Moravskoslezské překvapení

Skupina spravuje majetek v hodnotě 6,5 miliardy korun

Když otec a syn Kurkové zakládali před první vlnou kuponové privatizace svůj investiční fond, rozhodli se mu dát do vínku dlouhý život. Svůj závazek zpečetili i slibným jménem Prosperita. „Smyslem našeho podnikání od začátku bylo, že tady chceme fungovat i za deset let. Podle toho jsme se i chovali,“ zdůraznil Miroslav Kurka mladší, nyní prezident holdingu.
Strategie to zřejmě byla správná, neboť původní investiční společnost a fond se rozrostl do holdingu, který drží majoritní podíly ve třiceti firmách (viz tabulku). Suma aktiv holdingu se pohybuje okolo pěti miliard korun. Součástí koncernu je též investiční společnost, která spravuje otevřený podílový fond globální Prosperita, jež spravuje další majetek v hodnotě 1,5 miliardy korun. Na severní Moravě potichu vyrostl během posledního desetiletí zajímavý konglomerát, který se až dosud dokázal vyhýbat skandálům – tak příznačným pro stovky jiných fondů, jež vznikaly zřejmě jen pro účely kuponové privatizace.

Kuponovka dala základ ===== . =====

Miroslav Kurka mladší zahájil svoji kariéru po absolutoriu pražské Vysoké školy ekonomické v polovině 80. let minulého století jako vedoucí finančního oddělení ve Výzkumném ústavu ochrany materiálu. Stejnou pozici později zastával i v pražské Sigmě. Po revoluci 1989 ho však otec Miroslav Kurka, jenž předtím pracoval v zahraničním obchodě, povolal na Ostravsko. V Orlové spolu založili první firmu Tradetex specializující se na prodej a šití pracovních oděvů. Firma konkurovala do té doby monopolnímu Řempu. Obchody se jen hrnuly, Tradetex během roku vydělal první milion korun. V rámci malé privatizace zakoupil i některé výrobní provozy a počet jeho zaměstnanců se rozrostl na více než dvě stovky.
Pak začala kuponová privatizace. A otec se synem ucítili příležitost. „Mnoho lidí tehdy v kuponech nevidělo majetek, rádi se jich zbavovali za pár peněz vyplacených na ruku. My jsme naopak vsadili všechen vydělaný kapitál na skupování kuponových knížek. Z první vlny jsme jich získali patnáct tisíc, z druhé už padesát tisíc, neboť jsme na základě zkušeností změnili strategii a šli tentokrát DIKům vstříc,“ rekapituluje Kurka. Dodává, že kuponové knížky pocházející z první vlny dokázali zhodnotit čtyřiačtyřicetkrát, z druhé – v níž bylo méně majetku – dvaadvacetkrát.
Podobně postupovaly i stovky dalších fondů, nicméně do současnosti jich přežila jen hrstka. Dnešní podoba holdingu Prosperita se víceméně ustálila ve třetí vlně kuponovky, v níž si jednotlivé finanční skupiny mezi sebou „vyměňovaly“ nabyté firemní podíly. Po více než deseti letech tvrdé práce nechává pětasedmdesátiletý Kurka otěže holdingu Prosperita pouze svému synovi Miroslavovi. Sám senior se věnuje spíše koncepčním záležitostem. O pokračování rodové tradice by se měl postarat vnuk, který nyní studuje na VŠE v Praze.

Pestrá škála firem ===== . =====

Prosperita spravuje široké portfolio výrobních podniků a obchodních firem: od sléváren, přes realitní firmy, vinařskou společnost až k oděvní výrobě. „Široká škála oborů má tu výhodu, že vždy, když některé obory hůře prosperují, jiné zažívají konjunkturu, takže stabilita koncernu tím je zajištěna,“ míní Kurka junior.
Jenže podobně nesourodé uskupení není lehké řídit. „Vytvořili jsme proto specializovanou společnost Concentra, která zajišťuje vnitřní kontrolu, audity, případně restrukturalizaci některých firem. Posuzuje také investiční projekty,“ vysvětluje prezident koncernu. V představenstvech jednotlivých podniků zasedají lidé z vedení holdingu, kteří dohlížejí jejich hospodaření a jsou strůjci strategického řízení. V čele podniků stojí dlouhodobě prověření ředitelé a ti se při vedení společností drží centrálně vytvořených podnikatelských plánů.
„Systém řízení prošel od poloviny devadesátých let evolucí, snažíme se o co největší decentralizaci. Jednotliví ředitelé mají vysoké pravomoci. Na holdingu soustředíme jen kontrolní a auditorskou činnost,“ zdůraznil Kurka. Když se ve skupině objeví nějaký problém, řeší ho aktuálně vytvořený manažerský tým, složený z lidí z vedení holdingu i zástupců dotčeného podniku. A stejně se postupuje v případě investičních projektů. Prezident koncernu zasedá v řadě představenstvech jednotlivých firem, ale do budoucna se plánuje ještě více oprostit od operativy a rád by se věnoval výhradně strategickým záležitostem.

