Rusko nedodá jaderné palivo pro íránskou elektrárnu v Búšehru, dokud Teherán neukončí program obohacování uranu. Informaci přinesl minulý týden list The New York Times, ale Írán i Rusko ji popřely. Nejmenovaní diplomaté z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) novinářům sdělili, že Moskva už stahuje z elektrárny v Búšehru, na jejímž budování se podílí, své odborníky. Větší počet ruských techniků, inženýrů a dalších specialistů odletěl zpět do Moskvy. Na stavbě elektrárny pracovalo na dva tisíce Rusů. Snižování počtu ruských pracovníků v Búšehru potvrdil dle agentury AP i mluvčí ruské Federální agentury pro atomovou energii (Rosatom) Sergej Novikov.
Příslušné ultimátum předal minulý týden v Moskvě tajemník Bezpečnostní rady Ruska Igor Ivanov zástupci hlavního íránského vyjednávače v jaderných otázkách Alímu Hosejnímu Tašovi, píší The New York Times. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin tvrzení o ruském ultimátu popřel. „Mohu říci, že článek listu není přesný a že Rusko nedalo Íránu ultimátum žádného druhu,“ prohlásil diplomat. Dodal, že ruská strana posuzuje projekt jaderné elektrárny Búšehr, kterou Rusko staví a jíž by mělo dodávat palivo, mimo rámec nynějších jednání o nových sankcích proti Teheránu.
Nicméně před týdnem Moskva odložila dodávky paliva plánované pro Búšehr na tento měsíc a zdůvodnila krok zpožďováním plateb. Dle Rusů neplatí Írán už od ledna a dluží 50 milionů dolarů. Zahájení provozu prvního reaktoru v dostavované búšehrské elektrárně bylo původně plánováno na září, ale odložením dodávek bude minimálně o pár měsíců opožděno.
Rada bezpečnosti OSN nyní jedná o novém návrhu rezoluce, který obsahuje další sankce proti Íránu kvůli jeho odmítnutí zastavit sporné nukleární aktivity. Teherán se již odmítl podřídit prosincové rezoluci s šedesátidenní lhůtou na to, aby se vzdal obohacování uranu. MAAE po uplynutí dvouměsíční lhůty konstatovala, že Írán svůj program obohacování uranu nejenže neomezil, ale naopak ještě zintenzívnil.
Jedním z důvodů ruského postoje může být i ochota Íránců dodávat zemní plyn do Arménie, což se Moskvě silně nelíbí. Arménie uvedla do provozu první díl plynovodu vedoucího ze sousedního Íránu minulý týden. Úsekem dlouhým 40 kilometrů má do Arménie plynout ročně až 400 milionů krychlových metrů íránského zemního plynu. Po prodloužení spojení až do Jerevanu by roční objem plynu měl narůst na 2,5 miliardy krychlových metrů. S projektem, který byl odstartován v roce 2004 po desetiletém vyjednávání, nesouhlasilo Rusko, jež dosud v dodávkách plynu do Arménie prakticky drželo monopol.
