Malé a střední podnikání
Ve vyspělých ekonomikách jsou malé a střední firmy motorem prosperity. V tuzemsku je jejich situace téměř beznadějná. Jsou odstřiženy od půjček, a tak se nemohou rozvíjet. Možná ale přece jenom svítá.
Na tvorbě hrubého domácího produktu se malé a střední podniky, které zaměstnávají nejvýš padesát lidí, podílejí třetinou, v případě výrobních odvětví více než polovinou. Navíc mají podle analýz nejrůznějších expertů narozdíl od potápějících se g igantů výrazně lepší management a nabízejí lepší produkty. Přesto jsou, co se státní podpory týká, popelkou. Vládní náhled na věc se snad pomalu, ale jistě mění. Podpora těchto firem by se měla zvýšit z letošních necelých dvou miliard korun až na čtyři miliardy v roce 2002.
Signál dá Evropská unie
Program malých půjček, na nějž má být letos uvolněno zhruba 180 milionů korun včetně prostředků Phare, by měla Agentura pro rozvoj podnikání rozjet během nejbližších dnů. Na čtyřleté úvěry od 300 tisíc do jednoho milionu korun se zvýhodněným úrokem sedm procent by přitom podle představ ministerstva průmyslu a obchodu mělo dosáhnout více firem než dosud. „Zatím na podporu dosáhlo asi jedno procento podnikatelů, a to je opravdu málo, konstatoval náměstek resortu Josef Spaček.
Nová pravidla pro poskytování úvěrů vyhlásí Agentura pro rozvoj podnikání vzápětí poté, co je schválí Delegace Evropské unie. Půjčky mají být jištěny pouze bilanční směnkou, a až třicet procent z jednotlivého úvěru budou podnikatelé moci použí t na doplnění likvidity firmy v přechodných potížích.
Například Citibank, která analyzovala situaci čtyřiceti podniků, které zaměstnávají nejvýše padesát lidí, za perspektivní považuje zhruba devatenáct z nich. Podle doporučení finančníků se proto agentura zaměří na firmy podnikající v maloobchod u a velkoobchodu a výrobce specializované chemie, speciálních nástrojů a technologií.
Kdo ponese riziko
Jenomže malé a střední podniky jsou většinou nositeli inovačních, a tudíž z principu i značně rizikových projektů. A na ty se bankéři dívají zvlášt opatrně. Ostatně čerpání letošních 200 milionů korun určených pro rizikový kapitá l z programu Kapitál se zatím zadrhlo. I tady však chce ministerstvo průmyslu a obchodu měnit podmínky. Státní podporu by napříště mohly získat nejen fondy rizikového kapitálu, které mají sídlo v České republice, ale i ty, které jsou zahraniční a v tuzemsku pouze působí.
Takových fondů je v zemi patnáct až pětadvacet. Kromě dvou výjimek se však omezují na investice nad dva miliony amerických dolarů (obvykle pět miliard) a požadují meziroční zhodnocení investice ve výši třicet až pětatřicet procent. Takže jak upozorňuje například exministr dopravy a spojů Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT, pro řešení problémů financování inovací vyšších řádů nejsou fakticky žádným řešením. V těchto případech je totiž typická výše investice mezi deseti až šedesáti miliony korun.
Bok po boku
Exministr Moos doporučuje, aby Česká republika následovala Evropskou unii, která velmi propaguje partnerství veřejného a soukromého sektoru při financování rozvojových programů. „Vláda by měla s větší odvahou alespoň morálně podpořit projekty, jejichž podstatou je přenesení - s podporou státních orgánů - investiční aktivity na soukromé společnosti, které disponují volnými finančními zdroji, vytvořit prostor pro dobře odborně a právně zabezpečené zhodnocení těchto soukromých investic v hodnotných inovačních projektech, tvrdí exministr.
Malé a střední podniky podle nejrůznějších odhadů potřebují pro svůj rozvoj, lépe řečeno pro to, aby byly konkurenceschopné, minimálně pět miliard korun ročně. Peníze ovšem nejsou a vláda má momentálně jiné starosti. Podle toho také vypadá další přislíbená podpora. Minulý týden se kabinet rozhodl, že ve dvou dalších programech, z nichž plynou z Čes komoravské záruční a rozvojové banky peníze pro podnikatele, alespoň sníží úrokové sazby. Komu se podaří dosáhnout na finance v programu Kredit, může počítat se snížením pevné sazby z deseti na devět procent. V programu Preference se dosavadní osmiprocentní sazba snižuje na pět procent.
