Putin ukázal zájmy ruské energetiky v zahraničí
Mezi množstvím vstřícných slov na Pražském hradě těch pár vět Vladimira Putina zaniklo. Přesto ruský prezident bezpochyby dobře věděl, co a proč říká. „Setkáváme se se snahou omezit naše aktivity v oblasti jaderné energetiky a elektroenergetiky na evropském trhu,“ uvedl Putin a dodal, „nedramatizujeme to, ale budeme usilovat o rovnoprávnost.“ Tento ruský požadavek se podle informací týdeníku EURO týká třeba i rovných podmínek pro ruské společnosti při případné privatizaci elektrárenské společnosti ČEZ. Další firmou, o niž by Rusové mohli mít zájem, je provozovatel českých ropovodů Mero.
Zatímco diskuse o dodávkách ruského plynu se již staly folklorem politických diskusí, ruský prezident dal jasně najevo, že ambice jeho země nejsou spojeny pouze s dodávkami ropy a plynu. Moskva vidí velkou příležitost v rozvoji jaderné energetiky, a to i v zahraničí včetně Česka. Navzdory někdejší katastrofě v Černobylu odborníci uznávají, že právě znalosti a schopnosti Rusů v tomto odvětví patří k nejlepším na světě. Zatímco v některých zemích vyhlásili útlum jaderných elektráren, ruský nukleární program pokračoval i po zániku Sovětského svazu.
Putinova slova sice nebyla přímo adresována českým hostitelům, ale souvislosti s tuzemským trhem lze bezesporu najít. Také v Česku se objevují obavy z mohutnějšího ruského nástupu při výstavbě a modernizaci elektráren. Bývalý náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra připomíná, že Škodu Jaderné strojírenství před časem ovládla ruská firma OMZ, která nyní patří do impéria Gazpromu. Svůj podíl v OMZ ruskému plynárenskému gigantu ovládanému Kremlem paradoxně prodal současný gruzínský ministr ekonomiky Kacha Bendukidze, jehož vláda rozhodně není Moskvě příznivě nakloněna.
Ruská firma Tvel by chtěla rozšířit své dodávky jaderného paliva do českých jaderných elektráren. A Putinův poradce Sergej Prichoďko potvrdil, že Rusové by se rádi zúčastnili modernizace Jaderné elektrárny v Temelíně. To samé platí pro případnou výstavbu nových českých elektráren. I z tohoto hlediska je také pravděpodobné, že pokud by se česká vláda rozhodla privatizovat jejich provozovatele, společnost ČEZ, měli by v Moskvě zájem.
Plynovody českou šancí.
Věty o nadějích, že Rusko bude spolehlivým dodavatelem ropy a plynu, dnes patří v Evropě k politickým povinnostem. Obava ze závislosti na ruských surovinách však v Česku není až tak silná, aby zabránila hledání nových příležitostí - právě ve spolupráci s Rusy a právě při výstavbě další plynárenské infrastruktury. Do té by se mohly zapojit české firmy. Takový zájem alespoň projevil premiér Jiří Paroubek. V úvahu přichází severoevropský plynovod, který má vést z Ruska do Německa po dně Baltského moře, ale možná i výstavba plynovodu přes Turecko a Balkán, o níž Putin mluvil v Maďarsku ještě před příletem do Prahy.
Nové plány se rýsují i v ropné infrastruktuře. Zatímco Rusové by se do budoucna mohli zajímat o případnou privatizaci českého správce ropovodů - firmy Mero, česká strana zase zmínila možnost, že by české společnosti odkoupily podíl ruského Jukosu ve slovenské distribuční firmě Transpetrol. Nevyřešenou pak zůstává otázka případného otočení ropovodu z Ingolstadtu do Kralup, což by znamenalo, že přes české území poputuje ruská ropa dále na západ. O takovém řešení se však nemusí rozhodovat výhradně při česko-ruských rozhovorech. Vláda v Praze nyní zdůrazňuje potřebu energetického dialogu mezi Moskvou a Evropskou unií a naznačuje, že osud ingolstadtského ropovodu závisí právě na těchto jednáních, jež by měla přispět k výraznější diverzifikaci zdrojů i energetické bezpečnosti. A z evropského hlediska by otočení ingolstadtského ropovodu mohlo skutečně přinést pocit větší bezpečnosti, neboť by šlo o další cestu, díky níž se ruské suroviny dostávají na západ.
