Na tomto místě již popáté jeden finanční odborník navrhuje, jak a kam právě teď investovat jeden milion korun. Dnešní pokračování je na několik měsíců poslední. V příštím čísle se na investování podíváme z jiné strany. K portfoliím navrženým v předcházejících číslech se vrátíme ještě před koncem roku.
Rád bych sestavil portfolio, které by bylo blízké mnohému českému investorovi. Chce získat slušný výnos portfolia, ovšem je velmi citlivý na kolísání hodnoty investice. Obecně lze říci, že je spíše konzervativnější. Pokud chce ovšem dosáhnout vyššího výnosu, musí být schopen podstupovat i vyšší riziko. Právě takový by chtěl investovat milion korun do otevřených podílových fondů s časovým horizontem pět let. Není natolik konzervativně zaměřen, aby ze svého portfolia striktně vyloučil jakékoli akciové pozice. Uvědomuje si, že pět let je rozumně dlouhá doba i pro investice na akciových trzích.
Struktura portfolia: 35 procent fondy peněžního trhu, 40 procent fondy dluhopisové a 25 procent fondy akciové
Fondy peněžního trhu nabídnou sice nízký výnos oproti ostatním složkám v portfoliu, tvoří však jeho stabilní jádro, které bude vyrovnávat výkyvy. Dluhopisová část bude zajišťovat větší růst hodnoty s mírnými výkyvy. Nejrizikovější část portfolia - akciové investice - bude s jistotou nejvíce kolísat (oběma směry), zvýší však výkonnost portfolia.
Investor by měl ctít referenční měnu, ve které spotřebovává, tedy českou korunu. Není vhodné za každou cenu investovat do zahraničních cenných papírů; měnový trh je jedním z nejrizikovějších. Sázet vše na jednu minci, tedy českou korunu, by ovšem mohlo riziko neúměrně zvýšit. Přesto, pokud se nevyhrotí problémy pramenící z rostoucích schodků veřejných rozpočtů, je správné spíše počítat s posilujícím trendem české koruny vůči hlavním světovým měnám.
Fondy peněžního trhu volím v rámci svého portfolia jako pouze korunové. Dluhopisovou část portfolia doporučuji taktéž založit na korunovém základu. Případně dvacet procent umístit do dluhopisů kandidátských zemí EU, neboli rozvíjejících se trhů střední a východní Evropy. Ty na jedné straně skýtají potenciál vyššího zhodnocení než český trh, na straně druhé vykazují měnové riziko, které by z dluhopisového fondu udělalo značně volatilní investici (s výrazně kolísajícím výnosem). Pro akciovou část doporučuji zvolit za jádro zahraniční trhy s výrazným zastoupením trhu Spojených států a evropských rozvinutých zemí (po čtyřiceti procentech z akciové části). Jako koření je vhodné přimíchat akciové trhy středních a malých firem (deset procent z akcií) a také rozvíjejících se trhů (deset procent z akcií). V akciové části se sice investor vystaví silnému měnovému riziku, ale průměrný vyšší výnos akcií by měl být dostačující náplastí na případné kurzové ztráty.
Vybrané fondy patří ve svých kategoriích dlouhodobě mezi nejlepší. To ovšem nemůže být zárukou, že nebudou předstiženy jinými fondy v období následujícím.
Fondy v portfoliu
- 35 % IKS peněžní trh
- 40 % ING Český fond obligací
- 10 % ING (L) Invest European Equity - evropské akcie
- 10 % Julius Baer US Leading Stock Fund - americké akcie
- 2,5 % Parvest Europe Mid Cap - akcie evropských firem střední velikosti
- 2,5 % ABN AMRO Global Emerging Markets - akcie globálních rozvíjejících se trhů
