Datové schránky vezmou miliardu výnosů ročně, říká generální ředitelka České pošty
EURO: V jaké formě jste našla Českou poštu, když jste do ní poprvé přišla? HRDÁ: Pošta mě příjemně překvapila. Faktem je, že má určitou image a je státním podnikem. Česká pošta však jednoznačně nakročila do 21. století z hlediska systémů řízení, obchodu a také s výhledem do oblasti provozu.
EURO: Loni podnik vydělal 661 milionů korun před zdaněním, pro letošek počítáte s velkou černou nulou. Způsobila to vyšší míra investic, nebo pokles výnosů? HRDÁ: Určitě to nezpůsobí investice, protože plánujeme jejich stejný rozsah jako loni – dvě miliardy korun. V tomto ohledu můj předchůdce vykročil správným směrem. V investičním portfoliu pošta potřebuje dostávat nové impulzy prakticky všude, kam se podíváte – od pobočkové sítě přes technologickou část až po infrastrukturu a zázemí. Největší dopad na hospodaření podniku má úbytek listovních zásilek v souvislosti se spuštěním datových schránek. Je nutné říct, že pošta obstála v procesu zavádění datových schránek velmi dobře. Tomu je však třeba přizpůsobit i náklady na procesy, které s tím souvisejí. To se nestalo. Pošta má totiž příliš širokou nákladovou bázi. Jednoznačně to dopadá na hospodaření a musíme se s tím vypořádat.
EURO: Před spuštěním datových schránek pošta odhadovala propad výnosů z listovních zásilek okolo jedné miliardy korun ročně. Lze to nyní konkretizovat? HRDÁ: Tento předpoklad se určitě naplní. Bohužel nám u listovních zásilek zůstala plná nákladová rovina, ať už vezmete doručovatelky, nebo pracovnice na přepážkách. Zůstává i plný počet lidí v třídírnách. Pokud hovoříme o propadu výnosů z listovních zásilek o jednu miliardu korun, musím říci, že jsme naopak značně ambiciózní v jiných výnosových aktivitách, zejména v segmentu balíkových služeb. Tam sice máme co dohánět, ale pozitivní je, že už dnes má pošta v této oblasti růstový trend. A ten je nutné zachovat.
EURO: V České poště není asi téma datových schránek vnímané příliš pozitivně… HRDÁ: Považuji trend elektronizace za správný a pozitivní. O tom není pochyb. Otázkou je časování. Zda něco uděláte okamžitě a plošně, nebo v určitých segmentech a další skupinu subjektů do toho systému přivedete v návazných krocích. Nejdřív by mohly začít komunikovat mezi sebou například státní instituce a postupně by přibyly firmy. Takové postupné zavádění datových schránek by bylo přirozenější. A navíc by to poště umožnilo přizpůsobit nákladovou stránku úbytku výnosů. Nyní potřebujeme zhruba dva až tři roky, abychom udělali potřebné změny a zásahy do pobočkové i logistické sítě.
EURO: V současnosti provozujete 3337 poboček. Hodláte jejich počet omezit? HRDÁ: Chceme je zachovat v současném rozsahu. Pobočkovou síť považujeme za naši konkurenční výhodu. To znamená, že musíme investovat jak do obnovy pracovišť, tak do technologického zázemí. Zároveň chceme rozvinout myšlenku partnerských projektů.
EURO: Přepokládáte, že byste část pobočkové sítě provozovali s obchodními partnery? Například na bázi franšízy? HRDÁ: Vždy bude podstatná část poboček v majetku pošty, páteřní síť zůstane zachována. Existují však pošty, v nichž budeme pobočku provozovat společně s nějakým partnerem, bude-li mít zájem. Nám to odlehčí finančně a občanovi to umožní najít na jednom místě víc služeb. Tím partnerem však nemusí být komerční instituce. Naším primárním partnerem by do budoucna mohl být ve větší míře stát či místní samospráva – obecní úřady nebo městská policie. Instituce, které jsou na mnoha místech. Nehodláme za každou cenu budovat něco nového. Spíše chceme využít výhod, které nabízí konkrétní lokalita.
