Kvůli bezprecedentní koronavirové krizi musel být po celém světě zrušen nespočet hudebních vystoupení, koncertů i festivalů. A přestože řada států již započala s uvolňováním přísných bezpečnostních opatření, v důsledku čehož se život v tamních městech pomalu, ale jistě vrací do normálu, na masové akce, kde se mačkají desítky tisíc fanoušků najednou, si lidé ještě nějaký ten čas budou nejspíš muset nechat zajít chuť.
Chystali jste se během léta navštívit koncert nějaké zahraniční kapely?
V rámci České republiky tomu tak pravděpodobně bude při nejmenším po celé léto, možná i o něco déle. A protože velmi podobně se k dané problematice v současné chvíli staví i vlády dalších zemí, je jasné, že hudební průmysl čeká ekonomicky velmi náročný rok.
Analytici Goldman Sachs odhadují, že jeho celkové letošní
tržby by mohly poklesnout až o 25 procent. To se na první pohled jeví jako
poměrně velké číslo, naštěstí pro všechny interprety, producenty a hudební
studia by nicméně tento propad měl mít pouze krátkodobý charakter a neměl by
odvětví jako takové nijak výrazně poškodit.
„Věříme, že z dlouhodobého hlediska zůstane růst (hudebního) průmysl nedotčený,“ uvedli podle zpravodajského webu CNBC bankéři s tím, že ještě do konce roku 2030 by se jeho hodnota měla zvýšit ze současných 77 miliard dolarů (1,925 bilionu korun) na 142 miliard, což by znamenalo nárůst o úctyhodných 84 procent.
Úprk na internet
Přestože současná situace hudebnímu odvětví do not příliš nehraje a někteří lidé „by z krátkodobého hlediska mohli namísto streamování muziky sáhnout po jiných formách zábavy“, je to právě internet, kterému budou v nadcházejících letech interpreti vděčit za to, že celé jejich odvětví bude vzkvétat doslova závratným tempem.
Zatímco ještě v loňském roce evidovaly hudební streamovací
služby v součtu na 341 milionů platících uživatelů, za deset let by podle
odhadu analytiků mohl počet těchto předplatitelů dosáhnout hranice až 1,2
bilionu.
Zostřující se konkurence
Mezi těmi, kteří na predikovaném nárůstu a vylepšeném monetizačním procesu vydělají ze všech nejvíc, budou především velká nahrávací studia typu Universal Music Group a Sony Music. Opomenout ovšem nelze ani další důležité hráče na trhu.
„Streamovací platformy budou rovněž těžit z toho, jak si lidé budou streamování hudby čím dál více osvojovat a poskytovat jim tak ohromné množství spotřebitelských údajů, ale pravděpodobně dojde i na zostření konkurence,“ vysvětlili analytici s tím, že prim v tomto ohledu budou hrát zejména tradiční služby, jakými jsou například Spotify a Tencent Music. Pozadu by však podle nich neměl zůstal ani YouTube, jehož hlavním zdrojem příjmů budou vedle předplatitelů především peníze generované z prodeje reklamy.
Zdroj: www.cnbc.com, www.goldmansachs.com
