Ve filmu hrát nechci, jsem racionální suchar, říká šéf dozorčí rady Barrandov Studio
TOMÁŠ CHRENEK (43) V Bratislavě vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V osmdesátých letech začínal v podniku zahraničního obchodu Kerametal. Přes obchodní firmu Moravia Steel ovládá od roku 1997 mimo jiné Třinecké železárny a filmová studia Barrandov. Se ziskem provozuje také síť dvanácti soukromých nemocnic. Získal a posléze přišel o licenci na provozování soukromé televize Barrandov TV. Kromě toho podniká i v energetice. EURO: V době, kdy společnost Moravia Steel ovládla AB Barrandov (dnes Barrandov Studio - pozn. redakce), prohlásil tehdejší prezident Václav Havel, že skončila éra filmu a začalo období výroby cedníků… CHRENEK: Na to musím odpovědět bonmotem, že pravda se ukáže. Což je parafráze na pravda vítězí. Po deseti letech můžeme říct, že se na Barrandově vyrábějí lepší filmy než za dob první republiky, kdy zde panovali Havlovi. Postavili jsme největší zvukotěsný ateliér v Evropě. Takže studia se neztratila, naopak jsou mnohem silnější, než byla dříve.
EURO: V době, kdy jste studia získali, jste však plánovali jejich rychlý odprodej. CHRENEK: K Barrandovu jsme přišli nedopatřením. Naším hlavním byznysem byla ocel. Shodou okolností jsme při privatizaci Třineckých železáren zcela nezávisle na ocelárnách získali i filmové ateliéry. Prioritně jsme kupovali aktiva v ocelářství, společnosti Moravia Steel a Třinecké železárny. Filmařský průmysl nezapadal do našich hlavních podnikatelských aktivit a neměli jsme v úmyslu jej dál rozvíjet. Barrandov byl spojením dvou druhů podnikání, které se navzájem vylučují, filmařiny a pozemků. Firmu jsme chtěli prodat jako celek, nabídky však byly nižší než reálná hodnota aktiv, takže jsme byli přinuceni začít firmu restrukturalizovat, abychom nějakým způsobem zvedli její výkonnostní kondici. Počátky byly hodně těžké. Někdejší ředitel ateliérů Václav Marhoul dokázal kompletně celý Barrandov ekonomicky položit na lopatky. Nebýt půjčky 450 milionů korun, kterou firmě poskytl její akcionář Moravia Steel, by vše skončilo fiaskem a ateliéry v konkurzu.
EURO: Proč? CHRENEK: Na Barrandově se pouze investovalo, ateliéry žádné peníze nevydělávaly, spíš se tam ztrácely. Zásadní změna nastala příchodem Ladislava Kuby na post předsedy představenstva a dalších lidí, kteří významně přispěli k vnitřní restrukturalizaci společnosti. Poslední tečkou za personálními změnami je nominace Janky Vozárové, bývalé finanční ředitelky Metalimexu a VSŽ Košice na post finanční ředitelky Barrandov Studia a Barrandov TV. Hlavní problém profitability a ekonomického fungování ateliérů spočívá především v přísném režimu. Dřív tam žádný ekonom nebyl. Samozřejmě filmařský byznys je velice specifický, není možné stanovit přesný byznys plán. Vím dopředu, kolik vyrobíme tun oceli v Třineckých železárnách, ale předem nevím, na rok dva tři dopředu, kolik a jakých filmů se na Barrandově natočí. Když jsme jej začali nějakým způsobem dávat dohromady po stránce ekonomické, byl Barrandov více umělecko-bonvivánský, než ekonomicky racionální.
EURO: Půjčka se již vrátila? CHRENEK: Částečně.
EURO: Chystáte další expanzi společnosti Barrandov Studio? CHRENEK: Nevylučujeme ji. Nejednáme nyní o koupi nějakého dalšího prostoru a studií, ale o akvizicích, které se týkají konkrétně filmařiny a filmařského byznysu.
