Textilní tiskařská technika modrotisk je ode dneška na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Při zasedání na Mauriciu o tom rozhodl mezivládní výbor. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.
Nominaci techniky ručního tisku a barvení indigem koordinovala rakouská strana. „Tato nominace výrazného řemeslného umu a lidské tvořivosti vlastní pěti sousedícím zemím našeho regionu je příkladem provázanosti našich zemí, které i přes rozdílné jazyky a kulturní projevy některé kulturní jevy sdílí,“ uvedl ministr kultury Antonín Staněk. Nominaci vyjádřili podporu a spolupracovali na ní nositelé prvku ze všech zúčastněných zemí, a mezivládní výbor příkladnou spolupráci všech partnerů zapojených do zpracování nominace velmi ocenil.
Za českou stranu se na přípravě podílely nejen obě modrotiskové dílny Modrotisk Danzinger a Arimo, ale i Národní ústav lidové kultury, ministerstvo kultury a další.
Podle českého poradce UNESCO pro nehmotné dědictví Bohumila Straky takzvanou nadnárodní nominaci modrotisku označil mezivládní panel za excelentní. „Nominace měla nejen vynikající ocenění mezinárodní hodnotící komise, ale úspěch je o to větší, že nadnárodní společné nominace se podávají zřídka, protože je to komplikované, a stojí to velké úsilí,“ uvedl Straka.
Pro Česko jde o šestou položku na světovém seznamu nehmotného kulturního dědictví. Naposledy byla v roce 2016 přijata společná nominace se Slovenskem na zápis loutkářství. Dále je na listině také sokolnictví, slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky.
| Modrotisk |
|---|
| Modrotisk se k dekoraci látek používá od 18. století a některé matrice na tisk v převážně rodinných dílnách jsou až 300 let staré a užívá je někde až sedmá generace tiskařů, zdůraznila pětice zemí ve své přihlášce. Matricemi se na látky tiskne chemická směs, která později zabrání jejímu obarvení, takže vytištěné vzory zůstávají bílé. |
Mezivládní komise UNESCO pro nemateriální kulturní dědictví dnes rozhodovala také o zápisu tradičních českých vánočních ozdob ze skleněných perliček. Tento zápis ale na seznam nepřidala, potvrdil ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Martin Šimša. Nominace bude na žádost posudkové komise přepracována a předložena ke schválení v dalším cyklu. Podle Vladimíry Jakouběové, ředitelky Muzea Českého ráje v Turnově, které návrh na zápis vánočních ozdob zpracovávalo, by měl být návrh znovu podán v březnu.
Nositelem tradice je rodinná dílna Rautis v Poniklé a venkovští foukači perlí a navlékači, kteří s dílnou spolupracují a společně vytvářejí tyto osobité vánoční ozdoby. Tamní sklárna nabízí přes 20 tisíc vzorů ozdob z foukaných perlí a trubiček, některé pocházejí až z počátku minulého století. Manufaktura, která zaměstnává padesátku lidí, funguje na stejném místě od roku 1902.
Předseda představenstva firmy Rautis Martin Kulhavý řekl, že už sama nominace do seznamu UNESCO je pro malou sklářskou manufakturu v Krkonoších oceněním. „Byli jsme od začátku připraveni na to, že to nemusí dopadnout, že to rozhodnutí může být jakékoliv,“ uvedl. Na případném doplňování žádosti hodlá firma s ministerstvem kultury spolupracovat.
Seznam nehmotného dědictví zahrnuje více než čtyři stovky různých zvyků, tradic nebo kulturních událostí. Doplňuje tak známější soupis světového kulturního a přírodního dědictví o více než 1000 položkách, mezi nimiž jsou hory, jezera, národní parky, budova, ale i celá města.
Přečtěte si také:
