Moulin Rouge

Žila byla v zemích českých partička pěti elitních policajtů. Tváří v tvář její politické nevinnosti byl prostopášníkem i svatý major Zeman! Ačkoli skupinku chvíli před posledními volbami založil sám šéf vnitra, který její jednotlivé členy také osobně chodíval tajně zpovídat do odstíněných hotelových ajnclíků, nešlo o žádné soukromé „ministrovy špicly“… Pětice se ve jménu veřejného blaha hrabala v kontejneru těch nejšpinavějších ekonomických kauz a musela místo nespolehlivých policejních inspektorů rozplétat plesnivé šlahouny zločinu prorůstajícího do nejvyšších pater policie a státní správy, což samo o sobě bylo jistě společensky prospěšnější, než kdyby její dřina vyústila v nějaké to trestní oznámení… Ani práci na politických zakázkách jí nikdo nemohl přišít. Za takové obvinění ministr hrozil rovnou trestním stíháním, byť se jedním dechem skromně ošíval, že božský tým neposluhoval jenom jemu, takže kdoví… Ona pětice prostě nikdy do politiky nefušovala, přestože nikdo nevěděl, do čeho vlastně fušovala. Takové pohádce nemůže chybět šťastný konec: nový pán vnitra vzornou jednotku daroval policejnímu prezidiu, tam se však o žádném dárku dodnes nedozvěděli. A tak nikým neřízené komando neumřelo a žije mezi námi dodnes.
Teď ale vážně. Premiéra Stanislava Grosse začíná dohánět jeho minulost. Co dělával v časech, kdy si expremiér Vladimír Špidla chodívával obvykle v pátek odpoledne do centrály Bezpečnostní informační služby pročítat přepsané telefonní odposlechy, si dlouho nikdo neuměl představit. Špidla (ze zákona) úkoloval BIS, ale jakými esy hrál Gross? Po odhalení existence speciálního policejního týmu Mlýn minulý týden je konečně jasno: tehdejší ministr vnitra zřejmě obíhal různé hotelové pokoje, kde ho jednotliví „mlynáři“ buď ústně nebo pomocí papírového záznamu uspokojovali informacemi o žhavých novinkách ze světa nejvyšší české mafie. Lépe se teď dá dokonce vysvětlit i Grossova dosud záhadná komunikace s Libuší Barkovou, majitelkou objektu jednoho nuselského nevěstince – třeba se v některém z jeho pokojů také konaly konspirační schůzky. Proč ne? I pod červenou lampou bývá tma.
Předseda vlády nyní rychle musí dostat příležitost podrobně objasnit, které konkrétní kauzy Mlýn sledoval od svého vzniku v květnu 2002 do loňského léta, kdy jej převzal nový šéf vnitra František Bublan. Musí doložit, k čemu sledování v jednotlivých případech vedlo, eventuálně vysvětlit, proč dozor nevedl k ani jedinému – jak tvrdí členové Mlýna – trestnímu obvinění. Sporná je ale už sama skutečnost, že ministr vnitra zřídil a bez vědomí kolegů dva roky řídil skupinu složenou z příslušníků policie, což by dle zákonů mělo dělat jenom policejní vedení (s výjimkou extra případů, kdy je ve hře zvlášť závažný trestný čin). Proč vlastně nikdo z šéfů vnitra před Grossem ani po něm nepociťoval potřebu postupovat tak nestandardním způsobem? Tohle všechno musí premiér poctivě objasnit, nemá-li být podezírán z dva roky trvajícího nedovoleného hromadění kompromitujících údajů proti politickým oponentům. Jenže nedělejme si iluze.
I kdyby Gross položil na stůl úplně všechny karty o aktivitách skupiny Mlýn – a to už z důvodů některých zatím neuzavřených sledovaných kauz nemůže udělat, vždycky v jeho vyprávění zůstanou mezery vyplývající z podstaty policejní práce. Opozici už premiér nikdy nemůže přesvědčit, že informační odpad, nepodstatný pro spektrum přiznaných případů, průběžně nepoužíval k politickým cílům. Stejně jako ale například politici ODS nemohou dokázat, že používal. V Česku nic nového pod sluncem: zneužíváním policie i tajných služeb se naši politici bezzubě mlátí už od dob pseudosledování Jana Kalvody v roce 1995.
Možná není náhoda, že odhalení týmu Mlýn předcházely policejní průsaky o přímé účasti Mirka Topolánka na Kořistkově korupční aféře. Zájemců o diskreditaci Stanislava Grosse je před březnovým sjezdem ovšem dost i uvnitř sociální demokracie. Přesto platí, že Mlýn je Grossův skutečný problém. Šéf týmu a někdejší vyšetřovatel finančních transakcí telemagnáta Železného Vladimír Machala přiznal konzultace s nedávno vypískaným vedoucím úřadu vlády, předsametovou mlátičkou Pavlem Přibylem. To ale z ledovce Grossových podivných vazeb na předlistopadové bosse ční nad hladinu pořád jenom vrcholek.
Ne-li kvůli Mlýnu, tedy kvůli kádrově všežravé mlýnici by jednou měla premiérovi zasvítit červená.