EURO: V době, kdy jste koupili AB Barrandov, byly součástí společnosti i rozsáhlé pozemky. CHRENEK: Dnes je Barrandov rozdělen na dvě na sobě nezávislé firmy. První jsou studia, tedy společnost Barrandov Studio. Druhá firma, do níž jsou vyčleněny pozemky, je Barrandov Lands. Máme samozřejmě zájem na nějakém developování, nicméně v současné době se soustředíme na dokončení restrukturalizace první části, studií. S pozemky zatím nemáme žádné náklady, jsou to v podstatě uložené peníze, takže s tím developováním nijak nespěcháme. Stále jsou vedeny jako parkově odpočinková zóna, především kvůli dopravní propustnosti, a to znamená, že tady není možné postavit něco většího. Dopravní propustnost se ale změnila a na barrandovský kopec jezdí tramvaj. Chceme vypracovat urbanistickou studii, na jejímž základě by se změnil plán územního rozvoje v této části Prahy.
EURO: Nepřemýšlíte o tom, že film s realitami opět propojíte a postavíte zázemí pro filmaře, třeba hotel? CHRENEK: Pozemky jsou mnohem větší, není to jen otázka výstavby jednoho hotelu. Urbanistická studie by měla zahrnovat i výstavbu nadstandardního bydlení a polyfunkčního střediska, mimo jiné s nákupními zónami a kiny. Něco na způsob koncentrované relaxační zóny. Samozřejmě vše s citem zakomponované do okolního prostředí. Nechceme, aby to bylo druhé Jižní město. Nicméně zatím je to výhledový projekt, nehodláme jej uspěchat a špatně investovat peníze. Nutno poznamenat, že jde o velmi zajímavé pozemky v jedné z posledních lukrativních částí Prahy, kde lze stavět. Bonitu oblasti samozřejmě výrazně zvedají barrandovské ateliéry.
EURO: Nezvažujete, že studia přeci jen prodáte, když přijde dobrá nabídka? CHRENEK: V žádném případě. Rozjíždíme kompatibilní společný projekt digitální televize Barrandov TV. Samozřejmě když získáme licenci. Skloubení filmových ateliérů a televize vytváří další přidanou hodnotu a přináší vzájemné pozitivní efekty.
EURO: Začnete natáčet vlastní pořady ve vlastních prostorách? CHRENEK: Část programů vyrobíme u nás. Televize bude zaměřena programově na rodinu, což mimo jiné znamená i pořady pro děti a mládež. Rozhodně nechceme točit telenovely nebo nějaké podobné žánry. České inscenace jsou celkem v oblibě, populární a kvalitní. To je cesta, kterou se chceme ubírat.
EURO: Máte již připraveny nějaké konkrétní pořady? CHRENEK: Není licence, takže zatím ne.
EURO: Kolik jste prodělali, když stát rozhodl o zrušení již udělených licencí na digitální televize? CHRENEK: Momentálně nemůžeme říci, že jsme prodělali. Pro digitální televizi jsme postavili velice kvalitní tým a nemáme zájem jej rozpustit. Jsem přesvědčen, že do konce prvního letošního čtvrtletí licenci získáme. Náklady jsou samozřejmě v desítkách milionů korun. Nicméně při rozjezdu televize nejde o desítky milionů korun, takže jsme s tím předem kalkulovali.
EURO: A když licenci nedostanete? CHRENEK: V takovém případě, vzhledem k tomu, že jsme ji již jednou získali, bychom se museli začít soudit se státem.
EURO: Takže arbitráž? CHRENEK: Ano.
EURO: Vraťme se k ozdravení ateliérů. CHRENEK: Restrukturalizace se v podstatě týká vnitřní korporátní kultury firmy. Potřebujeme dobudovat některá oddělení, která nejsou adekvátně efektivní. Mimo jiné právní úsek či zkvalitnění informačního systému. Prostě takové běžné problémy byznysu každé společnosti. Personální oblast je momentálně stabilizovaná, tady žádné změny nechystáme. Zaměstnáváme řadu odborníků z filmu i z jiných odvětví, třeba dekorací. Myslím si, že momentálně panuje na Barrandově zase pozitivní týmový duch a lidi opět začínají být pyšní, že pracují v našich studiích. Jsem rád, že se nám podařilo překonat drastické a hodně amatérsky drancovací časy Václava Marhoula.
EURO: Pokaždé, když mluvíte o nějakých problémech z minulosti, zazní jméno Marhoul. Na tuto osobu je současný majitel asi hodně alergický. CHRENEK: Působení Václava Marhoula v barrandovských ateliérech nás stálo přes 250 milionů korun. Již odešel a tato osoba je mi lhostejná.
