Co je moratorium?
Termín moratorium jste mohli zaslechnout hned v několika různých oblastech. Obecně by se dal význam slova moratorium popsat jako pozastavení, odklad nebo odložení. Často se objevuje jako reakce na nějakou nečekanou krizi, která naruší běžnou rutinu.
Synonymem k moratoriu je příročí. Jako odborný pojem v ekonomice vyjadřuje moratorium například odklad závazku či odložení splatnosti dluhu. Zasahuje ale i do jiných oblastí:
- právo – konkrétně v insolvenčním řízení,
- politika – dočasné zastavení důležité činnosti,
- psychologie – adolescentní nebo psychosociální moratorium,
- volby – zákaz zveřejňování výsledků volebních průzkumů před volbami.
Obecně tedy můžeme moratorium využít jako pojem pro vyjádření odložení či pozastavení nějaké činnosti či povinnosti. V historii nicméně existuje ještě jeden specifický případ využití tohoto pojmu, a tím je takzvané Hooverovo moratorium. V tomto případě se jedná o dokument pojednávající o odložení válečných reparací.
Moratorium v ekonomice
V oblasti financí vystupuje moratorium jako odložení splatnosti dluhu. Většinou nastává za zcela mimořádných okolností. Plošné moratorium splátek, úvěrů a hypoték bylo zavedeno například během koronavirové krize, a to jako jedno z opatření ekonomické pomoci.
O úvěrové moratorium lze žádat i individuálně. Klient musí ale pochopitelně počítat i s tím, že mu nemusí banka vždy vyhovět. Rozhodně by však nemělo být překážkou to, že předtím využil zmiňované vládní moratorium.
Moratorium a insolvence
O moratoriu se lze dočíst také v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (konkrétně § 115 až § 127 insolvenčního zákona), který upravuje institut moratoria jako prostředek dočasné ochrany dlužníka v insolvenčním řízení před prohlášením úpadku. Místo úpadku tedy může dojít k vyhlášení moratoria. Dlužník ovšem musí prokázat, že je po uplynutí moratoria schopen své závazky splácet.
Specifickým druhem moratoria je takzvané mimořádné moratorium, které bylo vyhlášeno v souvislosti s pandemií covidu. Od klasického moratoria se liší především tím, že dlužník nepotřebuje souhlas většiny věřitelů. Mimořádné moratorium využily například letecké společnosti Smartwings a ČSA.
Moratorium v politice
Moratorium se v politické oblasti používá jako označení pro pozastavení nějaké důležité činnosti. Konkrétně může jít například o dočasné pozastavení výroby a zkoušení zbraní hromadného ničení. Také může jít o pozastavení některých zákonů a nařízení, a to až do chvíle, než budou vyřešeny problémy, které vedly k moratoriu.
Volební moratorium
Jedním ze specifických druhů moratoria je takzvané volební moratorium. To znamená, že je před volbami zakázáno zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů. Smyslem tohoto zákonného opatření je zamezení ovlivňování rozhodnutí voličů, kteří váhají a nemají do poslední chvíle jasno, koho budou volit.
Každá země má specifické termíny, do kdy se nesmí výsledky zveřejňovat. V některých se jedná o pár dní, jinde pouze o jeden den. V České republice platí třídenní moratorium. Více než polovina evropských států ale žádné volební moratorium nemá.
Další významy
Adolescentní moratorium
Adolescentní moratorium, které je známé také jako psychosociální moratorium, je pojem zavedený německým psychologem E. H. Eriksonem. Podle Eriksona je psychosociální moratorium stav, kdy dospívající jedinec odkládá nebo dočasně odmítá chování, povinnosti a závazky, které jsou typické pro dospělé osoby.
Jinými slovy se snaží oddalovat nástup dospělosti, a to třeba tím, že se bojí činit vážná rozhodnutí (odstěhovat se od rodičů nebo si najít stabilní práci). Psychosociální moratorium v podstatě představuje určitou krizi identity v období adolescence.
Tento termín se v psychologii využívá ještě k popisu situace, kdy člověk experimentuje a zkouší různé sociální role a identity za účelem ukotvení svého místa v lidské společnosti.
Hooverovo moratorium jako odklad reparací
Hooverovo moratorium byl dokument vydaný americkým prezidentem Herbertem Hooverem v roce 1931. Účelem tohoto dokumentu bylo pozastavení splácení válečných reparací poražených států z první světové války a mezispojeneckých půjček. Moratorium začalo platit 6. července 1931 a jeho platnost činila přesně jeden rok.
I přes odložení splácení dluhů a reparací měly státy vážné finanční problémy (hlavně Německo). V roce 1932 byla ve švýcarském městě Lausanne uspořádána reparační konference, po které státy samy přestaly platit.