Dobře informované zdroje na druhé straně uvádějí, že jednání s Ruskem v této věci nijak nepokročila. Po dočasném utažení ruských kohoutků pro plyn směřující na Ukrajinu na začátku letošního roku údajně v Česku zesílilo přesvědčení, že není možné dělat nezvratné změny, nebo připustit stoprocentní závislost na ruské ropě. Teoreticky přicházejí v úvahu i další řešení: vybudování paralelního ropovodu nebo obousměrný provoz v tom současném.
Lákadla ruských zón.
Česko-ruský summit v Praze potvrdil, že také v jaderné energetice vidí obě strany nové příležitosti. Vyhlídky jaderné energetiky hodnotí příznivě nejen Putin, ale také český prezident Václav Klaus. To ale neznamená, že by se české a ruské zájmy nemohly občas dostat do rozporu. Firmy z obou zemí mají kupříkladu zájem na zakázkách v bulharské Jaderné elektrárně Belene, kde se mají stavět další dva bloky. Paradoxní přitom je, že klíčovou roli v obou soupeřících konsorciích hraje nepřímo Gazprom. Ten totiž prostřednictvím OMZ ovládá nejen českou Škodu Jaderné strojírenství, ale také ruský Atomstrojexport. Přesto může být konkurenční boj ostrý, neboť jde o to, jaký podíl na zakázkách nakonec získají ruské či české firmy. Náměstek ministra průmyslu Václav Petříček v tom ale žádnou tragédii nevidí: V jaderné energetice mají platit stejná pravidla jako v jiných odvětvích. Jednou si mohou Rusové a Češi konkurovat, podruhé spolupracovat.
Jasná shoda mezi Moskvou a Prahou pak panuje v tom, že je nutné podpořit vzájemné investice. Už neplatí, že by do Česka mířily pouze firmy ze Západu či Dálného východu. Kromě OMZ se v tuzemsku usadila kupříkladu ruská ocelářská společnost Evraz. Putin navíc v Praze mluvil o možnosti, že by část peněz, které Rusko získává za prodej ropy a plynu, mohla být investována v Česku do nových projektů. Českým investicím by pak měl pomoci vznik zvláštních ekonomických zón v Rusku. Každá z nich má být zaměřena na určité odvětví, ruská ambasáda v ČR kupříkladu předpokládá, že ta v Tatarstánu by mohla přilákat české subdodavatele pro automobilový průmysl.
Díky investici v ekonomické zóně by český investor získal celní a daňové úlevy. „Ty navíc můžeme skloubit s naší podporou exportu,“ říká Václav Petříček. Čeští experti by nyní měli tyto zóny navštívit, zjistit, jak vše vypadá v praxi, a jaké jsou záměry ruských regionů, v nichž zóny vznikají. Podpora českého exportu by podle Petříčka měla mířit tam, kde se tyto záměry shodují se zájmy českých firem. Náměstek také vidí prostor pro výměnu zkušeností, Česko může nabídnout ty ze svých průmyslových zón.
Společně do Mongolska.
Příznivě se v posledních letech vyvíjí zahraniční obchod. Jeho obrat dosahuje výše necelých šesti miliard dolarů. Český vývoz do Ruska vzrostl v roce 2004 o dvě třetiny, v loňském roce pak o polovinu. Vzhledem k rostoucím cenám surovin však výrazně roste také dovoz a česká obchodní bilance je tedy nadále výrazně negativní. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa nicméně soudí, že tu jsou i důvody ke spokojenosti. Nadějná je totiž nejen dynamika růstu vývozu, a to i do vzdálenějších oblastí Ruska, ale navíc se už českým investorům začíná dařit výrazněji vstupovat na tamní trh. „Nebýt dovozu surovin z Ruska, byla by naše obchodní bilance pozitivní,“ zdůrazňuje Tlapa.
