Most do ticha. Budoucnost autodromu ohrožuje hluk

Někdo nahrává na telefon, další zase se spokojeným výrazem jen poslouchá. Ne každý je však fanouškem zvuku motoru vytočeného do vysokých otáček.

Otevřená garáž, v níž mechanik „túruje“ třiašedesát let starou formuli 1 Maserati 250F, působí na fanoušky jako magnet. A nejen ona. Během předminulého víkendu zaplnily historické monoposty téměř všechny boxy mosteckého autodromu.

Martin Martinovský všeobecné nadšení z krásných aut a dunících motorů nesdílí: „Někteří lidé jsou tu pomalu před rozvodem, ten neustálý hluk se na nás podepisuje. Potřebujeme chodit do práce odpočatí.“ Zatímco se prochází po parkovišti, dvě stě metrů odtud řvou závodní speciály.

Martinovský žije v Souši, jedné z vyhlášených mosteckých částí sousedících s okruhem, a je členem spolku Zdraví pro Most. Jejich úhlavního nepřítele představuje švýcarská společnost BA Group AG. Té od léta 2014 autodrom patří.

A s jejím příchodem začaly „potíže“. Noví vlastníci každoročně rozšiřují kalendář závodů, často otevírají dráhu autoklubům i soukromým firmám a panuje tu mnohem větší ruch než kdykoli předtím, což obyvatelům zhruba tří stovek domů sousedících s okruhem vadí.

Na mosteckém autodromu závodí skvosty

• 
• 
• 

Další 3 fotografie

Podle Jana Foukala ze společnosti Autodrom Most není reálné, že by provoz rozsáhlého závodiště uživily pouze závodní víkendy. „Jde o spojené nádoby. Pokud bychom organizovali jen divácky atraktivní akce bez komerčních, neuživili bychom se,“ přibližuje Foukal filozofii společnosti se 43 zaměstnanci a 300 brigádníky.

Jednoduché to není

Na mostecké závodní dráze se auta, motorky a tahače prohánějí 280 dnů v roce. Od pondělí do pátku třeba hned od rána do osmi večer. A lidem z okolí vadí nejen rachot překonávající povolených 50 decibelů. Řeší se i pokles hodnoty zdejších nemovitostí. „My jsme sem nepřišli, to oni přišli k nám,“ zlobí se Martinovský na švýcarské vlastníky.

Spolek Zdraví pro Most proto loni přišel s peticí, již podepsalo téměř devět stovek lidí. A další krok udělal magistrát. Schválil protihlukovou vyhlášku. Nařízení zakazuje hlučné činnosti během státních svátků, nedělních odpolední a každý všední den od 18 hodin.

„Vyhláška reguluje činnosti narušující veřejný pořádek. Jejím cílem není zamezit provozování autodromu, ale pouze regulovat přijatelnou úroveň zatížení hlukem dané lokality,“ odmítá Jaroslav Mareš z magistrátu, že by nařízení mělo zlikvidovat autodrom. Tady by mohl příběh skončit. Město vydalo vyhlášku, závodiště se jí řídí a lidé z okolí jsou zase spokojení. Jenže takhle jednoduché to není.

Autodrom potřebuje zůstat v provozu o nedělních odpoledních, kdy většina závodů vrcholí, a v letních měsících i během všedních dnů až do tmy. Proto se na magistrát obrátil s žádostí o několik výjimek. Město jich řadu přijalo, ovšem třeba návrh, aby se po okruhu v úterý a ve čtvrtek mohlo jezdit až do 20 hodin, nikoli.

Dobrá pověst

V této chvíli je vhodné připomenout okolnosti, za nichž autodrom vznikal. V Mostě se závodí od roku 1947, dlouhou dobu se ale jezdilo ve městě. Vrcholu zdejší závodění dosáhlo v druhé polovině 70. let. Rychlý okruh „u nádraží“ vedoucí vesměs po výpadovce na Bílinu hostil dvakrát ročně mistrovství republiky, od roku 1979 se přidala i věhlasná Interserie, klání sportovních prototypů.

Tehdy už ale na výsypce lomu Vrbenský začal vznikat utajovaný rekultivační projekt, do jehož stavby nemohl nikdo mluvit, natožpak něco namítat.

Kritici autodromu by občasné víkendové závody přežili, vadí jim především komerční akce na dráze ve všední dny

Zkušební závod se na novém autodromu jel na podzim 1982, o rok později už okruh fungoval v plnohodnotném režimu. Právě historické okolnosti jsou jedním z hlavních argumentů spolku Zdraví pro Most. Během výstavby se dopad hluku na blízké usedlosti příliš neřešil, navíc podle Martinovského nikdo netušil, že by měl autodrom hostit víc závodů než dřív.

