněz daňových poplatníků.“ Obsáhlá byla odpověď dalšího osloveného: „Obchodní zájmy několika firem nemohou být argumentem pro poskytování státnických poct neokomunistickému diktátorovi. Je ovšem škoda, že to je často právě Česká republika (respektive Československo), kdo je poctěn výsadou chovat se zásadově poté, co vyspělé západní demokracie se stejným nebo podobným režim dlouhodobě kolaborovaly. Nemám tím na mysli jenom Mnichov. USA a země západní Evropy měly několik desetiletí příležitost neudělovat víza komunistickým diktátorům Brežněvem počínaje a našimi komunistickými papaláši konče. Při srovnání s některými z nich je Lukašenko modrooké mimino s bleděmodrým dudlíkem.“
V souhlasných odpovědích nebybí ani filozofické vyjádření: „Ano, protože některé věci se nedají tolerovat, a tudíž ani měřit penězi.“
Z tábora těch, kteří rozhodnutí ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody nepodporují, jsme vybrali: „Bylo to amatérské rozhodnutí, a to bez ohledu na zájmy českých firem.“
Jiný manažer, který je proti, se vyjádřil: „Pokud se s ním nechtějí setkat vrcholní představitelé členských zemí NATO, tak je přece k tomu nikdo nemůže donutit, i když Lukašenko bude v Praze. Naopak obyvatelé České republiky by jej buď přivítali projevy absolutní ignorance, nebo by mu dali najevo, že je u nás nezvaným hostem. Tím bychom běloruské politické opozici pomohli více, alespoň by si mohla během Lukašenkova pobytu v zahraničí trochu „vydechnout“.“
Ekonomické počasíčko
Sledujte ekonomické zpravodajství veřejnoprávní televize?
- Pravidelně 26,5 %
- Občas 47,1 %
- Nepravidelně 17,6 %
- Nezajímá mě 8,8 %
I v druhé otázce se téměř 70 procent dotazovaných shodlo na tom, že sleduje ekonomické zpravodajství České televize.
Opětovně ti, kdož se „přiznali“, že jsou televizními diváky, nebyli nadšeni bez výhrad: „Sleduji je pravidelně, ačkoliv mě většinou zklame svou bezobsažností. Indexy jsou fajn, ale jen pro úzkou skupinu lidí a pro majoritu tam není skoro nic objevného.“
Další tázaný se vyjádřil: „Dívám se na ně občas. Musím ale říct, že se v posledním období jeho úroveň spíše zhoršila a zrušením zpravodajských pořadů, jako například „21“, se dle mého názoru rozbila struktura zpravodajství ČT obecně.“
Jiný respondent odpověděl: „Často mám pocit, že vlastně žádné ekonomické zpravodajství v ČT neexistuje. K tomu je však třeba dodat, že na jiných - komerčních - televizích smysluplné zpravodajství neexistuje vůbec.“
Jeden z manažerů se vyslovil takto: „Ekonomické zpravodajství ČT není mým cílovým pořadem. Moderátor pan Jiří Velebný se sice velmi snaží, má uhlazené vystupování, kultivovaný projev, myslím si, že odvádí dobrou práci. Jsem ale názoru, že jeho zpravodajství je určeno především pro laiky, ale o to asi taky ČT především jde. Za toto zaslouží ČT i pan Velebný jedině pochvalu. Kdyby chtěla ČT oslovit odborníky, zřejmě by zvolila jiný pořad.“
Ale jmenovaný moderátor má mezi diváky i svého odpůrce:“ „Veřejnoprávní televize by měla mít daleko kvalitnější ekonomické zpravodajství, zejména Velebného Ekonomické počasíčko je spíše humorná vložka než vážně míněný pořad“.
Proč televizní podoba ekonomických zpráv nevyhovuje, osvětlil tento manažer: „V současné podobě mě nezajímá. Index CT DAK opravdu můj život nijak výrazně neovlivňuje a informace, které potřebuji, mohu získat z internetu v mnohem aktuálnější podobě. Zpravodajství navíc vypadá, jako když se pokouší skloubit informace pro běžného obyvatele s informacemi pro finanční odborníky a výsledek je docela komický (například informace o ceně ropy Brent následovaná cenou benzinu v ČR).“
Tento manažer ovšem nebyl jediný, u koho televizní ekonomické zpravodajství vyvolává úsměv: „Problémem je rovněž odborná úroveň analytiků a jejich kredibilita. Často se musím smát tomu, jak se na obrazovce (nejenom ČT) objevují mladí lidé s titulem „analytik“, kteří v jedné větě vysloví několik obecných frází, načež jim reportér (kterému se evidentně uleví, protože si není jist ani terminologií) poděkuje za analýzu ekonomické situace. Bude ještě nějakou dobu trvat, než se podniky sídlící v této zemi (záměrně nepoužívám označení „české“) dostanou na „radarové obrazovky“ evropských a amerických analytiků.“