EURO: Opravdu? Přestože musíte dokupovat zpět některé činnosti, kterých se AB Barrandov za Václava Marhoula zbavil? CHRENEK: Bývalý ředitel společnosti místo její konsolidace všechny možné i nemožné aktivity související s filmem „outsourcoval“. Většinou je nakoupili jeho blízcí nebo vzdálenější přátelé. Barrandov byl v podstatě okleštěn od základních činností, které k filmu patří a jsou nezbytné. My se naopak snažíme střípky z této rozbité sklenice posbírat a slepit. Nicméně období atomizace skončilo a přišla konjunkce. Bez ohledu na to, co bylo prodáno a co jsme opět dali dohromady, je pořád co zlepšovat. O to se snažíme i dalšími drobnými akvizicemi, mimo jiné i tím, že dokupujeme některé v minulosti prodané objekty.
EURO: O kolik peněz firma rozprodejem majetku přišla? CHRENEK: Ztráty jdou do desítek milionů korun.
EURO: Barrandov přišel také o filmový fond. Snažíte se jej získat zpět? CHRENEK: Někdejší ředitel Marhoul za využívání fondu neplatil, takže jej získala společnost Bonton, se kterou nyní vyjednáváme. Archiv na Barrandov patří a věřím, že se tam vrátí.
EURO: Restrukturalizace studií je takřka na konci, tvrdíte, že lidi jsou zase hrdí na to, že pracují v ateliérech. Část veřejnosti je však toho mínění, že zlaté časy třicátých let minulého století jsou nenávratně pryč. CHRENEK: Nevím, podle čeho bychom mohli srovnávat slávu třicátých let a proč si myslet, že byla větší. Je to spíš reinkarnace nějakých fikcí. Když porovnáme, co se tehdy na Barrandově točilo a co vzniká nyní, co do velikosti a počtu projektů jsme někde zcela jinde a dál. Navíc je zde historická pachuť vstupu nacistů na Barrandov. Myslím, že koncem třicátých a počátkem čtyřicátých let ateliéry bohužel sehrály při propagaci nacismu hodně negativní roli. Nyní jsou ateliéry jedním z největších lákadel Prahy. Samozřejmě že velké nadnárodní firmy zde mají své filiálky, nicméně právě Barrandov dodává Praze image fajnovosti. Třeba když se někdo dívá na bondovku a v titulcích je logo a fotky Barrandova. To městu určitě prospěje víc než reklamní kampaně některých agentur pro podporu cestovního ruchu. Navíc si myslím, že příchod až šestisetčlenného zahraničního filmařského štábu je pro metropoli mnohem přínosnější než nájezdy pivních turistů z Irska a Anglie.
EURO: Jak velkou částku utratí v Česku zahraniční filmový štáb? CHRENEK: Jen za produkci zhruba patnáct milionů dolarů.
EURO: Kolik velkých filmů se zahraničními producenty máte rozjednaných a jaké bude hospodaření ateliérů v následujících letech? CHRENEK: Na letošní rok je podepsáno další pokračování Letopisů Narnie - Princ Kaspian, už se začínají stavět kulisy. Další filmy nechci jmenovat, dokud nejsou podepsány smlouvy. Co se týká hospodaření, tady mohu být konkrétnější. Pohybujeme se ročně mezi šedesáti a sedmdesáti miliony korun zisku. To jsou čísla, která budeme držet stabilně i do budoucna. Nemáme zájem o nějakou extrémní ziskovou expanzi i z toho důvodu, že disponujeme danou kapacitou, která je z osmdesáti procent vytížena. Větší vytížení již ani není možné, jsou nutné technologické pauzy, respektive období, kdy jeden projekt skončil a další ještě nezačal a je třeba vše přestavět. Ceny jsou jasné, kapacity jsou rovněž dané, takže ani není možné zisk nějak nafukovat.
EURO: Pouze moderní ateliéry a technika ale nestačí, pro úspěch ve filmařské branži jsou nutné i dobré kontakty na zahraniční produkce. CHRENEK: Kontakty nejsou všechno. Jsou samozřejmě hodně důležité. Jenže když někoho ze zahraničí přesvědčíme, on sem přijede a všechno dopadne špatně, protože tady nenajde adekvátní kvalitu, podruhé již nepřijede. A řekne třem kamarádům, že to bylo špatné. Funguje to ale samozřejmě i naopak. Filmařská branže je dost uzavřený monolit lidí, kteří se vzájemně potkávají a střídají.
