Sehnat dnes nové investory do volných prostor je nadlidský úkol
Až osm tisíc lidí by v průmyslové zóně Triangle na Žatecku zaměstnaly dvě fabriky, kdyby se jejich budoucnost vyvíjela tak růžově, jak si ji původně malovaly. Realita ovlivněná ekonomickou krizí se ale vybarvuje zcela jinak. Zóna se místo oživování vylidňuje a práce je tu nyní asi pro jedenáct set lidí. Omezování výroby spojené s nižší potřebou pracovníků postihuje i některé jiné průmyslové zóny, nikde ale ne tak drasticky jako v severočeském Trianglu, který před pár lety otevřel náruč dvěma japonským firmám. Velké zahraniční investory zpravidla přivábily do republiky lákavé investiční pobídky. Tisíce nových pracovních míst dotovaných státem však mohou vlivem krize zaniknout. Flextronics, LG. Philips Displays a Hitachi – to je trojice, která stornovala své investice v Česku a musí vracet pobídky. Skupina neúspěšných se ale nejspíš rozroste. Odboráři větří velké potíže u šesti podniků v severních Čechách využívajících pobídky. Většina firem o svých potížích mlčí, i když už jedou na krev.
Devět miliard od státu
Bezmála 79 procent – taková je aktuální obsazenost průmyslových zón, pokud jde o plochy podpořené státem. „Toto vysoké procento potvrzuje, že státní podpory nebyly vynaloženy zbytečně,“ hodnotí Alexandra Rudyšarová, generální ředitelka pověřená řízením CzechInvestu. Z 3221 hektarů, připravených pro investory, je volných 688 hektarů. „Do nich ale započítáváme i budovanou zónu v Holešově s 280 hektary, takže skutečná obsazenost je ještě vyšší,“ upřesňuje. Za deset let, co stát prostřednictvím zvláštního programu podporuje přípravu průmyslových zón, na ni vydal přes 9,2 miliardy korun. Jistě i díky nim přivedl investory, kteří tu vynaložili téměř 211 miliard korun a vytvořili více než 103 tisíc pracovních míst. Z toho během loňského roku přibylo téměř třináct tisíc nových pracovních příležitostí.
Statistika agentury CzechInvest, hodnotící loňský rok, vyznívá pro průmyslové zóny ještě přívětivě. Bude ale hůř. Odbory očekávají, že největší rány pro průmyslové výrobce teprve přijdou. „Obáváme se léta, které obvykle není příznivé pro obchodování. A když se k již nyní nízké výrobě přidají ještě letní propady, v mnohých firmách se zastaví cash flow a nastane dominový efekt,“ upozorňuje předseda největšího odborového svazu Kovo Josef Středula. Poznamenává, že existenčním potížím a propouštění se nevyhnou firmy uvnitř zón, ani ty „za plotem“. V zónách, především strategických, jsou dopady krize jaksi víc na očích, zvlášť když se na jednom místě soustředí ohrožený elektrotechnický a automobilový průmysl s jeho subdodavateli. V současné době přitom stále pokračují investice do pěti strategických zón – Nošovic, Mošnova, Kvasin, Holešova a Trianglu. Přilákat do některých z nich investory nebude vůbec snadné. V takové atmosféře chce vláda Moravskoslezského kraje, složená ze sociálních demokratů a komunistů, budovat úplně novou zónu. A to se ještě v regionu dostavují Nošovice.
IPS Alpha v poli samotinká
Statistika za severočeský Triangle, po kolínských Ovčárech největší zóna v republice, není zrovna lichotivá. Do strategické industriální zóny uprostřed polí mezi Mostem, Chomutovem, Žatcem a Louny nasypal stát zhruba dvě miliardy korun. Z toho Ústecký kraj coby vlastník přispěl asi čtvrt miliardou. Bývalý hejtman Jiří Šulc (ODS) vítal v Trianglu prvního investora, firmu IPS Alpha, slovy: „Jistě ovlivní i příchod dalších firem a také významně pomůže ke snížení nezaměstnanosti v našem kraji.“ A jak to dnes žije v prostorách bývalého vojenského letiště, revitalizovaného za balík veřejných peněz? Znovu skoro mrtvo. Výrobce plazmových televizorů Hitachi v březnu skončil a práci ztratilo všech 800 zaměstnanců. K pravému opaku, než je původně plánovaný nábor dalších lidí, přistupuje i japonská společnost IPS Alpha Technology Europe, vyrábějící LCD obrazovky. Poté, co nestačily odstávky výroby, propustila letos 400 z 1500 zaměstnanců. A osamocená fabrika se nového souseda zřejmě hned tak nedočká.
