MONA NA PRODEJ

Společnost VNU odchází z evropského trhu časopisů

Ve vydavatelském domě Mona je v posledních týdnech rušno. Kromě aférky kolem odchodu Haliny Pawlowské z šéfovského postu v týdeníku Story musí Mona vstřebat akvizici vydavatelství Roof. Začátkem roku totiž koupila většinu jeho titulů. Redaktoři časopisů, jako je Střecha nad hlavou a Kuchyně pro labužníky, však spolu s řadou expertů na mediální trh řeší jinou otázku: Proč vlastně Mona takový obchod udělala? Vlastník Mony, nizozemská vydavatelská jednička VNU, totiž prodává veškeré své evropské aktivity v oblasti tištěných médií, proč by tedy dával peníze na další akvizici. Otázku, kdo část VNU koupí, řeší i zaměstnanci desítek titulů, které Nizozemcům patří v Maďarsku, Rumunsku, Rusku, ale i v západní Evropě. Možných kupců je teoreticky mnoho, je však možné, že zájem nebude mít nikdo. Nebo spíše nikdo nebude ochoten zaplatit tolik, kolik by si v Amsterodamu představovali. V Česku se hovoří například o tom, že novým vlastníkem bude německý mediální gigant Bertelsmann a že Mona koupila Roof přímo pro něj. Akviziční miliardy. Zdá se, že Nizozemci už tištěným médiím příliš nevěří. Z klasického mezinárodního vydavatelství se do léta mají přeměnit v mezinárodní, na byznys zaměřenou multimediální skupinu. Již delší dobu bylo jasné, že VNU si pod tímto pojmem představuje mimo jiné i posílení aktivit v oblasti internetu. I oni podlehli internetové horečce posledních let a věří, že současný pád nových trhů je jen dočasný. Naprosto zásadní krok směrem ke zcela nové společnosti udělala VNU na sklonku loňského roku, když koupila za 2,3 miliardy dolarů ACNielsen. Ta je přední světovou společností na výzkum veřejného mínění a na marketing. Již předloni získala VNU pod svá křídla Nielsen Media Research, který je nejvýznamnější společností poskytující televizní průzkumy v USA. Ještě v roce 1996 tvořily ACNielsen a Nielsen Media Research jednu společnost. Jejich tehdejší vlastník, firma Dun & Bradstreet, je však v rámci své restrukturalizace od sebe oddělila. Nedlouho po akvizici Nielsen Media Research koupila VNU také Miller Freeman USA, což je společnost, která se orientuje na pořádání obchodních show a vydávání ekonomických publikací. Díky všem těmto akvizicím se VNU stává světovým lídrem v poskytování marketingových a mediálních informací. Jenže veškeré akvizice, a především ta poslední, přišly VNU na několik miliard dolarů. Tyto peníze chce nyní dostat zpátky prodejem naprosté většiny svých evropských vydavatelských aktivit a zůstat jen u poskytování informací, průzkumů mínění a internetu. Uvažuje se i o tom, že by VNU kvůli ufinancování všech současných smluv měla emitovat akcie za zhruba 500 milionů dolarů. Šéf VNU Rob Van den Bergh sice prohlašuje, že nyní není vůbec ideální doba k takovému kroku, analytici se však shodují, že mu patrně nic jiného nezbude. Chcete mě? V Amsterodamu zatím management předložil bidbook. V té je definováno, co vlastně VNU prodává, a naznačuje, za jakých podmínek by se měl obchod uskutečnit. Bidbook se rozeslal subjektům, které vytipovaly Merrill Lynch a Deutsche Bank, které VNU asistují. Oficiální odpovědi lze čekat v těchto dnech. Jasné je, že VNU hodlá své vydavatelské aktivity prodat jako celek v tříkolovém mezinárodním výběru. Již nyní je údajně známo patnáct potenciálních kupců a rozděleni jsou do tří skupin. Nizozemské deníky nicméně stále spekulují, zda vůbec někdo na nabídku reagoval a zda nejde pouze o fámu. Jako celek prý vydavatelské aktivity podle nich a jimi citovaných analytiků nikdo nekoupí v prvním kole. Někteří analytici uvádějí, že VNU bude muset prodávaný celek rozdělit, patrně podle regionů, a prodat nové skupiny samostatně. Kromě toho VNU jasně řekla, že si přeje, aby všechny její tituly získal někdo, kdo má s vydavatelskou činností zkušenosti. Šéf společnosti nicméně připouští, že kdyby se našel například fond nebo jakýkoli jiný kupec mimo obor, který by nabídl zhruba