Sázka na textil nevyšla ===== . =====

Prosperita je stále živým uskupením, nicméně vykrystalizovaly čtyři hlavní obory. V první řadě je to realitní a developerská činnost, kterou se zabývají firmy TOMA Otrokovice (viz box), S.P.M.B., Mate a Karoseria (viz box). Další sekcí jsou slévárny – Kdynium (viz box), ALMET, VOS Písek. Pak to jsou úpravny materiálů (TK Galvanoservis a PULCO), kterým se nyní vzhledem k boomu ve stavebnictví velmi dobře daří. K nejvýnosnějším však stále patří investiční společnost, která spravuje OPF Prosperita globální.
„Tento fond měl v portfoliu hodně českých akcií, a protože ty šly v posledních letech hodně nahoru, je i výkonnost fondu Prosperita za poslední tři roky celkem vysoká. V porovnání s konkurenty si stojí dobře. Některým investorům však může vadit poměrně rozvolněný status fondu a také, že investiční společnost je ve vlastnictví pouze fyzických osob,“ konstatoval analytik společnosti Moneco Roman Stuchlík.
Z počátku investovala Prosperita do textilního průmyslu, ale tento obor se nakonec ukázal neperspektivním. Řada nakoupených podniků postupně utlumovala výrobu, až nakonec skončila. „Chtěli jsme textilní produkci rozvíjet, protože jsme k ní měli díky naší původní společnosti Tradetex blízko. Nicméně na přelomu tisíciletí jsme pochopili, že obor přestává být konkurenční,“ přiznal Kurka. Dodal, že holding by rád investoval například do energetiky. Sice již teď vlastní rožnovskou společnost Energoaqua, distributora energií a plynu, ale v tomto odvětví jsou již karty rozdány.
Prosperita se rovněž angažuje ve vinařství, nicméně to je považováno „spíše za srdeční záležitost.“ Holding totiž ovládá společnost České vinařské závody (viz box), nyní se zajímá o prodej firmy Vinium Velké Pavlovice. „Záleží však na podmínkách prodeje, ta firma je totiž hodně předlužená,“ doplnil Kurka.

Smělé obchody.

I když holding spravuje tolik podniků, stále se drží původní linie finanční skupiny. Přijde-li tedy výhodná nabídka na prodej některého z podílů, majitelé ji využijí a naopak stále na trhu monitorují vhodné příležitosti ke koupi další firmy. A příležitosti mohou být velmi různorodé. Koncern někdy zakoupí podnik v dobrém stavu, jindy je to firma před krachem a výjimkou nejsou ani projekty takzvaně na zelené louce. Na Slovensku takto kupříkladu vznikla společnost na poskytování úvěrů a hypoték či firma zabývající se nákupem a vymáháním pohledávek.
Kromě Slovenské republiky se zatím Prosperita do zahraničí příliš nerozpíná. Kurka mladší ale naznačuje změny: „Dosud se nám zdály další východní trhy velmi rizikové, ale začínáme se už rozhlížet například v Bulharsku či na Ukrajině.“

Firmy pod správou Prosperity Jméno firmy* Sídlo* Obor

• ALMET* Hradec Králové* Výroba a prodej pístů do motorů z hliníku

• Bělehradská Invest* Praha* Developerská činnost

• CONCENTRA* Orlová* Servisní organizace

• České vinařské závody* Praha* Výroba a prodej vína

• Dřevokombinát Vrbno* Vrbno pod Pradědem* Dřevařská výroba

• EA Invest* Orlová* Finanční činnost

• ENERGOAQUA* Rožnov pod Radhoštěm* Výroba a prodej energií, správa průmyslového areálu

