Menu Zavřít

Mohli byste mi, prosím, věnovat pozornost?

25. 6. 2008
Autor: Euro.cz

Na pracovištích je...

Celý podtitul: Na pracovištích je stále více rozptylujících věcí, proto výzkumní pracovníci hledají nástroje k udržení soustředěnosti lidí

Oficiální sdělení: Pracovník s průměrnými znalostmi udrží pozornost stejně dlouho jako vrabec. Typičtí zaměstnanci kancelářských budov odloží téměř každé tři minuty stranou to, co právě dělají, a začnou vykonávat něco jiného. Například telefonovat, kontrolovat e-mail, odpovídat na SMS, klikat na YouTube nebo posílat něco zábavného na Facebook. Neustálé přerušování práce je Achillovou patou informační ekonomiky v USA. Tato přerušení spotřebují asi 28 procent času průměrného pracovního dne včetně doby na odpočinek. Pokles produktivity přijde na 650 miliard dolarů za rok, uvádí Basex, obchodní výzkumná společnost z New Yorku.
Brzy však může nastat, že tytéž programy sociálních sítí a komunikačních technologií, které velmi snadno umožňují ztrátu pozornosti, budou přitahovat zpět k úkolu, jejž je třeba splnit. Vědci v americké výzkumné laboratoři vyvíjejí nástroje, které mají pomoci lidem určovat priority v záplavě informací, jíž čelí, a zabraňovat pronikání nepodstatných informačních bitů. Nové způsoby e-mailování a posílání SMS mohou klidně počkat do doby vhodné k přerušení práce. Jeden program umožňuje odesilatelům „pošeptat“ něco nutného zobrazením na obrazovce.
Inovace, jako je tato, patří k oboru počítačové vědy, který se nazývá „rozhraní uživatelské pozornosti“. Cílem je, říká Scott E. Hudson, profesor tohoto oboru na Carnegie Mellon University, najít způsob, jak využít datové záplavy, „aniž by to ničilo naši periferní pozornost“.
Naše generace není úplně první, kterou trápí vyrušování. Pro lidi má přerušování práce zcela zásadní význam, protože musejí být připraveni na změnu, říká Gary Marcus, autor knihy Kluge: The Haphazard Construction of the Human Mind (Kluge. Náhodná činnost lidského myšlení). „Netrváme na tom, že lidé mají setrvat u úkolu,“ tvrdí. Lidé však v minulých dobách nikdy nemuseli žít s takovým množstvím pípání, blikání, bzučení a vyzvánění. Gloria Marková, profesorka informatiky na univerzitě v Irvine, sledovala několik tisíc hodin chování na pracovišti. Její výzkum odhalil, že většina pracovníků zapíná přístroje každých několik minut, a pokud už jsou vyrušeni, trvá téměř půl hodiny, než se vrátí k vlastní práci. „Vidíte-li tato tvrdá čísla, uvědomíte si, jak je to opravdu špatné,“ říká Marková.

Důvěryhodná „přítomnost“

Jedním řešení by mohlo být, kdyby svět práce pomáhal vytvářet vševědoucí, dokonale organizačně schopný digitální asistent. Eric Horvitz, hlavní výzkumný pracovník v Microsoftu, strávil více než deset let vytvářením systému na základě umělé inteligence, který by dohlížel na člověka v práci. Tyto softwarové programy, které jsou součástí počítačů a různých příručních zařízení, dohlížejí na uživatele a naslouchají mu, mají digitální kalendáře a pamatují si klíčové kontakty. Používají matematické vzorce známé jako Bayesianovy pravděpodobnostní modely k předvídání nákladů a výhod při vyrušení v práci. Slouží jako morče, a proto Horvitz považuje své nejnovější prototypy za „důvěryhodnou přítomnost“. Naposled obdržel naléhavý e-mail od nového asistenta. Jeho e-mailový hodnotící program Priorities dal zprávě 100 bodů - vynikající hodnocení ve škále od jedné do sta. To odpoledne bylo oznámení o „jídle zdarma“ dole v hale ohodnoceno špatnou šestkou.
Tato důvěryhodná přítomnost není připravena pro hlavní čas. Program Priorities však dal podnět Microsoftu k vytvoření Outlook Mobile Managera. Tento produkt umožňuje Outlooku rozpoznat naléhavé emaily a „předpovídat důležitost“. To znamená, že uživatelé OMM 2.0 mohou v podstatě nechat software rozhodnout o tom, zda by e-maily měly být převedeny do jejich počítačů, telefonů nebo do jiných zařízení. Budoucí verze Windows budou pravděpodobně obsahovat další vybavení z Horvitzovy laboratoře. Nazývá se Bounded Deferral a drží zprávy, dokud příjemce není připraven na „sdělovací přestávku“. Horvitz říká, že ideální „je software, který je schopen křehké lidské pozornosti v hlubokém zamyšlení“.
Na rozdíl od Horvitzova radikálního přístupu k pozornosti, přezdívaného manažerská strategie „od polévky k dezertu“, IBM upřednostňuje přístup, jehož centrem je člověk. Jeden prototyp je zkoušen jako zařízení odpovídající na SMS, známé pod názvem IMSavvy. Umožňuje zprávám jemně vstupovat do vašeho vědomí. Vymyslel je Gary Hsieh, postgraduální student Scotta Hudsona na Carnegie Mellon, který působil jako asistent u IBM. Program rozpozná, že jste odešel nebo zaměstnán psaním a prací s myší. Chrání vaši koncentraci a sděluje možným vyrušujícím, že nejste k dispozici. Navrhuje však i způsoby, jak se k vám dostat. Budoucí verze by měla také díky sluchovým senzorům umět posoudit míru „vyrušitelnosti“. „Je to stejné, jako říkala vaše máma. Pokud někdo mluví, nevyrušuj,“ říká Hudson.
Co když však přístroj posoudí situaci špatně? Vybavte si chvíli, kdy telefon zmlkl, vaše e-mailové schránky jsou zavřené a jste ponořeni do kreativního přemýšlení. Ani ten nejchytřejší digitální asistent nedokáže s jistotou rozhodnout, zda vás vyrušit - a to je nebezpečné území. „Pokud zjistíte, že se program rozhoduje ve výjimečných případech špatně, uživatelé přestanou nástroj používat,“ říká vedoucí týmu IBM Jennifer Laiová.
Laiová našla řešení v časem prověřené společenské konvenci. Pokud zajdete do spolupracovníkovy kanceláře, ale ten bude telefonovat, může se vás pokusit odehnat, bude však poslouchat, zda mu nešeptáte nějakou důležitou novinku. IMSavvy vám nabídne „šeptající“ volbu - s textem, který bliká na příjemcově obrazovce, i pokud dal pokyn systému zprávy odmítat. „Místo snahy předpovídat, zda přerušení spojení je dobré, nebo špatné, chceme dát lidem jemný nástroj a pomoci jim učinit správnou věc,“ říká Laiová.

Ve své nové knize Distracted (Roztržitý; Prometheus Books) Maggie Jacksonová objasňuje poslední objevy týkající se pozornosti a toho, jak se koncentrovat. Zaměřuje se v ní na růst životních nákladů ve světě s narušovaným soustředěním.

Box s. 56
28 %
Toto množství času ztratí průměrně za den pracovník v USA přerušováním práce.

650 miliard dolarů
Roční náklady na přerušování práce, pokud jde o americkou produktivitu.

Pramen: Basex

FIN25

Copyrighted 2008 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Marjánka Růžičková

  • Našli jste v článku chybu?