Znáte tu hru na kapitalismus? Tady je v praxi
Agropol Group svou výroční zprávu z roku 2005 podal v originálním balení - jako součást společenské hry Agropoly. Pravidla jsou jednoduchá: hráči se stávají podnikateli, kteří se snaží nakoupit co nejvíce zemědělských a potravinářských firem a posléze je výhodně prodat. Majitel Agropolu Jiří Malúš se do hry připomínající Monopoly oblíbené v devadesátých letech plně ponořil. Stále ale nemá vyhráno. Už dlouho se snaží dostat pod čepec, po různých nezdařených námluvách si konečně zadal s Agrofertem Andreje Babiše. Zatím se uskutečnily zásnuby, teď hlavně, aby ženich neutekl. Svazku může ještě zabránit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jestliže spojení Agrofertu s Agropolem povolí, může sám sebe zároveň zrušit. Nemá totiž cenu, aby antimonopolní úřad nadále předstíral, že chrání konkurenční prostředí. V tomto duchu komentují chystanou fúzi lidé, kteří vědí, jak to na českém agrárním trhu chodí.
Černé na bílém
O jejich názor se zajímá také ÚOHS. „V souvislosti se správním řízením o spojení soutěžitelů Agrofert-Agropol jsme oslovili přibližně pět set subjektů z oblasti zemědělství, zejména pak rostlinné výroby. Jde o dodavatele, odběratele i konkurenty spojujících se soutěžitelů,“ uvedl mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa. Zhruba do dvou týdnů mají dotazovaní poslat do Brna elaborát, který si úřad vyžádal. Má mu pomoci správně posoudit možné dopady megafúze na hospodářskou soutěž v České republice, a to zejména ve výkupu obilovin a olejnin a výrobě krmných směsí. U propojení potravinářské části, kterou obě skupiny rovněž soustřeďují, by vzhledem k podílu na trhu neměl být problém.
Kdo si dá tu práci, která je ostatně jeho povinností, připomíná ÚOHS, a poctivě odpoví na sedmnáct otázek, určitě s nimi nebude hotov za hodinu, ale zaberou mu podstatně více času. V dotazníku má totiž vyplnit mnoho detailních údajů, které asi málokdo bude mít při ruce. Konkurence, byť dva největší hráči žádnou alespoň trochu srovnatelnou na zdejším trhu nemají, má kupříkladu vyčíslit svou pozici na tom kterém trhu v každém kraji, vypsat prodejní a výkupní cenu obchodovaného zboží a marži, uplatňovanou u jednotlivých skupin výrobků v minulém roce. Kromě toho zodpovědět řadu dalších otázek, včetně té stěžejní: Bude mít dle vašeho názoru předmětné spojení dopad na hospodářskou soutěž a na vaši společnost? Antimonopolní úřad bude mít černé na bílém, co si kdo myslí. A kdo může odpovědět, že splynutí dvou rozhodujících hráčů nebude mít vliv na hospodářskou soutěž? Třeba ten, kdo si není jistý, že výsledky ankety se třeba úplně neutají. Nebo dostane tajný pokyn, jak odpovídat.
Bít na poplach by měla hlavně Agrární komora, která se jindy umí ozvat a dlouhodobě napadá sílu obchodních řetězců. Teď je ale zticha. Její šéf Jan Veleba nepronáší žádná radikální prohlášení proti vznikajícímu molochu, který přitom nemůže být velkým štěstím pro rozdrobené zemědělce. Veleba proti fúzi protestovat ani nemůže – jednak je zadobře s Babišem, navíc je Agrofert členem a sponzorem různých aktivit Agrární komory. Od zemědělců také odevzdaně uslyšíte, že už je jedno, jestli jsou tu dva giganti nebo jeden. A kdyby ÚOHS spojení nedovolil, stejně se prý majitelé obou holdingů nějak domluví.