• ETOMA INVEST* Orlová* Finanční společnost

• HIKOR Písek* Písek* Výroba a prodej nábytku

• HSP CZ* Orlová* Finanční a realitní činnost

• KAROSERIA* Brno* Výroba nástaveb na nákladní auta, obchodní a developerská činnost

• Karvinská stavební* Karviná* Realitní činnost

• KDYNIUM* Kdyně* Slévárna

• LEPOT* Otrokovice* Správa průmyslového areálu

• MATE* Brno* Developerská činnost, prodej a výroba manipulační techniky

• MATE SLOVAKIA* Bratislava* Finanční společnost

• Niťárna Česká Třebová* Česká Třebová* Výroba a prodej přízí

• OTAVAN Třeboň* Třeboň* Textilní výroba a prodej

• PROSPERITA holding* Orlová* Finanční společnost

• PROSPERITA investiční společnost* Orlová* správce OPF

• PROTON* Zlín* Finanční společnost

• PRŮMYSLOVÁ ČOV* Otrokovice* Vlastník a správce čističky odpadních vod

• PULCO* Brno* Úpravna materiálů

• Rybářství Přerov* Přerov* Prodej a chov ryb

• S.P.M.B.* Brno* Správa průmyslového areálu a stavební činnost

• TESLA Karlín* Praha* Výroba telekomunikační techniky, realitní činnost

• TK GALVANOSERVIS* Praha* Úpravna materiálů

• TOMA* Otrokovice* Realitní a developerská činnost, správa areálu

• TZP* Hlinsko* Textilní výroba

• Vinařství Rakvice* Rakvice* Výroba a prodej vína

• VOS* Písek* Slévárna

Pramen: Prosperita holding

TOMA Otrokovická společnost Toma, zabývající se developerskou a realitní činností, nikoliv výrobou limonád, se účastnila kuponové privatizace v roce 1993. Prosperita se ve firmě usadila dva roky nato. Toma do začátků dostala bývalé Pomocné závody Tomáše Bati, ale výrobní provozy prodala přímým majitelům, takže zůstala jen vlastníkem a správcem stohektarového areálu, v němž dnes sídlí na 130 firem. Právě jim Toma pronajímá budovy a pozemky. Poskytuje jim energie, vodu, stlačený vzduch, páru a další služby. „Abychom zhodnotili volné finanční zdroje, začali jsme také nabízet leasing strojů a zařízení,“ říká Radek Heger, generální ředitel Tomy.
Největší pohromu firmě přinesly povodně v létě roku 1997. Areál byl zaplaven do výšky dvou až tří metrů a Toma tehdy utrpěla dvousetmilionové škody. Ještě v loňském účetnictví proto figurovala neuhrazená ztráta 110 milionů korun.
Od roku 1998 Toma – prostřednictvím dceřiné společnosti Průmyslová ČOV – vlastní otrokovickou čističku odpadních vod (ČOV) a třetím rokem ji provozuje. Loni se firma navíc pustila do čištění nebezpečných nečistot. Od poloviny letošního roku spustila též zkušební provoz linky na komplexní zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Toto zařízení Toma vyvinula ve spolupráci s Technologickou fakultou Univerzity Tomáše Bati. Společnost do projektu vložila bezmála padesát milionů korun, z toho dvaadvacet milionů tvoří dotace od Evropské unie. Toma chce biologickou čističku nejen provozovat, ale také dále prodávat; zájem projevil například Agrofert či Hamé Babice. „Naším záměrem je zpracovávat co nejširší spektrum odpadů,“ vysvětluje Heger. Také proto Toma připravuje komplexní modernizaci otrokovické ČOV v celkové ceně 145 milionů korun.
Důležitým pilířem pro Tomu jsou od roku 2004 rovněž developerské aktivity. Prvním projektem byla komerční pasáž za 70 milionů korun ve Zlíně, nyní se staví bytové domy v Otrokovicích, což je investice ve výši osmdesáti milionů korun. Toma dále připravuje rozšíření zlínské obchodní pasáže a na těchto plánech spolupracuje se společností Unimex. V bytové výstavbě by se mělo pokračovat v Třeboni.
Otrokovická firma, jejíž základní jmění dosahuje 1,4 miliardy korun, loni utržila 246 milionů korun a vydělala čtyřicet milionů. Spolu s dceřinými společnostmi však obrat dosáhl 330 milionů korun. Letos by měly tržby Tomy vzrůst na 330 milionů korun a zisk o pět milionů. Společnost zaměstnává 170 lidí.

