Peníze z burzy nepotřebuji, říká šéf společnosti SAS Institute
Jim Goodnight (63) je většinovým majitelem a generálním ředitelem společnosti SAS Institute, největší soukromé softwarové společnosti na světě. Časopise Forbes odhadl v letošním roce hodnotu jeho majetku na 4,1 miliardy dolarů. Vystudoval statistiku na univerzitě v Severní Karolíně, kde stále žije. V sedmdesátých letech minulého století napsal Goodnight s několika svými kolegy na North Carolina State University program Statistical Analysis System (SAS), který prodávali podnikatelům v zemědělství. Společně se dvěma spolužáky založil stejnojmennou společnost, v níž dnes drží dvě třetiny, zbývající třetinu má spoluzakladatel John Sall. Za jednu ze svých podnikatelských priorit považuje spokojenost zaměstnanců. Zaměstnanci SAS patří mezi nejloajálnější v softwarovém průmyslu. Průměrná míra fluktuace v celém sektoru je 20 procent, ale ve společnosti SAS jen čtyři procenta. Goodnight je ženatý, má dvě dcery a jednoho syna. Rád hraje golf a po nocích si čte.
EURO: Proč SAS Institute stále zůstává soukromou společností, proč ji neuvedete na burzu? GOODNIGHT: A proč bych to měl dělat? Podívejte se, co se nyní děje: Mnoho veřejně obchodovatelných společností si přeje, aby byly soukromé, a některé se již dokonce dobrovolně stahují z trhu. Podnikání veřejně obchodovatelných společností je příliš svázáno různými směrnicemi, zejména ve Spojených státech mají příliš regulovaný život.
EURO: Narážíte na Sarbanes-Oxleyho zákon? GOODNIGHT: Také. V nadsázce, ale ne moc velké, bych řekl, že mnoho generálních ředitelů veřejně obchodovatelných společností je nyní rádo, že nejde do vězení. Jednou z důležitých rolí finančního ředitele v posledních letech je ochránit svého šéfa před americkým kriminálem…
EURO: Minulý měsíc uveřejnil list Wall Street Journal velký článek, že americké burzy nyní zažívají nový boom primárních emisí akcií… GOODNIGHT: Jenže na druhé straně mnoho jiných firem odchází, nebo lituje, že na burzu šlo.
EURO: Jaké byly důvody pro to, že vaše společnost nikdy nevstoupila na burzu? GOODNIGHT: Nepotřebujeme získat z kapitálového trhu finanční zdroje. Máme spoustu peněz v bance a externí zdroje nepotřebujeme. SAS Institute generuje opravdu hodně peněz, spíše řešíme, jak je máme správně investovat.
EURO: V roce 2001 jste ale přece vstup na burzu připravovali. Najali jste finančního manažera Andreho Boisverta, který začal ve firmě nastolovat standardy finančního výkaznictví, jaké požaduje Wall Street. A vy sám jste před pěti lety říkal, že je čas odměnit zaměstnance vlastnickými podíly. GOODNIGHT: Zaměstnance odměňuji velkými podíly na zisku, jichž SAS dosahuje. Ročně takto nad rámec jejich platu mezi ně rozdělím mnoho desítek milionů dolarů. A pokud jde o Boisverta a přípravy na IPO (primární emise akcií - pozn. redakce), naše firemní kultura je hodně podobná lidskému imunitnímu systému. Když do jeho řídící úrovně vložíte cizorodý prvek, imunitní systém zaútočí. Boisvert od nás brzy odešel pryč. V roce 2002 jsem nechal hlasovat všechny zaměstnance, zda si přejí vstup naší společnosti na burzu. Naprostá většina - 87 procent - se vyslovila proti. Otázku IPO tím považuji za uzavřenou.
EURO: Velký kritik „burzovního“ kapitalismu David Korten tvrdí, že manažeři veřejně obchodovatelných společností jsou tlačeni výhradně ke krátkodobému vykazování zisku. ˇŘíká, že zkrátka přicházejí nejen další zainteresované skupiny, například zaměstnanci či sociální a životní prostředí, v němž daný podnik působí, ale v dlouhodobém horizontu i zisk dané firmy. Byl systém finančního výkaznictví, který se snažil Boisvert zavést v SAS, také jen krátkodobě orientován? GOODNIGHT: Naprosto souhlasím s tím, že manažeři veřejně obchodovatelných společností, a zvláště ve Spojených státech, jsou mechanismem tříměsíčního reportování hospodářských výsledků tlačeni k uvažování a rozhodování ve strašně krátkodobém horizontu. Jako ředitel soukromé společnosti mohu zvažovat dopady jednotlivých kroků v mnohem dlouhodobějším horizontu, což je zvláště důležité při vývoji nových produktů. Z hlediska veřejně obchodovaných společností bych se přimlouval, aby perioda reportování hospodářských výsledků byla prodloužena na pololetní, nebo ještě lépe roční. Proč každé tři měsíce? Pokud jde o zaměstnance, a SAS bývá opakovaně vyhlašován jako jeden z nejlepších zaměstnavatelů v USA, tak také souhlasím. Soukromá společnost může pro své zaměstnance dělat mnohem více a nabízet jim mnohem více benefitů než společnost tlačená investory z Wall Street k ořezávání nákladů.