EURO: A k tomu potřebujete i kontakty na místa, kde se točí, což znamená třeba na pražský magistrát. CHRENEK: To je jeden z mých cílů. Nějakým způsobem se ještě více sblížit s magistrátem a začít s ním intenzivněji komunikovat. Třeba aby pronajímal městské lokace za zajímavější ceny. A když se to podaří a lokace budeme schopni poskytovat exkluzivně, jsem přesvědčen, že se to Praze dvojnásobně vrátí.
EURO: Postavili jste největší zvukotěsný ateliér v Evropě. Jaké byly náklady? CHRENEK: Do 200 milionů korun a návratnost je spočítána na šest let. Pro potenciální další klienty jsme bohužel zamluveni až do konce roku.
EURO: Takže uzavíráte smlouvy na pronájem již na rok 2008? CHRENEK: Na to je ještě brzy. Existují časově delší projekty, třeba s TV Nova, která má některé naše ateliéry dlouhodobě pronajaty. Samozřejmě máme zájem, aby tato výtečná spolupráce pokračovala i do budoucna.
EURO: Pochvalujete si spolupráci s TV Nova, přitom právě kvůli jejím aktivitám jste přišli o licenci na digitální vysílání. Neprotiřečíte si? CHRENEK: Naopak, tato spolupráce je rozhodně nadstandardní. Myslím si, že na obou stranách proti sobě stojí profesionálové z mediálního a televizního byznysu, jsme schopni hledat synergie a ne nějaké nevraživosti. Takže spolupráce s Novou mně osobně připadá jako vzájemně prospěšná.
EURO: Zahraniční filmaře láká především historické centrum Prahy. Bude to stačit i v budoucnu, nebo musíte pro štáby vymýšlet nějaká další lákadla? CHRENEK: Dynamizovat nabídku není až tak dramaticky nutné. Praha je tady již několik století a pořád je stejně zajímavá. Nemůžeme nabídnout nové Hradčany a Malou Stranu. Z pohledu služeb je ale samozřejmě vždycky co zlepšovat. Je tady také možnost další spolupráce. Třeba nový šéf TV Nova Adrian Sarba má podobné aktivity ve filmové branži v Bukurešti jako Barrandov Studio. Takže časem nevylučuji spolupráci nejen v oblasti televizní, ale i ve filmové na ose Bukurešť-Praha.
EURO: Chce někdo z rodiny hrát ve filmu? CHRENEK: Mám rozumnou a racionální rodinu, všichni vědí, na co mají, a většinou si uvědomují své možnosti. Na druhé straně mám spousty známých, kteří lobbují, většinou za své dcery, abychom je nějakým způsobem v movie byznysu zaměstnali. Což je směšné. Barrandov není výrobce, ale tvůrce filmů. Sám za sebe musím říci, že takovou ambici nikdy mít nebudu. Z jediného důvodu: rovněž vím, na co mám. Ve škole mi moc nešla matematika, ale nemám ani umělecké sklony. Jsem spíš racionální suchar, takže film určitě ne.
EURO: Společnost Barrandov Studio se údajně chystá natočit nový film o Jiřím Kajínkovi. CHRENEK: Ano. Bude producentem. Práva na film vlastní Petr Jákl.
EURO: Proč zrovna takové téma? Něco ve stylu nováckých reportáží z pořadu Na vlastní oči? CHRENEK: Scénář jsem zatím nečetl, ale přečtu si jej, až se definitivně rozhodneme, že do projektu vstoupíme. Určitě se jedná o velmi zajímavé téma, kde z lidského pohledu zatím nebylo řečeno úplně všechno. Myslím, že několik policistů v Plzni nebude mít z takového filmu příliš velkou radost. Samozřejmě do toho nepůjdeme jen z čistého lidumilství, ale i proto, že komerčně je to velice zajímavé téma.
EURO: Kolik peněz chcete do nového filmu investovat? CHRENEK: Takové rozhodnutí zatím nepadlo, projekt je zatím rozpracovaný.
EURO: Přivezete Kajínka na natáčení jako konzultanta? CHRENEK: Tak daleko jsme se v našich úvahách nedostali. Samozřejmě, kdyby Kajínek ve filmu hrál, byl by komerčně mnohem zajímavější. Nicméně jsou tu nějaké platné předpisy a zákony, tak nevím. Projekt je teprve na začátku, časem se k tomu vyjádříme konkrétněji.