Jenže současné vedení závodní dráhy taková slova nebere: řada lidí, kteří dnes v mostecké Souši bydlí, se přistěhovala až poté, co začal autodrom fungovat, a věděla tedy, do čeho jdou.

Čtvrť poblíž jezera Matylda působí na první pohled skutečně moderně, navíc na řadě míst se stále staví. Ostatně i Martin Martinovský přišel až v roce 2007. Je sice mostecký rodák, ale než se nastěhoval do rodinného domu v Souši, bydlel v bezpečné vzdálenosti. „Nedomyslel jsem, že se můžou změnit okolnosti,“ říká. Naráží na fakt, že minulí provozovatelé tak aktivní jako ti současní rozhodně nebyli.

Zasahování do podnikání

Protihluková vyhláška platí už několik týdnů, vedení závodiště ji ale zatím tak úplně nerespektuje. Městská policie už několikrát zaznamenala její porušení.

„Vyhlášku považujeme za protiprávní,“ tvrdí Jan Foukal. „Navíc její striktní dodržování by prakticky vedlo k likvidaci naší firmy,“ dodává. Jinými slovy: řídit se jí nebudeme. A tak nehrozí, že by Most přišel o červnové mistrovství střední Evropy či říjnový šampionát cestovních vozů ETCC.

Autodrom jako rekultivace

Letos na podzim uplyne 35 let od chvíle, kdy na mostecký autodrom vyjely první závodní stroje. Báňské stavby začaly v roce 1978 okruh stavět jako branně-sportovní areál na výsypce povrchového lomu Vrbenský. Jde vlastně o rekultivační objekt. V roce 1982 pak Most proslavený městskými závody automobilů, motocyklů a pohárem Interserie získal nový autodrom. Během historie na něj zavítalo několik věhlasných šampionátů včetně vytrvalostní European Le Mans Series, dodnes se tu jezdí Grand Prix tahačů. Autodrom nenabízí jen závodní okruh, ale i testovací polygon a offroadovou trasu.

To všechno přesto, že se za vyhlášku postavilo i ministerstvo vnitra. Tam se vedení autodromu obrátilo s podnětem na pozastavení vyhlášky. „Neshledali jsme ji jako rozpornou se zákonem. Dle judikatury Ústavního soudu mají obce možnost za určitých podmínek regulovat i hluk z provozní činnosti a zasahovat do podnikatelské činnosti,“ reaguje Klára Pěknicová z ministerstva.

Za porušení vyhlášky hrozí autodromu až dvousettisícová sankce. Penále navíc můžou úředníci udělit opakovaně. Závodiště chce potíže s hlukem vyřešit po svém. Do roku 2022 plánuje proinvestovat několik desítek milionů korun. Mluví se o stromořadích, terénních úpravách či dlouhém a vysokém valu.

Spolek Zdraví pro Most navrhuje jiné řešení. Zatímco vůči závodním víkendům by prý mohli projevit „určitou míru tolerance“, ke komerčním akcím v týdnu nikoli. Vyjádření managementu však znějí jasně. Takový scénář není reálný. Pronájem dráhy během všedních dní přináší okruhu důležité peníze.

Zapeklitá situace

Mostecký magistrát se tak dostal do zapeklité situace. Řeší dilema. Jak vyjít vstříc svým občanům a zároveň udržet autodrom při životě? Dotovat provoz závodiště město nemůže a vystěhovat 300 domů dál od okruhu také ne.

Situace zajímá také české závodní týmy. Mostecký autodrom společně s brněnským Masarykovým okruhem jsou jedinými dvěma závodišti v České republice, a domácí stáje je proto využívají k testování.

Na druhé straně je třeba připomenout, že okruhové závody už nejsou takovým turistickým lákadlem jako dřív. V Česku na ně příliš lidí nechodí. Například závod historických formulí 1 vidělo předminulý víkend v Mostě pouze osm tisíc diváků. Dlouhodobě zůstávají fanoušci věrni jen závodu tahačů v Mostě a Moto GP v Brně.

Jak podkrušnohorský spor dopadne, ukážou až probíhající měření. Několik specialistů ostravského zdravotního ústavu začalo v minulých dnech systematicky měřit hlukovou zátěž. Pokud se nepovolený hluk prokáže i nyní, bude muset Autodrom Most vybudovat ochranná opatření hned. Čekat až na rok 2022 by totiž úřady nemusely.

A mosteckému magistrátu už nejspíš trpělivost došla. Svědčí o tom jedna aktuální perlička. V programu pro květnové závody historických formulí 1 chyběla jakákoli zdravice místního primátora či jeho podřízených. „Požádali jsme o ni, ale reakce byla záporná bez udání důvodu,“ říká Foukal. Takhle ideální spolupráce nevypadá.

Čtěte také:

Jednou a dost. Čtyřiadvacetihodinovka se do Brna nevrátí

[mf-galerie id=2764]