EURO: Majitel společností značky Virgin Richard Branson říká: „Moji zaměstnanci jsou pro mě mnohem důležitější než moji investoři.“ Je přesvědčen, že teprve spokojený zaměstnanec se bude snažit o to, aby i zákazník byl spokojený, a spokojení zákazníci přinesou firmě peníze a možný zisk pro investory. GOODNIGHT: Richard Branson toho kromě značky moc nevlastní, ale to teď není důležité. Jeho větu, že zaměstnanci jsou důležitější než investoři, bych okamžitě podepsal. Věřím, že šťastný zaměstnanec rovná se spokojený zákazník, a bude-li spokojený zákazník, bude spokojený i investor. Když tuto rovnici porušíte, riskujete zhroucení celého vašeho byznysu. Uvědomte si, že inovace jsou klíčem k úspěchu v našem byznysu a inovace jsou hnány kreativitou našich zaměstnanců. Kreativní kapitál, který máme v zaměstnancích, je třeba co nejlépe využívat. Devadesát pět procent aktiv mé firmy odchází každý večer pryč hlavní bránou a já musím vytvořit takové pracovní prostředí, aby se každé ráno zase vrátili zpět.
EURO: Říkáte, že se jako soukromá společnost můžete lépe starat o své zaměstnance. Vytvářet jim lepší pracovní podmínky, lépe je motivovat. Pokud jde ale o manažery či některé špičkové odborníky, tak řada veřejně obchodovatelných společností je motivuje skrze akciové opce, které vy jim nabízet nemůžete. Nevnímáte to jako handicap? GOODNIGHT: Pro manažery mnoha společností zůstaly akciové opce jen popsaným kusem papíru bez jakékoli reálné ceny. Já jim místo opcí nabízím skutečné peníze.
EURO: SAS Institute prodává analytický software, situujete se do sektoru „business-inteligence“. Jak byste v pár větách přiblížil manažerovi, který o vaší společnosti a vašich produktech nikdy neslyšel, co nabízíte? GOODNIGHT: Představte si, že řídíte telekomunikační společnost, která má několik milionů zákazníků. Máte k dispozici data o tom, jak dlouho každý zákazník telefonuje, jakou částku protelefonuje měsíčně, jak rychle platí účty. Tato data máte navíc k dispozici v dlouhých časových řadách, takže vidíte, jak se profil každého zákazníka vyvíjí. Navíc máte taková data i o zákaznících, kteří vás již opustili. S našim softwarem můžete získat předpověď, kteří ze zákazníků vás pravděpodobně hodlají v nejbližší době opustit. Vy se pak můžete soustředit na to, jak tuto skupinu udržet, nabídnout jim třeba různé bonusy. Bude to mnohem efektivnější než za ně hledat nové zákazníky. Je to stejné jako se zaměstnanci. Je lepší snažit se udržet současné než platit headhunterské firmy, aby vám našly nové. Pojišťovny používají naše programy pro odhalování pojistných podvodů, banky třeba k velmi efektivně cíleném marketingu.
EURO: Zakladatel největší softwarové společnosti světa Bill Gates se filantropicky věnuje zdravotnictví, vy jste si vybral školství. Proč? GOODNIGHT: Před deseti lety jsem si uvědomil, že je opravdu třeba zásadním způsobem změnit způsob výuky na základních školách, začít intenzivně využívat nové technologie, zejména počítače a internet. Pochopil jsem, že generace dnešních dětí je zásadně jiná, než byla naše generace, a přitom způsob výuky je stále stejný. Je třeba jej zásadně změnit. My jsme vyrůstali v éře, kdy černobílá televize vysílala jen pár hodin denně. Dnešní děti mají desítky kanálů na barevné televizi, internet i s jejich chat-rooms a blogy, i-pod, playstation, mobilní telefony… Ve většině škol ale musejí sedět v lavicích a dívat se na tabuli, na kterou učitel píše křídou. Není divu, že se děti ve škole nudí. Země, které to pochopí jako první, budou mít velkou výhodu. Jejich školy budou děti lépe připravovat a ty pak spíše uspějí na globálním trhu. Západní země ve velké většině se zatím touto cestou nevydaly, ale vím, že některé části Číny to již pochopily.