Poradce Pecina
„Nebude to jednoduchá fúze, kterou bychom za měsíc povolili,“ předesílá šéf ÚOHS Martin Pecina. Babišovi dává naději, když současně říká, že obecně se taková spojení v Evropě nezakazují. Nechce se totiž věřit, že by majitel Agrofertu zbytečně podstupoval řízení na antimonopolním úřadu, kdyby mu jeho předseda transakci předem rozmluvil jako neprůchodnou. Samotný Pecina nezastírá, že zamýšlenou akvizici s podnikatelem delší dobu konzultoval. „Jednáme už několik měsíců, tedy už v době, kdy se posuzovalo převzetí První Žatecké Agrofertem,“ potvrdil. V červenci, kdy Česká televize odvysíláním tajné schůzky obou protagonistů v autosalonu Mercedes na pražském Chodově odstartovala skandál, uvedl Pecina v rozhovoru pro týdeník EURO: „Většina schůzek s panem Babišem se pochopitelně týká jiných věcí než jsou probíhající správní řízení. Chce poměrně často konzultovat své další kroky při případných dalších fúzích, popřípadě poradit v otázkách veřejné podpory. My jako ÚOHS jsme tady právě proto, abychom poradili.“
V srpnu pak dostal Agrofert svolení spolknout holding První Žatecká, ovšem se závazkem, že se zbaví některých částí podniku, aby byla zachována účinná hospodářská soutěž na trzích ve Středočeském a Ústeckém kraji. Co konkrétně a dokdy má nový majitel prodat, podléhá obchodnímu tajemství a úřad to nesděluje. Naopak bez průtahů povolil ovládnutí tuzemské mlékárenské dvojky – olomoucké Olmy prostřednictvím majoritního vlastníka – společnosti Milkagro. Vzápětí Agrofert požádal o souhlas s převzetím Agropolu. V čem může mít Malúšova skupina pro byznysmena Babiše kouzlo?
„Agropol jsme nekoupili a není vhodná doba se k této akvizici před jejím dokončením vyjadřovat,“ odmítl majitel Agrofertu žádost o rozhovor. Bobříka mlčení si předepsal také Malúš, který se k chystanému obchodu nechce vyjadřovat do 21. listopadu, kdy se definitivně rozhodne o prodeji. ÚOHS má ze zákona zaujmout stanovisko nejpozději do pěti měsíců od podání žádosti, což bylo 23. října.
Získá sila a krmiva
Česko nikdy nebude pupkem zemědělského a potravinářského světa, Babiš přitom na tuto kartu sází. „V chemii je už málo příležitostí pro růst, proto se v další expanzi zaměřujeme hlavně do zemědělství a potravinářství,“ prohlásil Andrej Babiš začátkem letošního roku. A začátkem příštího roku by rád završil ovládnutí svého hlavního a jediného rivala – Agropolu. Zhruba dvojnásobně by si tím zvýšil skladovací kapacity na obilí a řepku a také výrobu krmných směsí, která ovšem celkově klesá s tím, jak ubývá strávníků – zejména prasat. A nákup betonových sil automaticky neznamená o to větší podíl na trhu, i když svým způsobem i to se dá ošetřit. Třeba využívat barterové obchody – prodej hnojiv podmínit dodáním obilí, když je po něm sháňka jako po loňských žních. Nebo opačně svázat odebrání drahých hnojiv – Agrofert je jejich zdaleka největším dodavatelem – nabídkou na odběr pšenice a kukuřice, kterých je letos všude přetlak a obchody stojí.
Základnu sil by si Agrofert po spojení s Agropolem rozšířil o jeho tykadla při západní hranici Čech, od níž si Malúš ještě před vstupem do Evropské unie hodně sliboval. Kalkul, že bude vozit krmné směsi do Německa, mu ale příliš nevyšel. Směr je spíš obrácený a v některých obdobích se zdejším chovatelům vyplácí si krmivo od sousedů dovážet. Výrobní a skladové zázemí Agropolu v západních Čechách by zřejmě hlavně lákalo německou společnost BayWa, kterou Malúš představuje jako dalšího adepta na akvizici. Méně už asi budou pro tuto firmu atraktivní agrocentra na Moravě. Navíc s případným zájmem zahraničního partnera může zahýbat finanční krize, přelévající se do ekonomických potíží mnohých firem.
Pustí masokombináty?
