Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu a po dopadu zřejmě explodoval. Uvedla to dnes Evropská kosmická agentura (ESA). Snímky americké vesmírné agentury NASA podle ní ukázaly, že modul se zřítil z dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil.
„Aparát se roztříštil na povrchu Marsu,“ řekl agentuře AFP Thierry Blancquaert, který měl v řídícím středisku ESA v Darmstadtu na starosti přistání.
Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos. Projekt je zaměřen na hledání stop života na Marsu.
Modul se o přistání na planetě pokusil ve středu, signál se ale během manévru přerušil a modul se odmlčel. ESA o něm pak dva dny nevěděla. Jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která obíhá kolem Marsu.
Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třinácti lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.
Kdy přistane na Marsu člověk?
Obama vizionář: Ve třicátých letech bude člověk na Marsu
Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21.000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do atmosféry Marsu, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů. Brzdicí rakety ale místo 30 vteřin hořely jen tři vteřiny.
„Přistál prakticky na předpokládaném místě, jen o pár kilometrů dál,“ poznamenal ředitel letu Michel Denis. „Na Marsu ale přistál v mnohem vyšší rychlosti, než se plánovalo,“ připustil Blancquaert.
Obrázky NASA umožnily podle Denise zahlédnout bílou skvrnu, odpovídající padáku. O dva kilometry dál je černá skvrna s nejasnými obrysy. „Je to určitě místo, kde Schiaparelli dopadl,“ řekl Denis. „Je větší, než kdyby byl Schiaparelli v jednom kusu, tudíž se rozbil,“ dodal.
ESA odhadla, že modul se zřítil na povrch Marsu rychlostí 300 kilometrů za hodinu, ale dodala, že tyto předběžné poznatky ještě musí potvrdit další analýzy, uvedla agentura ANSA.
Hlavním úkolem Schiaparelliho bylo vyzkoušet technologie kontrolovaného přiblížení a přistání na Marsu v rámci projektu, který počítá s vysláním robotického vozítka na Mars za čtyři roky. Přístroje také měly zaznamenat rychlost větru, vlhkost, tlak a teplotu během přistávání.
Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky asi 400 kilometrů.
Čtěte dále:
Na Marsu budeme první, tvrdí šéf Boeingu
SpaceX vyvíjí obří vesmírnou raketu pro kolonizaci Marsu
Velká raketa, velké ambice. Bezos chce miliony lidí ve vesmíru
