Motorový Tyrolák

CHRISTIAN LINSER Počátky automobilismu v českých zemích jsou spojeny s mladoboleslavskou firmou Laurin & Klement a s kopřivnickou Tatrou. Výroba automobilů ale probíhala i v dalších městech, například v Liberci. První vůz zde postavil Christian Linser již roku 1906.

CHRISTIAN LINSER Počátky automobilismu v českých zemích jsou spojeny s mladoboleslavskou firmou Laurin & Klement a s kopřivnickou Tatrou. Výroba automobilů ale probíhala i v dalších městech, například v Liberci. První vůz zde postavil Christian Linser již roku 1906.

Severní Čechy bývaly vždy významným průmyslovým regionem. Mezi většími městy vynikal především Liberec (tehdy zvaný Reichenberg), kde vedle tradičních textilních manufaktur brzy vyrostlo i mnoho strojírenských podniků.

Průmyslový ruch sem přilákal také tyrolského podnikatele Christiana Linsera, který měl obdivuhodný obchodní talent i odvahu. Roku 1858 si ve městě otevřel malou dílnu na kovové zboží, do historie se však zapsal hlavně jako průkopník motorismu. Roku 1902 vyrobil v Liberci první motocykl a o čtyři léta později i první automobil.

HASIČI NESTAČÍ

O mládí a podnikatelských začátcích Christiana Linsera se žádné informace nedochovaly. Vzhledem k tomu, že libereckou dílnu zakládal v roce 1858, narodil se pravděpodobně ve třicátých letech předminulého století. Z rodného Tyrolska se později přesunul do Liberce, který nabízel lepší podnikatelské možnosti.

Jeho očekávání se brzy naplnila a podnik založený na rohu Barvířské a Resslovy ulice začal vzkvétat. Z malé dílny se rozrostl až na středně velkou továrnu a postupně se rozšiřoval výrobní sortiment. Po otevření vlastní slévárny a vybavení moderními stroji byl závod schopný vyrobit vše od jednoduchých kovových předmětů pro domácnost až po složité parní stroje.

Specialitou se stala produkce kompletního vybavení pro hasiče, ani ta ale Linsera zcela neuspokojila. Tyrolský podnikatel se chtěl ještě výrazněji odlišit od konkurence, a proto hledal něco neobvyklého. Rozhlížel se všude a nakonec se koncem

19. století rozhodl pro motocykly.

BOŽSKÝ MOTOCYKL

Motocyklová výroba v Linserově továrně začala v roce 1902. První období přitom provázela řada rozpaků i pochybností. Konstruovaly se hlavně jednoválce a dvouválce, jejichž motory vyráběly zahraniční firmy. Nejlépe se osvědčily výrobky francouzské společnosti De Dion Bouton, které začal Linser brzy preferovat.

Zlom pro firmu nastal roku 1905, kdy se v Praze konala historicky druhá výstava motocyklů v Čechách. Vystavovalo na ní již sedm domácích výrobců, největší pozornost ale vzbudila nová značka Zeus. Jejím autorem byl právě Linser, kterému se podařilo vyrobit vskutku moderní a výkonný stroj. Návštěvníci výstavy nešetřili obdivem a časopis Sport a hry pochvalně napsal: „Motorová dvoukolka Zeus liberecké firmy Ch. Linser těší se všude svrchované pozornosti pro svou výbornou konstrukci.“ Zájem o nový výrobek byl opravdu veliký. Firma garantovala, že dvouválcový stroj s postranním vozíkem vyjede bez závady každý vrch a silnicím bude vládnout jako zmíněný antický bůh. Toto hodnocení bylo sice poněkud nadnesené, plně ale odpovídaa lo tehdejší módě. V Čechách totiž už jezdily značky Achilles, Orion, Vulkán i Perun.

SEN O ČTYŘECH KOLECH Na pláštích motocyklů se později začala objevovat i značka Linser a liberecké výrobky se staly častými exponáty mnoha výstav v Čechách i ve Vídni. A dařilo se jim také v různých závodech, ačkoliv se firma o podobnou propagaci příliš nesnažila. Za zmínku stojí například úspěch na vídeňské dráze v Margarethen, kde dvouválcový stroj Linser zvítězil před ostatními značkami o neuvěřitelných 23 kol!

Největšího rozmachu dosáhla firma v roce 1906, kdy vyráběla jeden motocykl za druhým. Christian Linser se tohoto momentu rozhodl využít a pustil se do stavby ještě náročnějšího dopravního prostředku - automobilu. Sen se mu splnil již o několik měsíců později na vídeňské výstavě, kde slavnostně představil novou voiturettu. Měla čtyřválcový motor a odborníci na ní oceňovali zejména perfektní dílenské provedení.

Automobil vzbudil zaslouženou pozornost i na následující výstavě v Praze, očekávaný úspěch ale firmě nepřinesl. Konkurenční podniky Laurin & Klement nebo Walter byly totiž kapitálově mnohem silnější a Linser jejich produkci nestačil. Vyrobil ještě několik vozů, pak ale souboj s přesilou vzdal celou firmu roku 1907 prodal nově vznikající liberecké automobilce RAF.

MARNÝ BOJ S GIGANTY

Společnost RAF (Reichenberger Automobil Fabrik) založil jiný významný liberecký podnikatel - Theodor Liebig (více v Profitu č. 37/2005). Kapitálově byla tato firma velmi silná a měla dokonce ambice předstihnout mladoboleslavskou „Laurinku“. V původní Linserově továrně vyrobila první automobil hned v roce 1907 a po přestěhování do modernějších prostor přidala ještě dalších deset typů.

Roku 1912 zakoupila i licenci na velmi kvalitní bezventilové motory Knight, brzy se ale ukázalo, že proti silné konkurenci podobně jako Linser nemá šanci. O rok později souboj rovněž vzdala a vše, včetně licenčních práv, prodala do Mladé Boleslavi. Ještě tři roky výroba vozů RAF pokračovala, rok 1916 ale znamenal definitivní konec firmy.

Původní továrna na rohu Barvířské a Resslovy ulice se roku 1926 znovu dostala do majetku rodiny Linserů. Sloužila však již jen jako slévárna a roku 1934 výrobu ukončila.

PŘIJÍŽDÍ LIAZ

Za první republiky se automobily v Liberci nevyráběly, tradice ale zcela nezanikla, protože ve městě fungovalo několik výrobců náhradních dílů. Opravdový návrat k automobilismu ale přišel teprve roku 1953, kdy byly založeny Liberecké automobilové závody (LIAZ). Výroba sice neprobíhala v původních prostorách firem Linser ani RAF, severočeská metropole ale znovu získala vlastní značku.

Pod hlavičkou LIAZ se až do roku 1989 vyráběly hlavně nákladní automobily. Poté však došlo k nešťastnému příklonu k silničním tahačům, které se pro velkou konkurenci vůbec neujaly. Pád firmy nezachránil ani následující model Xena a roku 2003, přesně padesát let od založení, značka LIAZ v Čechách skončila.