Pohrobek někdejší IPB hodlá podporovat obchod
Býval to maličký výsadek někdejší Investiční a Poštovní banky v Moskvě. Ještě před třemi lety se základní kapitál První česko-ruské banky (PČRB) počítal na stamiliony korun. Dnes to jsou miliardy.
Majoritním podílníkem PČRB se stala ruská společnost Strojtransgaz, přední dodavatel plynárenské infrastruktury, úzce napojený na plynařský gigant Gazprom. Díky kapitálovým investicím Strojtransgazu se banka mohutně rozrůstala. Dnes dle výše základního jmění (5,5 miliardy rublů) patří do první ruské bankovní třicítky, výše aktiv ji řadí do první čtyřicítky.
Minoritním podílníkem zůstává Česká konsolidační agentura s necelými čtrnácti procenty. Ta před časem převzala nejen majetkový podíl bývalé IPB, ale také pohledávky vůči PČRB, které následně kapitalizovala.
Peníze pro Čechy.
Pro Česko je důležité, že se PČRB hodlá zaměřovat na financování česko-ruského obchodu. Mezi její klienty už dnes patří firmy, jako Jablonex, Bohemia Line, Pelikán Avto, Mirex, Morava-Gumotex či MT Technika. Sama banka uvádí, že obsluhuje čtvrtinu či pětinu obratu českého exportu do Ruska.
Česko-ruská banka loni uzavřela dohodu o úvěrování českého vývozu do Ruska s Českou exportní bankou. Pojistné krytí bude v takto financovaných případech poskytovat český EGAP. Ministerstvo průmyslu a obchodu se ve své strategii pro ruský trh zmiňuje o PČRB jako o jednom ze subjektů, díky němuž se mají rozšířit možnosti financování českého exportu.
Banka také sponzoruje akce, na nichž se jedná o budoucnosti česko-ruských ekonomických vztahů. Loni se například podílela na organizaci moskevské konference o možnostech zapojení Rozhodčího soudu při české Hospodářské komoře do řešení česko-ruských obchodních sporů. PČRB se také hlásí k financování česko-ruských kulturních akcí.
Kde najít ty miliardy.
Nad budoucností banky a jejích vazeb na Česko se však vznášejí dva velké otazníky. První souvisí se skutečností, že česká strana má díky sjednané opci možnost navýšit svůj podíl v česko-ruské bance až na padesát procent. Názory na to, zda tak má opravdu učinit, se v Praze budou lišit. Druhou neznámou je to, zda se bance podaří získat licenci pro svou činnost přímo v Česku. PČRB o ni požádala, ale Česká národní banka příslušné řízení loni v listopadu zastavila. Alespoň prozatím.
Rusové ze Strojtransgazu mají velký zájem na tom, aby český stát spoluvlastníkem PČRB zůstal. Účast českého státu totiž mimo jiné příznivě ovlivňuje ratingové hodnocení banky, které agentura Moody´s Interfax stanovila na úrovni Baa3 (rus). Česká konsolidační agentura (ČKA) se však naopak bude chtít svého podílu zbavit, což je pochopitelné - sama ČKA má v příštích letech zaniknout.
Pražští vládní úředníci budou mít hodně zamotané hlavy. Pokud si český stát chce svůj podíl v PČRB udržet, bude ho muset převést na jiný subjekt. Tedy třeba pod křídla ministerstva průmyslu či na pojišťovací společnost EGAP. Pokud se Praha rozhodne, že je vhodné český podíl navýšit, bude nutné také najít peníze - v řádu miliard korun. Odhodlá se někdo k tomu, že rozhodne o použití veřejných financí?
Samozřejmě se nabízí možnost, že by do toho mohly jít spíše české soukromé subjekty, které mají zájem na rozvoji česko-ruských obchodních vztahů či se chtějí dostat na ruský bankovní trh. Tato varianta však zatím nevypadá příliš reálně. Zřejmě by se nezamlouvala ani ruským partnerům. Odvážným řešením by pak mohlo být rozhodnutí, že se finanční zdroje pro českou část PČRB budou hledat přímo na burze.
Licence: dají, či nedají?
Otázka českého podílu v bance však souvisí s tím, jak dopadne žádost o licenci PČRB v Česku. Lze předpokládat, že po případném udělení licence by se hodnota banky (a tedy i státního podílu) změnila - nejspíše směrem nahoru. I to je zřejmě jeden z důvodů, proč české ministerstvo financí nyní navrhuje, aby si Praha vyžádala více času. Češi by měli jednat o prodloužení opce, která zatím platí do konce roku 2006.