KAROSERIA Holding Prosperita drží většinový podíl v brněnském výrobci nástaveb na nákladní vozy již od dob kuponové privatizace. Společnost vznikla v roce 1992 pod názvem Avia Karoseria Brno transformací brněnského závodu státního podniku Avia Praha. „V roce 2004 jsme zkrátili jméno na Karoseria, abychom již nebyli spojováni se značkou Avia. To se nelíbilo prodejcům nákladních aut jiných značek, protože nástavby vyrábíme i pro ně,“ upřesňuje generální ředitel Pavel Čech.
Největší krize zasáhla společnost v roce 1998, kdy hrozilo dokonce zastavení výroby. Cena akcií tehdy poklesla až na dvacetikorunu (dnes je to okolo 570 korun). Podnik utrpěl pětadvacetimilionovou ztrátu při obratu 157 milionů korun. „Vzhledem k majetku byla společnost téměř bez dluhů, ale předchozí management nemohl najít činnost, která by ji uživila,“ vzpomíná Čech. Během následné restrukturalizace poklesl počet zaměstnanců o bezmála polovinu na osmdesát lidí. K zisku se Karoseria vrátila o dva roky později. Obrat se od té doby pohybuje okolo dvou set milionů korun. „Meziroční výkyvy jsou dány zejména tím, že někdy pracujeme ve mzdě s materiálem zákazníka, což výši obratu negativně ovlivňuje.“
Loni firma při tržbách 205 milionů korun vydělala patnáct milionů korun.
Karoseria postupně rozšířila okruh své činnosti a zabývá se mimo jiné montáží kontejnerových nástaveb, prodejem a servisem automobilů Avia, provozuje autobazar nákladních vozidel i nástaveb a spravuje také dvanáctihektarový průmyslový areál, jehož část pronajímá. „Kromě toho jsme si ještě pořídili evropskou svářečskou licenci, pro stavaře vyrábíme fasádní prvky a rozšířili jsme i výrobu tváření plechů,“ vypočítává ředitel společnosti.
Před rokem a půl Karoseria koupila zadluženou společnost PULCO (práškovou lakovnu). S úspěchem ji restrukturalizovala, takže lakovna vydělává. Nyní se chystají investice zhruba sto milionů korun do nákupu technologie, která povede ke vzniku jedné z největších eloxovacích linek ve střední Evropě. Eloxování je anodické okysličování hliníku za účelem povrchových úprav. Pro tuto technologii postaví Karoseria novou halu.
Investovat chce firma i do svého areálu. Ráda by zde postavila dva velké průmyslové objekty a čtyři administrativní budovy. Atraktivita místa totiž během uplynulých tří let vzrostla, v okolí vyrostlo několik obchodních a kancelářských center. I v tom spatřuje ředitel Čech budoucnost společnosti: „Třeba jeden ze současných nájemců požaduje dalších 3500 metrů čtverečních na rok 2008. Celkově bychom sem chtěli postupem času vložit asi miliardu korun. A další objekty budeme stavět až na základě konkrétního projektu nasmlouvaného nájemce.“