EURO: Co je za růstem výnosů z balíkového byznysu? HRDÁ: Soubor různých opatření, který se rozběhl už v minulosti – jasné vytypování zákazníků, u těch větších přímá komunikace s nimi a především změna cenové politiky. Dalším faktorem je dosah České pošty. Stále stoupá křivka internetových prodejů – zásilky z e-shopů. Proto je logické, že se síla pošty projeví. Především v tom, jak daleko umíme balík dovézt. Opustíme-li hranice větších měst, pošta tam hraje prim. Umí nabídnout něco, co konkurence teď neumí, nebo vědomě dělat nechce. Také si uvědomujeme, že důležité jsou informace – že zásilka je na cestě nebo kdy přijde. Doba se zrychlila a musíme klientovi oznámit, že zásilka dorazila, aby nemusel na pobočku dvakrát. Musíme mu také dát šanci, aby si doručení přesměroval. Aby si mohl dojít na nejbližší pobočku podle toho, kde se v danou chvíli bude nacházet.
EURO: Jak by takové avízo pro adresáta mělo vypadat, na kolik přijde a kdy službu spustíte? HRDÁ: V tuto chvíli běží testovací provoz pro balíkovou část v segmentu firemních zákazníků. Uvedení do plného provozu přepokládáme ve druhé polovině letošního roku. Co se týká ceny, dosud jsme v pilotním projektu. A spíše míříme k tomu, aby to bylo součástí ceny doručení zásilky. V budoucnu by měl vše zastřešit portál České pošty, který klientovi umožní mnoho informací o různých druzích zásilek.
EURO: Zmínila jste, že pošta má širokou nákladovou bázi. Máte v plánu jí zúžit? HRDÁ: Stoprocentně. Pokud bychom neudělali vůbec nic a pošta pokračovala ve stejném trendu, už v příštím roce se dostane do záporných čísel. Musíme nákladovou strukturu zúžit a zároveň přinést nové výnosy. To je zřejmé.
EURO: Kde hodláte ořezávat nejrazantněji? HRDÁ: Slovo ořezávat není na místě. Jen musíme přizpůsobit své sítě – logistickou i pobočkovou – tomu, co budeme mít na výnosové straně. Mohu utratit pouze tolik, kolik mám. A to se týká našeho zázemí, personální stránky, portfolia budov, vozového parku a dalších věcí, které využíváme, abychom byli schopni plnit svou povinnost. Snižovat náklady lze i zlepšením nákupního procesu. V tom máme co napravovat. Za tím si jednoznačně stojím.
EURO: Čeho by se to mělo především týkat? HRDÁ: Úplně všeho. Celého nákupního procesu, všech komodit. Pošta v minulosti, například v oblasti státních telekomunikací, fungovala ve formě odštěpných závodů. Poté nastala centralizace – kromě jiného i nákupního procesu. Regionální stránka a maticový systém řízení však do našeho podniku patří. Potřebujeme vrátit část rozhodovacích pravomocí do regionů, v nichž naši lidé znají „svou“ lokalitu a současně vědí, že dokážou některé věci nakupovat levněji. Pak to jsou kontrolní mechanismy na úrovni vedení pošty. Ty jsme už posílili, aby bylo naprosto zřejmé, kdo za co odpovídá. Zavedli jsme pravidlo čtyř očí. Zakázky nepodepisuje pouze jeden manažer, musí být křížová kontrola. A od 1. května jsme nově obsadili pozici ředitele pro nákup. Stal se jím Pavel Dolák. Zároveň budeme naše tendry soutěžit v několika kolech. A také chceme část podlimitních zakázek vyhlašovat veřejně prostřednictvím našeho webu.
EURO: Nemůže se stát, že úspora na takové podlimitní zakázce bude nižší než náklady na administrativu, jež jsou s tím spojené? HRDÁ: Nikoli. V rozsahu dvou až deseti milionů korun rozhodně nikoli. Budete-li něco nakupovat za 50 tisíc korun, pak to chápu, ale v milionových úrovních nikoli.