EURO: Měly by velké společnosti, jako Microsoft či SAS, pomáhat vládám reformovat školský systém a zavádět nové technologie do škol? GOODNIGHT: Prostě musejí. Vsadím se, že když se zeptáte jakéhokoli generálního ředitele velké IT firmy v Americe či v Evropě, tak vám řekne, že chce spolupracovat či již spolupracuje s vládami a veřejným sektorem na podpoře a reformě vzdělávání. Jinak jim totiž v blízké budoucnosti hrozí akutní nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Pokud školství v Evropě a v Americe nebude dostatečně rychle reagovat, pak se většina IT profesí přesune do Číny a Indie. Ty to již pochopily.
EURO: Čím konkrétně v reformě školství pomáhá společnost SAS? GOODNIGHT: V roce 1996 jsme založili divizi SAS in School, jež je dotována z jiných činností společnosti SAS a která připravila celý nový školní program Curriculum Pathways pro děti od osmi do čtrnácti let. Je navržený pro učitele a měl by jim usnadnit hledání relevantních internetových zdrojů pro jejich předměty. Nemusejí se prokousávat vším, co jim nabídne internetový vyhledávač, ale mají k dispozici navigátor, který je nasměruje vždy jen na pár nejdůležitějších stránek. A k tomu je navíc řada instruktivních ukázek, které jsme připravili my. Modifikovanou podobu programu mohou využívat i studenti, ať už pro přípravu na hodinu, nebo při dohánění zameškané látky. Materiály jsou připravené pro pět základních předmětů: angličtina, matematika, sociální vědy, přírodní vědy a španělština. Systém obsahuje 208 různých témat, ve kterých jsou odkazy na informace na více než pěti tisících webových stranách a také na 98 atraktivně a interaktivně zpracovaných on-line simulacích v bohatém multimediálním provedení. Osobně jsem věnoval hodně svého času, abych nasměroval pozornost politiků k otázkám nutné reformy školského systému. Společně s manželkou jsme před deseti lety založili školu Cary Academy, jejímž cílem je vytvořit model školy pro děti od šesti do dvanácti let, která bude integrovat technologie do všech oblastí své činnosti.
SAS Institute
SAS Institute, která tento měsíc oslaví třicet let, je největší soukromou softwarovou společností na světě. Byla založená v roce 1976, její roční obrat zatím neustále rostl a nyní převyšuje 1,5 miliardy dolarů. Počet zaměstnanců dosáhl deseti tisíc. Nabízí analytický software, který nejen popisuje ohromná množství dat, ale je z nich schopen i nabízet předpovědi vývoje.
Společnost se pravidelně umísťuje na prvních místech žebříčku magazínu Fortune The Best Company to Work For (Firma, ve které stojí za to pracovat). V centrále firmy nejsou jen kancelářské budovy, ale také sportoviště (tenisové a volejbalové kurty, fitness centrum, golfový trenažér), bazén, masáže, restaurace a kavárny, velké záhony s desetitisíci květin a jesle a školky pro děti. V restauracích jsou i dětské židle, neboť firma podporuje možnosti, aby rodina mohla obědvat společně. Zaměstnanci mají na chodbách zdarma k dispozici kávu, čaj, nealkoholické nápoje a sendviče. Pracovní týden v SAS má jen 35 hodin, Jim Goodnight jde příkladem: do práce chodí v devět hodin ráno a odchází v pět odpoledne. Přes poledne drží hodinovou přestávku na oběd. Zaměstnanci mohou zůstat neomezeně dlouhou dobu doma, pokud jsou nemocní nebo pokud je nemocný někdo z jejich rodiny.
Když na začátku tisíciletí většina IT firem pod tlakem padajících burz propouštěla, SAS si z nich vybírala nové zaměstnance. V roce 2001 se zvýšil počet jejích zaměstnanců o šest procent a v následujícím roce o 8,5 procenta.
Mezi klienty SAS Institute patří například americké ministerstvo obrany, Air France, CitiBank, HSBC, Česká spořitelna, Generali a Česká pojišťovna (EURO 25/2001).
SAS poskytuje peníze a počítače veřejným školám a neziskovým organizacím, které pracují ve školství. Financuje nový školní program Curriculum Pathways.