KDYNIUM Ve společnosti Kdynium, v západočeské slévárně přesného lití, získal holding Prosperita majoritu až v roce 2001. Továrna, jež vznikla v padesátých letech minulého století, patřila původně do komplexu sousedních strojíren Elitex a vyráběla přesné odlitky pro textilní, automobilový, zbrojní a strojírenský průmysl.
Roku 1992 se slévárna osamostatnila, zároveň s tím však dorazil boj o přežití. „Výroba zbraní a textilních strojů takřka vymizela, tudíž se potřeby strojírenství také významně snížily. Kdynium bylo proto nuceno při své restrukturalizaci kopírovat změny v českém průmyslu. Přežít se nám povedlo jen díky tomu, že jsme valnou část produkce dokázali exportovat,“ zdůrazňuje generální ředitel Josef Šustek.
Díky faktu, že Kdynium dokáže jako jedna z mála sléváren nabídnout jakékoliv množství kvalitních odlitků za konkurenceschopnou cenu, podařilo etablovat i v globálních soutěžích. Podnik nyní vyváží devadesát procent výroby. Z toho jsou tři čtvrtiny určeny pro automobilový průmysl a zbytek jde do klasického strojírenství. S tržbami okolo šesti set milionů korun a šesti sty zaměstnanci patří kdyňský podnik k největším slévárnám přesného lití v Evropě.
„Závislost na autoprůmyslu, který je celosvětovým odvětvím, však není zcela ideální. V tomto sektoru, kam se tlačí asijská konkurence, je obrovský tlak na cenu. Proto bychom se rádi posunuli o patro výš – do výroby dražších odlitků s vyšší marží.“ Šustek doufá, že spolu s oživením českého průmyslu poskočí do vyšší kategorie i Kdynium.
Sílu totiž nabírá nejen autoprůmysl, ale i výroba měřicích technických přístrojů, medicínských strojů, petrochemie, energetika a částečně i zbrojařství. Aby Kdynium diverzifikovalo riziko velkých sérií (a mohlo se věnovat i speciálnější výrobě), potřebuje rozšířit výrobní plochu. To byl důvod ke koupi další haly v sousedství. Po roce 2010 musí také slévárna přejít na ekologičtější výrobu na vodní bázi. Za posledních šest let proto firma investovala zhruba 240 milionů korun a do finálního termínu plánuje investice dalších 120 milionů korun. „Oceňuji, že náš majitel respektuje podnikovou potřebu peněz na reprodukci a investice, i když část zisku většinou věnujeme také na dividendy a tantiémy,“ říká ředitel Kdynia. Do budoucna má slévárna jasný úkol: zlepšit kontrolu výrobků až na nulovou chybovost a posunout spektrum výroby směrem k odlitkům s vyšší přidanou hodnotou. Letos utrží Kdynium 575 milionů korun při zisku dvaceti milionů z výroby. Plán na příští rok hovoří o tržbách 610 milionů, přičemž výrobní zisk vzroste až na 30 milionů korun.

ČESKÉ VINAŘSKÉ ZÁVODY Příkladem poměrně úspěšné revitalizace podniku, který byl jen krůček od propasti, jsou České vinařské závody (ČVZ). Když je Prosperita v roce 1996 přebírala, měly na kontě stopadesátimilionové úvěry za „vražedný“ úrok osmnácti procent plus dalších sto milionů nedobytných pohledávek. Obrat se sice držel na podobné úrovni, jako je letošních dvě stě milionů korun, ale se zástupem 150 zaměstnanců ve čtyřech závodech. A o zisku nemohla být ani řeč. V následujících dvou letech produkce výrazně poklesla až na tři miliony litrů vína (proti dnešním 6,5 milionu litrů). „Tehdy skutečně nikdo nevěřil, že se dá podnik zachránit. Jenže dnes – s pouhou třetinou pracovníků – produkují ČVZ dvojnásobek,“ zdůrazňuje šéf holdingu Miroslav Kurka.
Před lety Prosperitě nezbylo než vinařské závody oddlužnit – jednalo se o úvěry z předprivatizačních dob na zásoby a investice. Podnik ale neprodával. Efektivita výroby byla nízká, výdělek pomalu nestačil ani na úroky. Dalším restrukturalizačním krokem byla koncentrace výroby ze čtyř závodů do jediného. „Všechny tři pražské provozy jsme zavřeli a stroje převezli do závodu Žamberk. Jeho kapacita i díky cirka dvacetimilionovým investicím vzrostla více než dvojnásobně. Z prodeje nepotřebných budov a pozemků jsme splatili úvěry a pořídili moderní výrobní technologii,“ vypráví ředitel ČVZ Jiří Čábelka, jenž v podniku působí od roku 1966. Privatizace jej zastihla na postu ředitele jednoho z pražských závodů a majitelé holdingu si ho vybrali až do čela firmy.
Ačkoliv se veškerá produkce soustředila do Žamberka, sídlo si České vinařské závody podrželi v Praze, odkud obhospodařují obchod, ekonomiku a také sklad pro Prahu, sever i jihozápad Čech. Základní surovinu firma nakupuje nejen na Moravě a Slovensku, ale také v Itálii, Rakousku, Španělsku a Maďarsku. ČVZ, jejichž vlajkovým produktem je víno Sklepmistr, patří v oboru ke středně velkým firmám s předpokládanými celkovými tržbami za rok 2006 ve výši zhruba 220 milionů korun.