ČNB řízení o udělení licence PČRB pozastavila kvůli tomu, že „nebyly poskytnuty všechny nezbytné podklady“. Týdeník EURO kromě toho zaznamenal názory z informovaných zdrojů, že česká centrální banka vůbec není nakloněna vstupu ruského subjektu na zdejší bankovní trh. Bránit mu ovšem nemůže. Pokud žadatel splní všechny podmínky dle českých zákonů, není možné mu licenci odmítnout. Jakmile PČRB dodá veškeré nezbytné podklady, bude ČNB věc posuzovat dále.
Změna vlastnické struktury.
Otázkou je, nakolik by v případě PČRB mohlo vadit, že jde o společnost s ručením omezeným, byť zcela v souladu se zákony. Českou licenci by nezískala přímo PČRB, nýbrž její dceřiná společnost Banka mezinárodní spolupráce, a.s. O licenci ovšem pro svou dceru původně žádala přímo česko-ruská banka. Informované zdroje rovněž uvádějí, že klíčový spoluvlastník PČRB Strojtransgaz je považován za příliš uzavřenou společnost, která neposkytuje dostatek informací o svém hospodaření.
Ať tak či onak, faktem je, že vlastnická struktura PČRB se v poslední době změnila. Podíl Strojtransgazu v česko-ruské bance byl z velké části převeden na dvě fyzické osoby. Předsedu představenstva PČRB Romana Popova a výkonného šéfa Strojtransgazu Viktora Lorence. Popov a Lorenc nyní mají každý podíl ve výši 25,5 procenta, dohromady tedy jedenapadesátiprocentní majoritu. Strojtransgazu zůstává zhruba 35 procent a ČKA oněch necelých čtrnáct. Vlastnická struktura by nyní údajně měla být považována za transparentnější.
Teoreticky zbývá ještě jedna možnost, jak by se PČRB mohla dostat na český trh - koupit některou z již existujících bank. Je ale sporné, zda by se taková vhodná banka našla. I pak by mohlo jít o mnohem rizikovější záležitost než získání licence přímo pro dceřinou společnost česko-ruské banky.
Chce to více klientů.
Bez ohledu na komplikované jednání o licenci v Česku zatím vše nasvědčuje tomu, že PČRB se v Rusku daří vcelku dobře a že také hodlá plnit to, co českému státu slíbila. Obsluhování česko-ruského obchodu je jedním ze tří klíčových cílů banky. Kromě toho se banka chce ještě více zaměřit na financování menších a středních firem v Rusku a také na spotřebitelské úvěry.
Jistým rizikem zůstává přílišná propojenost PČRB se Strojtransgazem, který do banky přinesl velkou část nynějšího byznysu. Agentura Moody´s Interfax uvádí, že více než polovina zůstatků na účtech v bance připadá právě na Strojtransgaz, stejně jako téměř čtvrtina úvěrového portfolia banky. Česko-ruská banka je však odhodlána tento podíl postupně snižovat.
Relativně vysoký rating je na druhé straně dán především podporou, kterou banka může získat od svých majitelů - Strojtransgazu i ČKA, a také vysokou kapitalizací a likviditou. Naopak mezi slabší místa agentura Moody´s Interfax řadí rizika spojená se strategií rychlého rozvoje. Ta ovšem také znamenala, že v minulém roce PČRB zvýšila svá aktiva o 67 procent. Agentura také upozorňuje na prozatím omezený počet velkých klientů a relativně nízkou rentabilitu.
Plynaři a bankéři.
V době, kdy se teprve chystal vstup Strojtransgazu do PČRB, týdeník EURO upozorňoval na některé dřívější obavy, že se Česko zaplete do ruských podnikatelsko-politických hrátek (EURO 35/2002). Nelze vyloučit, že podobné úvahy se budou v Praze objevovat i nadále, právě až se bude rozhodovat o klíčových záležitostech kolem česko-ruské banky.
Situace se však od té doby změnila. Strojtransgaz měl před časem problémy ve vztazích se svým hlavním chlebodárcem, ruským státním gigantem Gazprom, jehož vedení má blízko ke Kremlu. Dokonce se zdálo, že Gazprom by mohl odříznout svého dodavatele od důležitých zakázek. Nakonec však sám plynárenský gigant koupil čtvrtinový podíl ve Strojtransgazu a někdejší napětí mezi oběma společnostmi zřejmě vymizelo.
Strojtransgaz má dnes více než 20 tisíc zaměstnanců a podílí se na výstavbě plynovodů, kompresorových stanic, rafinerií a dalších součástí plynárenské či ropné infrastruktury v jednadvaceti regionech Ruska a dalších čtrnácti zemích světa.
