Růst globální ekonomiky i v letošním roce oslabí. Dobrou zprávou však je, že o něco méně, než odborníci původně předpokládali. Mezinárodní měnový fond (MMF) v pondělí uvedl, že by letos měl zpomalit z 3,5 na 2,9 procenta. Říjnová prognóza přitom předpovídala, že tempo růstu dosáhne hranice pouhých 2,7 procenta. Podle ekonomů je zlepšení výhledu mimo jiné důsledkem znovuotevření Číny, která upustila od režimu nulového covidu.
Kromě toho MMF jako příčinu uvádí také neočekávanou odolnost, kterou řada světových ekonomik předvedla v druhé polovině roku 2022. „Výhled je méně chmurný než v naší říjnové prognóze a mohl by představovat bod obratu, kdy růst dosáhne svého dna a inflace se sníží,“ napsal na blogu Pierre-Olivier Gourinchas, ředitel výzkumu Mezinárodního měnového fondu.
Nicméně, oproti historickým standardům, kdy mezi lety 2000 až 2019 činil hospodářský růst v průměru 3,8 procenta, zůstane slabý. Centrální banky budou muset pokračovat v agresivní kampani na snížení vysoké inflace, což povede ke zpomalení devíti z deseti ekonomik. Konkrétně ve Spojených státech se očekává zpomalení růstu z dvou procent v roce 2022 na letošní 1,4 procenta, informuje CNN.
V Evropě, jejíž ekonomika se na pozadí událostí, jako je energetické krize a válka na Ukrajině, ukázala být překvapivě odolná, se dle prognózy sníží tempo růstu z 3,5 procenta na 0,7 procenta. Řeč je v tomto případě o 20 zemích používajících euro. Například HDP Německa kleslo jen v období od října do prosince minulého roku o 0,2 procenta, což je naopak horší výsledek, než analytici očekávali. „Existuje jen velmi málo známek, které by v dohledné době naznačovaly zdravé oživení německé ekonomiky,“ uvedl deník The Guardian s odkazem na analytika Carstena Brzeskiho z ING.
Ve Spojeném království se pak očekává zpomalení o 0,6 procentního bodu. A pokud jde o Čínu, MMF předpokládá, že se její ekonomika ze současných tří procent, což je mimochodem nejhorší hospodářský výsledek země za poslední desetiletí, letos obnoví na 5,2 procenta.
Mělká recese v Česku
Česká ekonomika ve druhé polovině loňského roku zamířila do mělké recese. Domácí hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle předběžného odhadu ČSÚ pokleslo oproti předchozímu čtvrtletí o 0,3 procenta a v meziročním srovnání tempo růstu HDP zvolnilo na 0,4 procenta. Co se týče souhrnu za celý loňský rok, vzrostla domácí ekonomika o 2,5 procenta.
„Pozitivní je, že proběhnuvší či probíhající recese je málo viditelná a nepojí se zatím s výraznějším nárůstem nezaměstnanosti. Na druhé straně se český HDP ve stálých cenách stále nachází pod výkonem tuzemské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2019. Česká ekonomika tak stále nedokázala plně kompenzovat výpadek HDP po pandemii covidu-19, když v loňském roce byla hlavní brzdou růstu spotřeba domácností,“ podotkl v komentáři analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
S růstem tuzemské ekonomiky to dle něj nebude horké ani letos. Bude se pohybovat těsně nad hranicí technické nuly, v lepším případě v rozmezí do jednoho procenta. Na detailnější vhled si pak budeme muset počkat do začátku března. „Ale již nyní je jasné, že za mezikvartálním poklesem HDP stál primárně propad spotřeby domácností. Ostatně není se čemu divit, když vysoká inflace významně ukrojila z reálných příjmů domácností. V závěru loňského roku navíc pokračoval pokles maloobchodních tržeb a velmi slabá byla i spotřebitelská důvěra,“ dodal Novák. Pozitivně podle něj naopak působil zahraniční obchod, zatímco větší nejistota v posledním čtvrtletí panovala u vývoje investic a tvorby zásob.
Inflace jako před pandemií? Zatím ne
Další relativně dobrou zprávou dle MMF je, že vedle globálního hospodářského růstu by se poměrně pozitivně měla vyvíjet i samotná inflace. Ačkoli růst cen zboží a služeb s výjimkou potravin a energií ve většině zemí ještě nedosáhl svého vrcholu, tempo zdražování by ve výsledku mělo klesnout z 8,8 na 6,6 procenta. V roce 2024 pak bude pravděpodobně dosahovat 4,3 procenta, což je však stále více než před pandemií, kdy se pohybovala ještě o dalšího 0,8 procentního bodu níž.
Svoji roli v tomto ohledu sehrál samozřejmě i americký dolar. Jeho oslabení, jež započalo v listopadu, pomohlo rozvojovým ekonomikám, kterým dřívější prudký růst kurzu zelené měny zdražil dovoz komodit včetně potravin a energií a zároveň i zvýšil náklady na splácení úroků z některých dluhů.
MMF nicméně na druhou stranu varoval, že i přes optimističtější výhled jsou rizika i nadále značná. Čínské oživení by například mohlo ztratit na síle, a to nejen v důsledku koronaviru, ale také vinou prudkého zpomalení sektoru nemovitostí. Inflace by pak mohla zůstat zvýšená déle, než by si centrální banky přály, což by mohlo znamenat přísnější měnovou politiku. Hlavním zdrojem nejistoty ovšem zůstává válka na Ukrajině, jejíž eskalace by mohla přispět k narušení trhů s potravinami a energiemi.
Že se globální ekonomický výhled tentokrát nezhoršil, je podle ředitele výzkumu Mezinárodního měnového fondu dobrá zpráva. Ani zdaleka však není dostatečná. „Cesta zpět k plnému oživení s udržitelným růstem, stabilními cenami a pokrokem pro všechny teprve začíná,“ uzavírá.