„Zájem investorů o podnikání v naší zóně je v současné době téměř nulový, podobně jako v celé Evropě,“ konstatuje Jan Sixta, vedoucí odboru průmyslové zóny Triangle z krajského úřadu. Když už se někdo ohlásí a chce obhlédnout uvolněný prostor, je to s podmínkou nejpřísnějšího utajení. „Smyslem Trianglu měla být podpora zaměstnanosti v regionu, proto do něj kraj investoval nemalé finanční prostředky. Zastavení výroby v Hitachi však působí pravý opak,“ uvedl náměstek hejtmanky Arno Fišera. Kraj, jehož vedení přijalo zprávu o odchodu s hlubokým zklamáním, spoléhá při hledání nových investorů hlavně na CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Poptávky jsou, jenže všichni investoři rozhodnutí odkládají. Jestli jej loni v létě protahovali o půl roku, dnes je to o rok i víc,“ vyčísluje šéfka CzechInvestu. Česko podle ní může spolu s místem nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu, která navíc s rostoucí nezaměstnaností zlevňuje. Přesto v CzechInvestu ztrácejí přesvědčení, že se dvě velké zóny, jakými jsou Triangle a připravovaný Holešov, podaří obsadit strategickými investory. Strategickými v tom pojetí, v jakém je dosud schvalovala vláda. Státní agentura pro podporu podnikání chce proto vládě navrhnout, aby podmínky pro toto zařazení upravila. Přesnou představu, jak přehodnotit měřítka pro strategického investora, ale v tuto chvíli ještě nemá definovanou.
Pestrostí proti krizi
„Za strategického by se mohl vyhlásit třeba výrobce s vysokou přidanou hodnotou. Ten ovšem nevyužije polovinu strategické zóny, i proto do ní chceme přilákat také menší investory, kteří diverzifikují riziko krize,“ uvědomuje si ředitelka Rudyšarová. Jako pozitivní příklad uvádí industriální park Verne v Klášterci nad Ohří. „Je menší než velké zóny s automobilkami, jako jsou Kolín či Nošovice. Ale 18 investorů, kteří do Klášterce přišli, vytvářejí přibližně stejný počet pracovních míst jako velké zóny,“ poměřuje. Podobně Holešov má nabídnout menší plochy pro firmy s různým typem výroby a služeb. „Osvědčuje se to v zóně Mošnov, kde je větší část ponechána pro strategického investora a menší místa obsadili dodavatelé pro automobilku Hyundai v Nošovicích a další výrobci,“ dokresluje Rudyšarová.
Dobře se ujala také příměstská plzeňská zóna Borská pole, která je plně rozprodaná. S různorodým zaměřením přítomných 45 firem se přece jen o něco lépe vzdoruje hospodářské recesi. Ale ani Borským polím se nemůže krize úplně vyhnout. „Žádný podnik zatím neodchází, ale pracovníků v zóně ubývá. Nyní tu pracuje třináct tisíc lidí, před krizí jich bylo šestnáct tisíc,“ porovnává šéf odborů Kovo Josef Středula. Jak dodává, propouštěla tu firma Yazaki, vyrábějící kabelové svazky pro automobily. Z 2200 pracovníků zůstalo kolem 1500 lidí a někteří pracují jen čtyři dny v týdnu. Také průmyslových zón ve Středočeském kraji, kde jsou mimo jiné velká území typu Škoda Auto, TPCA Kolín-Ovčáry či Foxconn Kutná Hora, se dle mluvčí krajského úřadu Berill Maschekové dotýká snižování výroby a propouštění zaměstnanců. „S poklesem výkonnosti průmyslu zákonitě klesá poptávka po službách. Sociálně-ekonomický problém regionu se tím umocňuje,“ poznamenává.
Vylidňování pociťuje také průmyslová zóna v Hranicích, o níž občané mimo jiné hlasují v anketě o největší ostudu města. „Dříve tam byla práce asi pro 1400 zaměstnanců. A dnes? Ve firmě Multidisplay je kolem dvou set lidí a je otázka, zda podnik bude dál existovat. Společnost Sendio, kde funguje asi osmdesát pracovníků, se má stěhovat do Olomouce. Dalších 70 lidí zaměstnává firma Jyko. Dohromady je to 350 lidí,“ upřesňuje Středula. Ve výčtu zón, kde lidé přicházejí o práci, by mohl pokračovat. „Je otázka, zda všechny vznikly oprávněně. Zájem měst, aby se do nich nastěhovala alespoň nějaká výroba, byl přirozený. Některá očekávání byla ovšem od začátku nereálná,“ konstatuje odborový předák.
