Zasedání Mezinárodního měnového fondu
Ve Washingtonu se minulý týden uskutečnilo jarní zasedání MMF a Světové banky. Z jeho závěrů je patrný určitý optimismus ohledně dalšího vývoje světové ekonomiky, stejně jako i potřeba hledat nové způsoby prevence řešení globálních ekonomických problémů.
Za hlavní výsledky jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky může být považováno především vytvoření nového úvěrového programu na obranu před možnými finančními krizemi a shoda, že fond by měl prodat část zlatých rezerv, aby bylo možno financovat snížení zadluženosti nejchudších zemí. Spokojeno může být i Rusko, které ve Washingtonu získalo příslib nových úvěrů, respektive obnovení těch, které byly zastaveny po loňském srpnu.
Drahá prevence
Ještě před zahájením vlastního zasedání brettonwoodských institucí avizoval výkonný ředitel MMF Michel Camdessus, že fond definitivně schválil vytvoření nového úvěrového programu na obranu před dalšími možnými finančními krizemi. Schválení programu s názvem Nouzová úvěrová linka (Contingency Credit Line - CCL) je obecně považováno za jedno z velkých vítězství administrativy amerického prezidenta Billa Clintona, která jej od počátku prosazovala. Finanční krize v různých částech světa, kter é v posledních letech dotlačily téměř třetinu světové ekonomiky do recese, měly obrovský vliv i na obchodní deficit USA. Ten se letos dostal na svou prozatím rekordní úroveň.
Prezident Clinton rozhodnutí fondu uvítal s tím, že o jeho konkrétní implementaci by mělo být rozhodnuto na červnovém summitu zemí G7 a Ruska. Tato konkrétní iniciativa by však podle něj měla být jen součástí nového modelu celosvětové fin anční architektury, kterou je třeba vybudovat tak, aby byla schopna v co největší míře předcházet a čelit rizikům nových finančních krizí, jež jsou logickým důsledkem postupující globalizace.
Podle výkonného ředitele MMF Michela Camdessuse je přijetí nového úvěrového programu značným příspěvkem k tomu, aby byl svět do budoucna lépe vyzbrojen před případnými krizemi. Vyhlášení takového úvěru by totiž mělo být signálem, že daná země provádí správnou politiku a má d ostatečné zahraniční rezervy pro obranu své měny před případnými spekulanty. V případě mexické krize v roce 1994 a asijské měnové krize v letech 1997 a 1998 sice Mezinárodní měnový fond mobilizoval zdroje v objemu sto miliar d dolarů, avšak až poté, co si postižené země při obraně měny před devalvací zruinovaly vlastní rezervy.
Aby bylo zamezeno zneužívání Nouzové úvěrové linky, bude úroková sazba stanovena o tři až pět procent nad svým obvyklým rozpětím, které se v současné době pohybuje okolo 4,75 procenta. Takto drahé úvěry by měly podle představ fondu zajímat jen ty země, které je budou považovat za otázku naprosté nezbytnosti.
Růžovější výhledy
Setkání světových finančních špiček se neslo v poměrně optimistickém duchu. V komuniké takzvaného Prozatímního výboru, který je poradním orgánem Rady guvernérů MMF, se přední světoví ministři financí shodli na tom, že poslední vývoj světového h ospodářství pomohl vrátit krizemi postiženým trhům důvěru, čímž se zmírnilo riziko celosvětové recese. Za pozitivní je třeba považovat zejména skutečnost, že aktivity v asijskou krizí postižených ekonomikách směřují k jejich uzdravení. Postupuj ící pokrok v prosazování strukturálních reforem zde zakládá dobré podmínky pro obnovu a zrychlení hospodářské dynamiky v dlouhodobější perspektivě.
Počátkem března se podařilo stabilizovat brazilskou ekonomiku a dostat pod kontrolu finanční nákazu, která mohla ohrozit okolní trhy. Tento pokrok je možno přičíst značnému úsilí o posílení rozpočtové pozice a vybudování silného a čitelného finančního systému v této zemi.
