Severočeská sklářská lobby prosadila svůj záměr
Vláda po několika týdnech váhání rozhodla, že téměř devadesát procent akcií společnosti Železnobrodské sklo (ŽBS) prodá jablonecké firmě Bijou Terra. K tomuto předem očekávanému rozhodnutí se dopracovala přes nemalé překážky. Poslední z nich, zamítavé stanovisko antimonopolního úřadu, odstranila až v pátek 24. listopadu. Hned v pondělí 27. listopadu prodej schválila.
Antimonopolní úřad původně odmítal propojení ŽBS s firmou Bijou Terra, protože se jím posílí dominantní postavení skupiny soustředěné v okruhu vývozní společnosti Jablonex. Železnobrodské sklo dosud stálo mimo toto seskupení a pro jeho výrobu bylo jediným větším konkurentem. Na propojení firem kolem Jablonexu a jejich obchodní smlouvy už doplatili někteří drobní výrobci, například brusírny, kterým rostoucí skupina přestala dodávat polotovary, a tím je vytlačila z trhu.
Mluvčí vlády po prvním odkladu rozhodnutí o ŽBS uvedl, že kabinet musí prodej podniku znovu konzultovat s Úřadem pro hospodářskou soutěž. Ten však po prvních „rozhovorech trval na svém a spojení odmítal. Také nyní tvrdí, že své stanovisko nezměnil. Jeho předseda Josef Bednář 30. listopadu uvedl, že úřad vládě v žádném případě neustoupil. Po konzultacích s představiteli Bijou Terra však rozhodl, že pro spojení s firmou ŽBS stanoví určité podmínky. „Úřad prosadil opatření, která eliminují dopady na malé a střední podnikatele oboru a zabezpečí, aby na trhu i nadále efektivně fungovala soutěž, řekl Bednář. Mezi tyto podmínky má patřit závazek, že Bijou Terra bude nejméně deset let zásobovat drobné výrobce polotovary a že se přeruší personální propojení firmy s podnikem Jizerské sklo.
Nic na náhodu.
Severočeská bižuterní lobby je ve svém úsilí o monopolizaci odvětví poměrně úspěšná. Mezi Jablonexem a některými výrobními podniky oboru se vloni uskutečnily složité přesuny majetku. Firmy jsou svázány (EURO 41/2000) personálními a obchodními vztahy. S výrobci skla a bižuterie, podniky Ornela, Bižuterie Česká mincovna a Preciosa, uzavřel Jablonex vloni na jaře racionalizační dohodu o vývozu. Tyto firmy zároveň odkoupily jeho akcie, a nepřímo tak získaly v Jablonexu dvoutřetinový podíl. Na podzim minulého roku pak založily obchodní firmu Bijou Terra.
Místopředseda představenstva Jablonexu (a generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ornela) Jaroslav Halfar tvrdí, že v případě seskupení nelze mluvit o monopolním postavení. Skupina na českém trhu uplatňuje jen zlomek své výroby, a domácí konkurenci tak nijak neohrožuje. „Existence bižuterních výrobců a příslušného odvětví je plně závislá na vývozu, který představuje přibližně 98 procent české produkce, uvádí Halfar. Spojování bižuterních firem považuje za přirozené, protože přináší značné ekonomické výhody. „Díky integračnímu procesu a racionalizační dohodě se zvýšil export bižuterie a polotovarů o třetinu, což celkem představuje sedm miliard korun, vysvětluje.
Sporný dluh.
Bijou Terra získala téměř devadesátiprocentní podíl ŽBS ve veřejném výběrovém řízení. Jako vítěze soutěže, do níž se přihlásily tři firmy, ji v září doporučila komise složená ze zástupců státních úřadů a později – po určitém váhání – potvrdil i kabinet. Rozhodnutí o prodeji ŽBS v průběhu posledních dvou měsíců dvakrát odložil a několikrát stáhl z programu jednání.
Důvodem ke zdrženlivosti byly kromě zamítavého stanoviska antimonopolního úřadu také informace o tom, že jeden z vlastníků Bijou Terry, společnost Ornela, dluží státu přes sto milionů korun. Ornela uvedla, že se o tento dluh soudí, a pokud soud rozhodne v její neprospěch, okamžitě ho zaplatí (EURO 44/2000).
Jako na míru.
Týdeník EURO již 9. října upozornil, že soutěž byla připravena tak, aby v ní Bijou Terru nikdo neohrozil, a že firmě zřejmě k vítězství pomohou zásahy ministerstva financí. Tento úřad nejprve navrhl změnu podmínek soutěže, v níž měla rozhodovat pouze cena, na vícekriteriální veřejné obchodní řízení, při němž rozhoduje i podnikatelský záměr. Pro zpracování podnikatelského záměru měla firma Bijou Terra nejlepší předpoklady, protože její zástupce Otakar Havel v té době již půl roku zasedal (díky zásahu ministerstva financí) v představenstvu ŽBS. Zájemce z řad menších firem předem ze soutěže vyřadil neobvykle vysoký nevratný účastnický poplatek. Ten byl u ŽBS stanoven na 250 tisíc korun, přestože například u soutěže o pardubickou rafinérii Paramo byl v té době pětinový.
Ministr Pavel Mertlík, který se prokazatelně zúčastnil jednání komise, na níž bylo rozhodnuto o jmenování Havla do představenstva ŽBS, v říjnu uvedl, že se ve prospěch firmy Bijou Terra nijak osobně neangažoval. Po rozhodnutí vlády zdůraznil, že Bijou Terra předložila nejlepší podnikatelský záměr.
Jasný výsledek.
Firma Bijou Terra zaplatí za ŽBS 280,7 milionu korun. Agentura Diamond nabízela 281,1 milionu korun, a pokud by rozhodovala pouze cena, soutěž by vyhrála. Výběrová komise v doporučení vládě uvedla, že Bijou Terra je pro ŽBS nejvhodnějším kandidátem, protože má jako jediná ze zájemců zkušenosti z oboru. To by ovšem v případě jednokriteriální soutěže nerozhodovalo.