Ruský prezident Vladimir Putin v Praze zmínil také klíčových sedmnáct projektů spolupráce ruských a českých firem, jejichž celková hodnota by mohla dosáhnout výše dvou miliard dolarů. Seznam těchto projektů již dříve připravila česko-ruská mezivládní komise (viz tabulka), a dohody o některých z nich byla podepsány právě během jednání Putina a Klause. Brněnská společnost Alta uzavřela kontkrakt s ruským Uralvagonzavodem na modernizaci závodu ve Sverdlovské oblasti, firma Farmtec zase rámcovou smlouvu na rekonstrukci zemědělských farem v republice Baškortostán.
Přelomovým se ovšem může stát společný česko-ruský projekt v Mongolsku, který by mohl být začátkem jednotného postupu podniků z obou zemí na třetích trzích. Společnosti ČKD Energo a VostokNěftěGaz hodlají spolupracovat při výstavbě závodu na zpracování ropy v okolí hlavního mongolského města Ulánbátaru a na podpoře financování tohoto projektu se v Praze dohodli zástupci České exportní banky a ruských finančních ústavů Vněšekonombank a Gazprombank.
Putin také při jednáních s premiérem Paroubkem zmínil zájem na tom, aby bankovní licenci v Česku získala dceřiná společnost První česko-ruská banky, která již působí na ruském trhu a podílí se na financování českého vývozu. Česká vláda by přidělení licence uvítala, protože v něm vidí možný přínos pro česko-ruský obchod. Připomíná však, že verdikt není v její kompetenci. Záleží na České národní bance, která by měla rozhodnout do konce dubna.
České firmy chtějí získat kontrakty za miliardy korun
Atomoví rozvědčíci v akci
Hon na miliardové obchody v ruské jaderné energetice začal. A stačilo málo, „jen“ prohlášení šéfa ruské Federální agentury pro atomovou energii Sergeje Kirijenka, že pohrobek někdejšího Sovětského svazu do roku 2030 postaví a zmodernizuje nové jaderné zdroje o celkovém výkonu 40 tisíc instalovaných megawattů. Tedy asi čtyřicet nových bloků jaderných elektráren. „Poněkud přehnané číslo,“ tvrdí mnozí, za reálné označují výstavbu či obnovu zhruba třiceti reaktorů. Ať to dopadne s obnovou jakkoliv, jedno je již teď jisté: České firmy mohou z ruského jaderného programu vytěžit kontrakty za desítky miliard korun. „Samozřejmě, šance tady je, ale s optimismem bych to nepřeháněl,“ konstatoval šéf jedné z firem, která o podobné zakázky usiluje. Své i jméno firmy však nechtěl zveřejnit s odkazem, že jde o citlivou problematiku. „Rusové si elektrárnu z velké části určitě vyprojektují sami, stejné to bude i s její výstavbou. Můžeme uspět jako subdodavatelé, především u zařízení, které si Rusové neumějí sami vyrobit, nemají platné certifikace nebo jim nebudou stačit produkční kapacity. V takovém případě to může být obchod budoucnosti,“ konstatoval. Kladný výsledek jednání mohou očekávat společnosti, které se mohou prokázat referencemi z výstavby Jaderné elektrárny Temelín, mimo jiné producenti vzduchotechniky, armatur čerpadel a dalších speciálních zařízení. „Reference jsou důležité, ale nezaručují úspěch,“ upozornil další podnikatel. Jak tvrdí, on sám věří ve zdar mimo jiné Škody Praha, Vítkovic, Škody Jaderné strojírenství (patří ruskému Gazpromu) či firem VVZ Milevsko a Sigma Lutín. Strojovny pro nově budované elektrárny zase může vyrobit Škoda Energo, dcera Škody Holding. Náklady na výstavbu bloku o instalovaném výkonu tisíc megawatt se pohybují mezi 1,75 až dvou miliard eur.
Mnoho českých firem již o zakázkách vyjednává, například Vítkovice dohadují užší spolupráci s koncernem ZIO Podolsk na ruském jaderném programu. Šéf společnosti Vítkovice Jan Světlík týdeníku EURO sdělil, že s ruskou společností vyjednává o dodávkách parogenerátorů a částí primárního okruhu. Světlík hodnotu případných dodávek odhadl na desítky miliard korun.
