Poslanci zabránili uznávání elektronických účetních dokladů
Zákon o elektronickém podpisu byl sice schválen již v červnu loňského roku, nicméně k možnosti jeho využití stále chybí dva klíčové prováděcí předpisy. Úřad pro ochranu osobních údajů má vydat technickou vyhlášku a vláda nařízení, jak se má k zákonu postavit státní správa. Teprve poté budou moci vznikat certifikační autority (garanti totožnosti podepisujících osob) a elektronický dokument bude i pro ministerské úředníky ekvivalentem dokumentu papírového. Setrvačnost byrokracie. Prosazení elektronických dokumentů do státní správy je pochopitelně komplikované a setrvačnost byrokracie klade přirozený odpor. Obavy mají i reálný základ: jednotlivé úřady budou muset elektronickým dokumentům přizpůsobit mnoho svých vnitřních předpisů (například spisový řád, archivační řád, knihy došlé a odešlé pošty), které upravují, jak se s došlými dokumenty nakládá (jak se jim přiřazuje číslo jednací, komu a jak se postupují, jak se jim přidělují termíny, jak se kopírují a archivují…) a naučit úředníky s nimi pracovat. Druhá překážka je legislativní. Ze zákona o elektronickém podpisu má technickou prováděcí vyhlášku, která bude upřesňovat nároky na nástroje elektronického podpisu a na certifikační autority, vydat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Jenže zákon o Sbírce zákonů říká, že tento úřad nepatří mezi vyvolené, které v ní mohou publikovat. Prozatím tedy ÚOOÚ musí a nesmí zároveň. Novela, která tento problém řeší, prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem a čeká na podpis prezidenta. Teprve potom spatří prováděcí vyhláška k zákonu o elektronickém podpisu světlo světa. Odpor vládních legislativců. Spoluautor zákona o elektronickém podpisu Vladimír Smejkal vypracoval společně s Pavlem Matesem i návrh příslušného nařízení vlády, na základě kterého by orgány veřejné moci musely akceptovat elektronické dokumenty. „Zoufale se snažíme přesvědčit konzervativní úředníky, že mají přijmout výměnu listu papíru za elektronický dokument. Důvodem odporu některých ministerstev je i skutečnost, že měla připravena již jiná, zákonu o elektronickém podpisu nevyhovující řešení. Nařízení vlády jsme napsali již před půl rokem, ale stále se nám nedaří vybojovat na některých legislativcích, aby ho pustili do vlády, říká Vladimír Smejkal. Negativní stanovisko k tomuto nařízení podepsal ředitel legislativního odboru Úřadu vlády Václav Pelikán. „K návrhu nařízení vlády k zákonu o elektronickém podpisu jsme dali negativní stanovisko, neboť řešilo věci nad rámec zákona. Současná právní úprava umožňuje, aby státní správa přijímala podání v elektronické podobě, a proti takto úzce pojatému nařízení bychom nic neměli. Problém byl v tom, že nařízení šlo dál a upravovalo i opačný vztah: elektronické předvolávání a doručování od státních orgánů. Proto je ale třeba nejprve změnit příslušné zákony, konkrétně správní řád, zákon o správě daní a poplatků, občanský soudní řád a trestní řád, vysvětluje ředitel Pelikán. S touto interpretací však autoři návrhu nesouhlasí. Václav Pelikán říká, že nakonec vznikla dohoda, že do konce června bude připraveno nařízení vlády v užší podobě a původní bude předloženo až po novelizacích příslušných zákonů. Zákon o elektronickém podpisu připravovalo a prolobbovalo Sdružení pro informační společnost (SPIS). Jeho viceprezident Ondřej Felix očekává, že jak nařízení vlády, tak technická vyhláška Úřadu pro ochranu osobních údajů, která již je v meziresortním připomínkovém řízení, budou přijaty v létě a že na podzim začnou pracovat první certifikační autority a úřady začnou přijímat elektronická podání. Kladivo na berňáky. „Za naprosto klíčovou považuji však kromě zmíněné vyhlášky a vládního nařízení ještě třetí věc. A sice závazné stanovisko ministerstva financí, že bude elektronické dokumenty uznávat jako průkazné. Firmy se již mezi sebou zvládnou domluvit, aby celý systém objednávek a faktur probíhal elektronicky. Potřebují však, aby berní úřady poté uznávaly náklady dokladované elektronickými dokumenty, říká Ondřej Felix. Dnes musí být e–mailové objednávky a faktury ještě doprovázeny identickým dokumentem v papírové podobě. Tiskový mluvčí ministerstva financí Libor Vacek pro týdeník EURO uvedl, že tento úřad se na elektronické dokumenty připravuje (například na přijímání daňového přiznání e–mailem) již dva roky. „Uznávání dokladů vedených pouze v elektronické podobě nevisí na stanovisku ministerstva financí. Finanční úřady zatím totiž podle zákona o správě daní a poplatků nemohou uznávat jiné doklady než papírové. Připravili jsme novelu tohoto zákona, v níž bylo zakotveno, že relevantní médium pro účetní dokumentaci bude stanovovat vyhláška ministerstva financí. Poté bychom snadno mohli nařídit, že i elektronické dokumenty opatřené autorizovaným podpisem mají stejnou závaznost jako papírové. Tuto technickou novelu však poslanci loni na podzim shodili ze stolu hned v prvním čtení. Bylo před krajskými volbami a opozice chtěla demonstrovat svoji tvrdost, tvrdí mluvčí Vacek.