Celosvětově významný je i pokračující růst ekonomiky Spojených států a Kanady, kterým se navíc daří udržet inflaci pod kontrolou. Pozitivní je i skutečnost, že se od počátku roku podařilo obnovit investiční důvěru v rozvíjející se tr hy. Přesto však na hospodářském výhledu zůstávají skvrny, které není možno podceňovat. Ačkoliv je snad již brazilská krize za svým zenitem, stačila vyslat na latinsko-americké trhy, stejně jako i do ostatního světa negativní impulsy. V Japonsku zůstává i přes určité zlepšení nezměněn krátkodobý negativní výhled. Ruská ekonomika se navzdory nastartování ozdravných aktivit i nadále potácí na kraji propasti. Snížení hospodářské výkonnosti Evropy by pak podle přestavitelů fondu mohlo spo lu s poklesem v Japonsku přispět k dalšímu prohlubování světové obchodní nerovnováhy.
Prioritou číslo jedna pro příští období je tedy uplatnění makroekonomických a strukturálních opatření, která zajistí ozdravení v krizí postižených ekonomikách, restrukturalizace finančního sektoru a povzbuzení domácí poptávky v zájmu růstu v Japonsku. Podobně je třeba učinit kroky směřující k podpoře domácí poptávky v Evropě.
Mezinárodní měnový fond také na svém jarním zasedání předložil návrh kodexu pro jednání centrálních bank, který po těchto státních organizacích požaduje, aby vysvětlovaly své záměry, zveřejňovaly svá rozhodnutí a informovaly vlády či parlamenty pří slušných zemí o svých plánech. Kodex jednání centrálních bank je součástí předpokládaných širších reforem celosvětového finančního systému. Jeho hlavním motem by měla být podle představitelů fondu především transparentnost. Již dnes je podle vedoucí ho odboru měnové politiky MMF Stefana Ingvese jasné, že s naplňováním kodexu budou mít značné problémy i centrální banky ve vyspělých zemích. Navíc jediným způsobem, jak zajistit dodržování kodexu, je kolegiální nátlak ostatních centrálních ban k. Jiná vynutitelnost zatím není možná, neboť dodržování kodexu je dobrovolné.
Nalijte vodku
Ve Washingtonu bylo dosaženo dohody o novém úvěrovém programu pro Rusko. Původně plánovaná pomoc MMF byla zastavena loni v srpnu po drastické devalvaci rublu a po zmrazení splátek ruských dluhů Moskvou.
Představitelé fondu získali ve Washingtonu záruky od zástupců ruské delegace, že vláda sníží rozpočtový deficit a provede strukturální reformy v bankovnictví i dalších oblastech. Moskva se rovněž zavázala, že zprůhlední způsoby, jakými by lo doposud nakládáno s rezervami její centrální banky, a prostředky, které fond doposud do Ruska nalil. Delegace vedená prvním místopředsedou vlády Jurijem Masljukovem, ministrem financí Zadornovem a guvernérem centrální banky Viktorem Geraščenkem také musela přislíbit, že fondu předloží zprávu auditorů o aktivitách společnosti Fimako, přes kterou údajně procházely úvěry od MMF.
Celkový objem nového programu pomoci pro Rusko činí při započtení plánovaného rozložení a zmírnění splátek přibližně 24 miliardy amerických dolarů. Ještě předtím, než bude program pomoci odstartován, musí obě komory ruského parlamentu přijmout nove lizaci zákona o bankách a bankrotech. Výkonný ředitel MMF Michel Camdessus ruské delegaci přislíbil, že jakmile budou všechna nezbytná opatření v rozpočtové, bankovní i strukturální oblasti Moskvou odstartována a on obdrží nezbyt né záruky o jejich dalším prosazování, požádá radu ředitelů o projednání žádosti Ruska o záložním úvěru 3,3 miliardy SDR (umělá měna MMF - 4,5 miliardy USD) na osmnáct měsíců, z čehož 2,2 miliardy SDR by byly vyplaceny ihned v pr vních dvanácti měsících.
Podle představitelů obou stran je sice ještě třeba dojednat řadu technických detailů nového programu pomoci, který se svým objemem vyrovná tomu, jenž byl zastaven loni v srpnu, to je však již jen otázkou několika příštích dnů.
