Dlouhodobým programům dodávek zboží hrozí krach
Lednová návštěva ministra financí Bohuslava Sobotky v Moskvě nebyl rutinní akt, jak by se mohlo zdát z oficiální zprávy. Informace týdeníku EURO hovoří o tom, že šlo o jednání, které si narychlo vyžádala česká strana poté, co se objevilo nebezpečí komplikací při splácení ruského dluhu. Delegace ruského ministerstva financí údajně loni v listopadu překvapila českou stranu sdělením, že Rusko nadále bude splácet svůj dluh vůči České republice pouze v rozsahu stanoveném dohodami z let 1994 a 1996. To znamená, že letos by měla splátka činit zhruba šedesát milionů dolarů, zatímco loni to bylo 250 milionů. Rusové argumentují tím, že na letošní rok a několik dalších let připadá vrchol splátek mezinárodních bondů, kterými v minulosti kryli své závazky v rámci Londýnského a Pařížského věřitelského klubu, a státní rozpočet je napjatý.
Snížení objemu splátek do Česka by fakticky znamenalo krach dlouhodobých programů zbožové úhrady ruského dluhu, které byly loni dohodnuty na mezivládní úrovni. Programy se týkají dodávek vojenské techniky, námořních lodí, příměstských železničních vozidel pro České dráhy či jaderného paliva pro elektrárnu Dukovany (EURO 7/2002). Předpokládaný objem dodávek činí asi třičtvrtě miliardy dolarů. To by pokrylo nevypořádanou část ruského dluhu, která zbyla poté, co pohledávku v nominální výši 2,5 miliardy dolarů loni od České republiky odkoupila firma Falkon Capital.
Tři dopisy.
Český vyjednavač, náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, podle informací týdeníku EURO vyzval svého ruského partnera Sergeje Kolotuchina oficiálním dopisem k urychleným dalším jednáním ihned poté, co se dozvěděl nepříjemnou zprávu. Ve stejném duchu napsal Bohuslav Sobotka ruskému ministru financí Alexeji Kudrinovi a Vladimír Špidla premiérovi Ruské federace Michailu Kasjanovovi. Výsledkem byla lednová Sobotkova návštěva Moskvy.
Zelinka připustil, že zhruba tak se vše odehrálo. Zároveň potvrdil, že dosavadní výsledky jednání napovídají, že se objem dodávek ruského zboží plánovaný na letošní rok na základě dlouhodobých programů nepodaří v plném rozsahu uskutečnit. A to přestože ke zmíněným šedesáti milionům je třeba připočíst ještě sedmdesát milionů dolarů, což jsou nasmlouvané, ale nerealizované dodávky z loňského roku.
Lodě mizí v dáli.
Výpadek se bude určitě týkat lodí řeka-moře, kterých by Rusko mělo dodat do roku 2006 osmadvacet (EURO 35/2002). Na léta 2002 až 2003 byly podepsány kontrakty na osm lodí. Zatím je hotova jedna, a půjde-li vše dobře, bude letos spuštěna na vodu druhá. Splněny nebudou ani plánované dodávky jaderného paliva. Prototyp ruského „kolejového autobusu“ teprve prochází v Česku homologačními zkouškami a s dodávkami se letos nepočítalo. Splněny budou požadavky České armády, ale hlavně proto, že se bude jednat o drobnější výzbroj a techniku. Dlouhodobá dohoda obsahuje i dodávky obřích transportních letounů An 70 nebo letky bojových vrtulníků Mi 35, avšak s těmi se počítá až v dalších letech. V případě vojenské techniky je politicky delikátní to, že dodávky z Ruska dorovnávají prostředky uvolňované ze státního rozpočtu pro potřeby armády na úroveň stanovenou NATO. Pokud by technika z Ruska nepřišla, musel by stát sáhnout hlouběji do kasy, anebo se pokusit vysvětlit v Bruselu, že na plnění svých závazků nemá peníze.
Bude se jednat.
Co bude dál? „Budeme dál jednat,“ konstatuje Zelinka, který se o pokrok v řešení ruského dluhu osobně zasloužil a jehož tým připravil i zmíněné dlouhodobé dohody. Nechce však odhadovat šance na úspěch nebo na kompromis, „protože proměnných je velmi mnoho a situace se někdy mění přes noc“. Náměstek se nechtěl vyjádřit ani k informaci, že ke změně dosavadního vstřícného postoje Ruska přispěl i neúspěch loňské pražské mise šéfa ruské vládní administrativy Igora Šuvalova, ačkoliv se jednání s ruským představitelem osobně zúčastnil.
Šuvalov se na utajeném jednání u premiéra Vladimíra Špidly údajně pokoušel přesvědčit českou stranu, aby podpořila kandidaturu Moskvy na pořádání světové výstavy Expo v roce 2010. Špidla mu nevyhověl, protože české ministerstvo zahraničí doporučovalo hlasovat pro čínskou Šanghaj, případně pro polskou Vratislav. Čína nakonec pořadatelství opravdu získala a Rusko utřelo nos. Teď, jak to vypadá, je v tomto ohledu zase řada na nás.