S Agropolem, pokud se oba byznysmeni definitivně dohodnou, si Andrej Babiš převezme i prodělečné drůbežářské podniky a s nimi podobné starosti, které zná ze svých masokombinátů (nyní fúzující Kostelecké uzeniny, Maso Planá a Masna Studená). Možná by bylo nejjednodušší se jich zbavit, to by však poněkud ztrácely smysl zemědělské akvizice, jimiž se Agrofert snaží pojistit přísun suroviny – jatečných zvířat – a zároveň odbyt vyráběných krmných směsí. Dle informací týdeníku EURO Babiš jedná o prodeji masokombinátů s investiční společností Penta Finance, která usiluje o získání části masného průmyslu v České republice. Měla oslovit také skupinu J & T, kontrolující Masnu Kroměříž, Vysočinu Hodice a Masozávod Krahulčí. „Už když jsme vstupovali na maďarský a slovenský trh masného průmyslu, vyjádřili jsme záměr získat i část českého trhu. Jednáme s některými vlastníky masokombinátů v ČR, jejich jména ale nechceme specifikovat, ani více komentovat probíhající jednání,“ uvedl pro týdeník EURO mluvčí Penta Finance Martin Danko. Dodal, že jednání by měla být uzavřena v horizontu několika měsíců.
„Svět je o surovinách a na to jsme se rozhodli vsadit,“ vysvětluje Andrej Babiš svou expanzi na venkov. V době, kdy byly na kolenou, skoupil některé velkovýkrmny a investuje také do podniků se zemědělskou prvovýrobou. Pole nesou nejen zrno, ale i stále větší dotace. Na jednu farmu to jsou ročně desítky milionů korun, záleží na jejich velikosti. Babišovy firmy si dotace umí vytáhnout i dalšími chytrými způsoby: kupříkladu dvě zemědělské akciovky – Poděbradská blata a Farma Opolany založí „eseročko“ na prodej produkce a na něj čerpají za rok 1,6 milionu korun jako podporu odbytových organizací. A takových je v seznamu firem ovládaných Agrofertem více. V loňském roce přijal na společnosti ovládané i s podstatným vlivem 330 milionů korun provozních dotací a přes sto milionů investičních podpor.
Dotace jdou z programu na rozvoj venkova, nejjistější jsou ovšem ty, které z evropského a českého rozpočtu automaticky přicházejí každý rok na hektary obdělávané půdy. Mají je však dostávat i velkopodnikatelé či šlechtické rodiny s obrovskými majetky? Právě tuto otázku nyní řeší Evropská unie a je jisté, že se shodne na určitých škrtech pro velké příjemce, což se dotkne většiny českých zemědělských podniků, z nichž mnohé pokračují ve šlépějích socialistické velkovýroby. „Plnou úroveň podpor, směřovaných na venkov, mají mít ti, kteří na vesnici žijí. O to jde Evropské unii, a ne sponzorovat finanční byznys, u něhož je hlavním kritériem zisk, jehož značná část navíc uniká ze zemědělství a venkova,“ říká agrární ekonom Tomáš Doucha. Agrofert se přirozeně dál rozpíná kvůli tomu, aby vydělával. „Podobné agrokombináty jsou v Evropě ojedinělé, existují například v Rusku,“ dodává Doucha. Cílem je vybudovat silný agrární komplex ve střední Evropě, který je schopen konkurovat velkým agrárním komplexům, sděluje Agrofert ve své tiskové zprávě k zamýšlenému spojení s Agropolem. Škoda, že neuvádí kterým. Co do velikosti bude nepřehlédnutelnou jedničkou.
BOX:
Rozložení sil
Sklady na zrniny (obilí, olejniny, luštěniny) – kapacita v tisících tun
Agropol*1200
Agrofert*1400
Zpracovatelé+*300
Pěstitelé*2500++
Pramen: odhad Českomoravského sdružení organizací ZZN
+ mlýny, sladovny, tukový průmysl
++ přibližná kapacita pro uskladnění po dobu zhruba jednoho roku, dalších 2,5 milionu tun mohou zemědělci uskladnit na dva až tři měsíce v provizorních skladech
BOX:
Krmiva pro zvířata
Výroba krmných směsí v loňském roce (v tisících tun)
Agropol*630
Agrofert*670
Ostatní*1670
Pramen: MZe, sdružení ZZN
TABULKA:
Loňské výsledky (v miliardách korun)
Ukazatel*Agrofert*Agropol
Tržby*83,4*14
Zisk*3,7*0,4
Vlastní kapitál*8,4*3,2
Bankovní úvěry*17,8*3,2
Počet zaměstnanců*20 971*3017
Pramen: výroční zprávy firem za rok 2007