„Návštěva Vladimira Putina bude ideální příležitostí, jak projednat strategii v otázkách jaderné energetiky,“ konstatoval Světlík několik dní před příjezdem ruského prezidenta. A nemýlil se. „Spolu s Putinem přijel do Česka i Kirijenko, jaderná energetika byla jedno ze stěžejních témat,“ upozornil zdroj, který se šéfem agentury rokoval. Závěr jednání je jasný. Byť nepřímo, Rusové naznačili: „Pokud od nás chcete získat kontrakty, očekáváme podobnou vstřícnost i od vás.“ Jinými slovy, nechte nás spolupracovat na modernizaci Temelína, a pokud se rozhodnete, i na výstavbě nových jaderných zdrojů v Česku. Stejné náznaky padly i v souvislosti s vypsaným tendrem na dodávky paliva pro Temelín. V něm se současným dodavatelem paliva, americkou firmou Westinghouse, soutěží ruská společnost Tvel.
VADIM FOJTÍK
Sedmnáct projektů budoucí česko-ruské spolupráce
- Rekonstrukce a modernizace výrobních kapacit závodu Uralvagonzavod ve městě Nižnij Novgorod ve Sverdlovské oblasti s účastí české firmy Alta
- Modernizace dříve dodaných českých tramvají a dodávky nových tramvají pro dopravní podniky měst Volgograd a Volžskij s účastí české firmy ČKD Pragoimex a ruské elektrotechnické společnosti Dynamo Moskva
- Modernizace třetí linky metra s dodávkami moderních vagonů s asynchronním motorem pro Petrohrad s účastí české firmy Škoda Transportation a ruské společnosti Vagonmaš Sankt Petěrburg
- Výstavba silničního rychlostního obchvatu v Petrohradě s účastí české firmy Železniční stavitelství Brno, španělské společnosti OHL a ruských subdodavatelů
- Výstavba administrativního komplexu „Morskoj vokzal“ v Petrohradě pro společnost Baltimorinvest Sankt Petěrburg s účastí české firmy Železniční stavitelství Brno
- Realizace projektu Využití paralelního ropného plynu „Priobské skupiny nalezišť“ (kompresorové stanice, závod na zpracování plynu) pro společnost Rosněfť s účastí českých firem ČKD Energotrans Brno, ČKD Nové Energo Praha a Chepos Engineering Brno
- Výstavba závodu na výrobu obalového skla ve městě Orsk s účastí české firmy Skolstroj Turnov
- Dodávky zařízení a techniky dálkového spojení pro moskevskou městskou síť „MGTS“ s účastí české firmy Strom Telecom Praha
- Projekt rekonstrukce a modernizace elektrárny Krasavino o výkonu 200 MW (dříve vybudované českou firmou Škoda Plzeň) ve Vologodské oblasti s účastí české firmy Škoda Energo Plzeň a dalších českých firem
- Společný projekt s výstupem na trh třetí země - výstavba petrochemického závodu na zpracování do 1,5 milionu tun ropy ročně v mongolském Ulánbátaru s účastí ruské firmy VostokNěftěGaz a české firmy ČKD Nové Energo
- Výstavba závodu v Rusku na výrobu netkaných materiálů z polypropylénu pro zajištění hygienických potřeb českou firmou Pegas Znojmo
- Společná výroba autobusů Karosa ve městě Omsk s účastí ruské firmy Rusanton a českých firem Karosa Vysoké Mýto a Karex Praha
- Zavedení výroby obalového skla v Tulunském sklářském závodu v Irkutské oblasti s účastí české firmy Sklostroj Turnov
- Dostavba kaskády Zaramagských hydroelektráren v republice Severní Osetie - Alánie s účastí české firmy Azak Praha
- Výstavba závodu na zpracování ropy v Orlovské oblasti s účastí české firmy Daster Plus Praha
- Projekt rekonstrukce a modernizace zemědělských farem na klíč v republice Baškortostán za použití moderních technologií pro chov prasat a mléčného skotu, včetně dodávek plemenného materiálu za účasti českých firem pod vedením společnosti Farmtec Tábor
- Výstavba a dodávka technologie kogenerační teplárny o celkové kapacitě výroby 8 MW v Jejsku v Krasnodarském kraji za účasti firmy Tedom Třebíč
Pramen: Mezivládní komise ČR-Rusko