o desetinu vyšší cenu než vydavatelské domy, smlouvu by s ním uzavřel. Odhad ceny, kterou podle analytiků bude VNU požadovat za divizi konzumních a vzdělávacích časopisů, se pohybuje v rozmezí od 1,2 miliardy do 2,2 miliardy dolarů. Bertelsmann si brousí zuby. Na prodej je i česká Mona. Původní vydavatelství Československého svazu žen získali pod plnou kontrolu Nizozemci v roce 1993. Z původních titulů zůstala jen Praktická žena a nejúspěšnější český ženský časopis Vlasta. Mona má dnes, po akvizici Roofu, necelé dvě desítky titulů. Loni na podzim rozšířila své portfolio konzumních časopisů dál o „luxusní časopis Beau Monde. Generální ředitel Mony Ivan Chocholouš nevylučuje, že budou následovat další tituly. Na českém trhu prostor pro dostatečně jasně cílené časopisy je. Jako o nejžhavějším kandidátovi na koupi VNU, a tudíž i české Mony, se hovoří o Bertelsmannu. Šéf jeho české pobočky Tomáš Tkačík pro týdeník EURO uvedl, že je předčasné hovořit o tom, že by se Bertelsmann stal novým vlastníkem Mony: „Obchod se domlouvá na evropské úrovni, tady v Česku s tím nemáme co dělat. Nepopírá však, že přinejmenším v Česku by takový obchod byl nanejvýš výhodný. „Vstoupili bychom do vysokonákladových populárních časopisů, což by byl velký úspěch. Kategoricky vyloučil, že kdyby Bertelsmann skutečně získal Monu, znamenalo by to konec některých titulů. Čtenáři a hlavně čtenářky ani zaměstnanci Mony se skutečně s největší pravděpodobností nemusejí omezování aktivit v Česku obávat. Není důvod zavírat fungující a zavedené tituly, které přinášejí slušné zisky. Ivan Chocholouš tvrdí, že v celé věci zatím nelze hovořit o ničem konkrétním, a vůbec ne o případných kandidátech. Vychází z toho, že se zatím neuskutečnily žádné prezentace společnosti, kterých se mají účastnit i regionální zástupci VNU. „Taková prezentace zatím není ohlášena. Neznamená to však žádné zpoždění, naopak, celý proces nyní akceleruje. Až po prezentaci společnosti konkrétním zájemcům by měla přijít na řadu užší jednání. Obchod má být domluven nejpozději do června, s úplným začleněním části VNU do struktury nového majitele se počítá na podzim. Na otázku, jaká je současná cena Mony, odmítl I. Chocholouš odpovědět. Stejně tak na to, kolik stála akvizice Roofu, s tím, že je vázán mlčenlivostí. Informace o ceně kupovaného podniku však západní společnosti běžně zveřejňují. Koneckonců i mateřská společnost Mony, VNU, sdělila, za kolik získala ACNielsen. Jde přitom o sumy mnohonásobně vyšší, než o jakých lze hovořit v Česku. Podle některých zdrojů původní majitel Roofu Vladimír Diviš prodal své tituly za nejméně třicet milionů korun, ale spíše více. Další v mlhách. Z velkých vydavatelských domů přichází v úvahu kromě Bertelsmannu francouzský Hachette Filipacchi. Tento vydavatelský dům francouzského Lagardere a amerického AOL–Time Warner vydává celosvětově tituly, jako je například Elle. Ani Lagardere, ani AOL–Time Warner však nemají nijak významnou pozici na východoevropských trzích. V Česku však variantu Hachette Filipacchi naprosto odmítají a po Moně nijak netouží, což nasvědčuje tomu, že Francouzi nijak zvláštní zájem nejspíš neprojeví ani v nizozemské centrále. Zájem podle analytiků projeví patrně i britská Emap, problémem by však pro ni údajně mohlo být ufinancování celého obchodu. Potenciálním kupcem by podle nizozemských analytiků mohla být i společnost United News and Media. Dalším možným zájemcem by mohl být i americký Herst. V Česku má joint venture spolu s VNU a dalším českým mediálním hráčem, Stratosférou Antonina Herbecka. Společný podnik má Herst s VNU také v Maďarsku, Rumunsku a Nizozemsku. V Maďarsku je VNU suverénní jedničkou na trhu, do jejího portfolia patří tituly jako Cosmopolitan, tamní mutace Story, Computer Activ, Figyelö, Mediafigyelö a další tituly. V úvahu by mohl přicházet i další německý vydavatel Bauer Verlag, jemuž v Česku patří Europress. Jeho vítězství však podle analytiků příliš pravděpodobné není.