Záchranou malí bez pobídek
Menší firmy, které nemohly těžit z investičních pobídek jako velké zahraniční společnosti, dnes státu jeho přehlížení „oplácejí“ tím, že pomáhají zaplňovat průmyslové zóny financované z veřejných zdrojů. „Z 606 investorů ve státem podpořených zónách je kolem 140 velkých zahraničních společností, ostatní jsou menší české firmy. Dostatek připravených zón tedy pomohl rozvoji malého a středního podnikání,“ komentuje Milan Kratina z agentury CzechInvest její aktuální čísla. Agentura se nyní při shánění nových investorů orientuje na oblasti, které by krize neměla tolik postihnout. „Jde o farmakologii, sektor IT, nové technologie včetně nanotechnologií. Velký potenciál je v energetice, výzkumu a vývoji v oblasti životního prostředí, v biotechnologiích,“ vyjmenovává Rudyšarová.
V opuštění haly Hitachi v Trianglu si lovci investorů umějí najít i jisté pozitivum. Mohou nabídnout připravenou halu, která se dá dle potřeby rozdělit pro několik zájemců. Žádané jsou totiž stále více nájemní prostory, které vytlačují zasíťované pozemky v průmyslových zónách. V letošním prvním čtvrtletí CzechInvest evidoval největší poptávku po nájemních halách (56 procent). Předloni byla takto vysoká poptávka po průmyslových zónách a do nájmu chtělo jen 37 procent uchazečů. U pozemků se zájem výrazně přesunul k nejmenším výměrám, to znamená do dvou hektarů, zatímco předloni byla nejvyhledávanější plocha od dvou do pěti hektarů. Postupně také přibývá podnikatelů, kteří chtějí prostory v brownfieldech. „Máme snahu připravovat haly i v jiných zónách, než jaká je nyní k dispozici v Trianglu. Příchod investorů se tím zkrátí na polovinu,“ počítá Rudyšarová. Teď ještě najít rozhodnější investory.
PŘEHLED:
Průmyslové zóny v roce 2008
Počet zón*101
Investičně připravené plochy*3221 hektarů
Dosud volné investičně připravené plochy*688 hektarů
Území již převedené na investora+*2533 hektarů
Podíl obsazené plochy*78,6 %
Celková dotace*9,2 mld. Kč
Počet investorů*606
Výše investice ze strany investorů*210,7 mld. Kč
Dosud vytvořená pracovní místa*103 054
Předpokládaný počet pracovních míst*118 486
Pramen: CzechInvest
Pozn.: + jde o území podpořené z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón
PŘEHLED:
Přírůstky na hektar
Počet ohlášených nových pracovních míst na 1 ha investičně připravené plochy*36,8
Počet ohlášených nových pracovních míst na 1 ha plochy obsazené investory*46,8
Výše investice na 1 ha investičně připravené plochy*65,4 mil. Kč
Výše investice na 1 ha plochy obsazené investory*83,2 mil. Kč
Pramen: CzechInvest
GRAF:
Poptávka investorů
(3 koláčové grafy)
1. graf: Rok 2007
Průmyslové zóny*56 %
Nájemní haly*37 %
Brownfieldy*7 %
2. graf: Rok 2008
Průmyslové zóny*49 %
Nájemní haly*43 %
Brownfieldy*8 %
3. graf: 1. čtvrtletí 2009
Průmyslové zóny*32 %
Nájemní haly*56 %
Brownfieldy*12 %
Pramen: CzechInvest
GRAF:
Přitažlivá Vysočina
Počet investorů v krajích za rok 2008
Středočeský kraj*45
Plzeňský kraj*74
Karlovarský kraj*3
Ústecký kraj*90
Liberecký kraj*24
Královéhradecký kraj*26
Pardubický kraj*19
Jihočeský kraj*27
Vysočina*107
Jihomoravský kraj*36
Zlínský kraj*13
Olomoucký kraj*37
Moravskoslezský kraj*105
Pramen: CzechInvest
TABULKA:
Největší zóny v Česku
Přehled území nad sto hektarů
Název zóny*Velikost (ha)*Připravené plochy (ha)*Plochy podpořené státem (ha)*Z toho převedené na investora (ha)
1. Kolín-Ovčáry*370*370*370*172
2. Triangle*364*295*364*66
3. Holešov*280*0*280*0
4. Nošovice*269*269*269*215
5. Orange Park (Plzeň)*209*24*24*24
6. Ostrava-Mošnov*200*150*200*85
7. Paskov*198*198*198*198
8. Černovická terasa (Brno)*195*120*160*86
9. Plzeň-Škoda*190*190*190*190
10. Most-Joseph*190*63*190*41
11. Park Verne Klášterec nad Ohří*154*60*60*45
12. Liberec JIH*125*25*25*25
13. Nymburk*120*11*11*11
14. Žebrák*120*5*80*80
15. Ostrava-Hrabová*110*62*62*39
16. Plzeň-Borská Pole*105*105*105*104
Pramen: CzechInvest