EURO: Jakou úsporu mohou taková opatření poště přinést? HRDÁ: V tuto chvíli se k údaji nebudu vyjadřovat, potřebujeme hlubší analýzu. Nemohu po 1,5 měsíci od výměny šéfa vystřelit nějaké číslo. Zeptejte se mě třeba až v druhé polovině roku. To budeme vědět, kam jsme se dostali.
EURO: Obchodní řetězec Žabka hodlá ve svých prodejnách umožnit platbu složenek. Nakolik vnímáte podobné kroky jako zvýšení konkurence? HRDÁ: Pro nás je to standardní konkurence – jako každá jiná. Jak nás ohrožuje, nebo neohrožuje, může být zřejmé například z počtu provozních míst, na nichž budou službu nabízet.
EURO: Rozhodli jste se také pro změnu známek. Namísto korunové hodnoty budou označené písmeny. A také budou samolepící. Co je cílem těchto aktivit? HRDÁ: Tarifní známky – jasné označení jednotlivých cenin dle zón na vnitrostátní, evropské a do zámoří – jsou světovým trendem, jemuž se přizpůsobujeme. Stále totiž věříme, že si lidé budou psát dopisy a pohledy. A pokud to chceme naučit i další generaci, musíme nabídnout i něco nového. Proto připravujeme sešitky známek. Namísto jedné si koupíte najednou celý bloček. Aby byly atraktivní i sběratelsky, přicházíme s postavičkami ze Čtyřlístku a připravujeme i známku s motivy Alfonse Muchy. Netvoří to primární část našich výnosů, ale známky k poště patří.
EURO: Mohou tyto kroky motivovat lidi víc psát, budou-li mít doma bloček s známkami? HRDÁ: Určitě. Nejen v mnoha firmách, na úřadech, ale i jinde je dnes standardem, že na závěr jednání vám dají pohlednici. A budu-li mít u sebe bloček se známkami, třeba ji pošlu. V turistických lokalitách je to pak samozřejmostí.
EURO: O zrušení telegramu, ke kterému pošta přistoupila po 160 letech provozu, bylo rozhodnuto ještě před vaším nástupem? HRDÁ: Smlouva byla vypovězena dřív. S tímto krokem však souhlasím. Za celý loňský rok bylo posláno jen 756 telegramů – asi dva denně v České republice. V konečném důsledku byla ekonomická hodnota služby záporná, což jsme museli zohlednit.
EURO: Pošta zaměstnává víc než 36 tisíc lidí. Jste největším zaměstnavatelem v zemi. Hodláte s postupným zaváděním nových technologií tento počet snížit? HRDÁ: Optimalizace stavu v budoucnu určitě nastane. Nemusí však automaticky znamenat širokospektrální propouštění. Spočítejte si pobočkovou síť, kterou chceme zachovat. Jen tam je obrovská síla zaměstnanců. Budeme se snažit hledat různé projekty, aby naši zaměstnanci mohli vykonávat víc činností a aktivit. Pokud do této sítě dostanu nové produkty, ani nebude možné, aby zaměstnanci z pošt odešli. Budou mít na starost nové aktivity. Dnes připravujeme strategii, kterou musíme přetavit do konkrétních projektů, jež musí následně náš zakladatel (ministerstvo vnitra – pozn. red.) potvrdit. Abychom byli schopni na konci roku uskutečnit třeba i méně příjemné kroky.
BOX:
Marcela Hrdá (38)
Absolventka informatiky na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě začala profesní kariéru v korporaci Siemens. V dubnu roku 2000 přesídlila do Prahy, do alternativního telekomunikačního operátora Contactel, kde prošla několika pozicemi. Naposled působila jako ředitelka pro podporu prodeje a řízení vztahů s klíčovými zákazníky. Od roku 2004 pracovala v Českých aeroliniích jako výkonná ředitelka pro transformaci. Krátce také jako viceprezidentka pro marketing a prodej. V roce 2006 nastoupila do společnosti Letiště Praha, v níž zastávala pozici vrchní ředitelky pro neletecký provoz, služby a transformaci a byla také členkou představenstva. Od začátku letošního roku je generální ředitelkou České pošty.
