Rozcuchané blond vlasy s věnečkem z květin, úsměv od ucha k uchu a v ruce zrcadlovka. Elišku Hudcovou znají milovníci cestování a sociálních sítí jako sportovně založenou ženu, která se nebojí přespat v horách, procházet se vedle žhavé lávy ani sjíždět vlny na surfu. S cestovatelským profilem Time To Fit získala na Instagramu přes 57 tisíc sledujících. Nicméně, jak sama říká, s věkem se u ní začala projevovat touha dělat něco, co má opravdu smysl. Se svým přítelem Jaroslavem Janoušem proto tvoří aplikaci Placehunter, což je v podstatě digitalizovaný seznam výletových destinací v Česku, na Slovensku a v Rakousku.
„Nemám ráda pojem influencer, protože lidi se na nás stále dívají skrz prsty. Myslím, že si absolutně neuvědomují, kolik práce influencing obnáší, kolikrát nemám vůbec náladu něco vykládat na Instagram, radši bych zalezla do postele a s nikým se nebavila, ale musím, protože jsem za to placená. Když jsme na cestách, Jarda mě musí pořád fotit, takže trpí úplně stejně jako já,“ komentuje své rozhodnutí Hudcová. „Poslední dobou se snažím věnovat spíš Placehunteru, i když mi bere nejvíc času a dává nejméně peněz, a opouštět Instagram, protože tam přeci jen nechci působit do čtyřiceti,“ pokračuje.
Zmíněná aplikace je, podobně když youtuberky věnující se make-upu vydávají vlastní kolekci líčidel, náplastí na Eliščiny vlastní problémy. Když se totiž s Jaroslavem vydávali o víkendech na výlety do českých luhů a hájů, trávila hodiny vyhledáváním destinací a plánováním cest. Najít neokoukané místo v záplavách tipů na různých serverech je náročné, protože neexistuje žádný ucelený seznam českých zajímavostí – a tak cestovatelku a softwarového vývojáře jednoho dne na Šumavě napadlo ho vytvořit.
Deset výletů denně
Hudcová dodala zásobu fotografií z minulých výletů, Janouš zase technické řešení aplikace. Jelikož trvají na tom, že někdo z týmu Placehuntera musí osobně navštívit každé z míst v repertoáru, sami na to už nestačí. Zaměstnávají fotografy a copywritery v zahraničí, což často také znamená, že musí startup dotovat. Ačkoli aplikace překonala hranici stovky tisíc instalací, své zakladatele neživí.
„Zdá se to bláhové, lidé si myslí – jé, vy jezdíte na výlety a máte z toho byznys. Ale když vyjedeme, musíme stihnout osm nebo deset míst denně. Ráno brzy vstaneme a večer se vracíme pozdě, celý den sedíme v autě, já většinou řídím a Eliška naviguje. Pak jen vyběhneme, uděláme cvak a běžíme zpátky, takže s fajn víkendovým výletem to má málo společného. Zkrátka to, co říkáme lidem, aby dělali, sami neděláme,“ popisuje realitu podnikání Janouš.
Co se týče výběru míst, je strategie Placehunteru založena především na vizuální atraktivitě. „Pořád se snažíme udržovat kvalitu, ale musíme to škálovat. Jsou to místa, která bych doporučil kamarádům. Když tam člověk vyrazí, pravděpodobně nebude zklamaný,“ uvádí Janouš a Hudcová ho doplňuje: „Neradi bychom dávali do aplikace mainstreamová místa, protože už je všichni znají. Karlštejn v aplikaci záměrně není. Raději hledáme zajímavá zákoutí, která nejsou tak okoukaná.
Aktuálně je Placehunter dostupný pouze v češtině a ukazuje lokality ve třech zemích. Zahraniční tipy se dvěma nadšencům však podařilo zveřejnit místo června, jak měli původně v plánu, až o dva měsíce, tedy o celé léto, později. Mezitím se lidé vrátili z dovolených, a tak podnikatelům letošní sezóna v podstatě utekla. V té následující by se však portfolio států v aplikaci mělo rozrůst o Itálii a Švýcarsko.
Za digitální obsah se platí
Rozšíření nabídky zajímavých lokalit o další dva alpské státy nebude v brzké budoucnosti jedinou novinkou, kterou zakladatelé Placehuneru plánují. Zanedlouho totiž začne platforma fungovat také recipročně – to znamená, že totéž, co cestovatelé ukazují Čechům, bude dostupné i obyvatelům dalších zemí, které se objevují na seznamu, v jejich jazycích. Nejvyšší meta je pak podle Hudcové tímto způsobem pokrýt celou Evropu. Za popsaným účelem budou s partnerem hledat další investory.
Prvním, kdo do startupu vstoupil a drží v něm desetinový podíl, je platforma Amazing Places. Jednalo se o logický krok, stejně jako v případě spolupráce s Gastromapou Lukáše Hejlíka. Všechny projekty mají totiž podobnou cílovou skupinu – lidi, kteří se pohybují na sociálních sítích, potrpí si na dobré jídlo, netradiční ubytování a rádi to spojí s fotkou hezkého výhledu. A taky už patří do generace, které připadá normální platit za digitální obsah.
„Často se nám stává, že lidé píšou, že Mapy.cz jsou lepší, a ptají se, proč za to mají platit, když máme tak málo lokalit. Pro mě je výzva jim vysvětlit, že 250 výletů v Česku mi nepřijde jako málo. Kolikrát za rok byli oni na výletě? Jestli desetkrát, tak je to moc,“ prohlašuje Janouš.
„Dělá nám problém vykomunikovat, že uživatelé za aplikace vždycky platí buď tím, že prodáme jejich data, nebo jim tam narveme reklamní bannery, anebo nám prostě pošlou ze svého sedmdesát korun měsíčně za kvalitní službu bez reklam. Sedmdesát korun dneska stojí jedno kafe. Proto máme společnou cílovku s Amazing Places – lidé, kteří si koupí ubytování tam, nehledí na drobné,“ dodává podnikatel.
Síla Instagramu
Na portálu Petra Kotíka lze pořídit například autentický nocleh ve srubu uprostřed lesa, kde chybí koupelna, za pět tisíc korun. Kdo jezdí podle Gastromapy, musí se zase smířit s cenou okolo tří stovek korun za oběd a kávu. Všechny tři platformy mají společné rovněž to, že těží z chytrého marketingu na Instagramu a trendu ,travel influencingu‘.
„Moje tvář je marketing zadarmo,“ přiznává Hudcová. „Mám skromnou komunitu lidí, kterou baví příroda, cestování, výlety a outdoor stejně jako mně. Je to malé publikum, kterému jsme Placehuntera mohli nabídnout, a na začátku nám to hodně pomohlo, nicméně tahle skupina se velice rychle vyčerpá, a o to více peněz musíme pak věnovat do výkonnostního marketingu,“ vysvětluje.
Obdobnou zkušenost má i Janouš jakožto autor mnoha jiných mobilních aplikací. „U nás v práci vidím lidi, kteří sociální sítě neřeší, nemají promyšlený marketing a pak přijdou, že chtějí appku. Myslí si, že až se vydá, najednou jim přijdou stovky, tisíce a desetitisíce instalací a ono nic. Nikdo si ji nestáhne, protože bez propagace to nejde. My jsme spustili aplikaci a první den byla číslem jedna na českém AppStoru. Řekl bych, že je to eso z rukávu,“ uzavírá.