NÁVŠTĚVA V MUZEU MERKURUTýdeník Profit navštívil muzeum legendární stavebnice Merkur v Polici nad Metují.Návštěva to byla plná vzpomínek, ale také překvapení.o je přesně ta stavebnice, s kterou jsem si hrával, když jsem byl malý.
NÁVŠTĚVA V MUZEU MERKURU Týdeník Profit navštívil muzeum legendární stavebnice Merkur v Polici nad Metují. Návštěva to byla plná vzpomínek, ale také překvapení.
o je přesně ta stavebnice, s kterou jsem si hrával, když jsem byl malý. Tak tato slova ze sebe vyhrkne téměř každý návštěvník nedávno otevřeného muzea legendární kovové stavebnice Merkur v Polici nad Metují. Ani já jsem nebyl výjimkou. „Podle toho pak jednoduše poznám, kdy se ten který člověk narodil,“ odvětí na to s úsměvem současný jednatel společnosti Merkur Toys Radko Kříž, který mě kovovým královstvím provází.
BUDOVATELSKÝ NEDOSTATEK DÍLŮ
Historie značky Merkur sahá až do roku 1920, kdy pan Vancl založil v Polici nad Metují společnost Inventor, která vyráběla stejnojmennou stavebnici. „Až o pět let později se začal vyrábět klasický Merkur, jak ho známe dnes. Tedy děrované plíšky, šroubek a matička. Stavebnice Inventor se naproti tomu dávala dohromady podobným způsobem jako stavební lešení,“ dozvídám se dále od Radka Kříže.
Přelom ve vývoji společnosti přichází v roce 1948, kdy je podnik znárodněn a začíná tak éra budovatelského Merkuru. Toto období zastupuje například obludně velký stroj, důlní kolesové rypadlo. A stává se většinou nedosažitelným cílem všech malých konstruktérů té doby. Krabice totiž neobsahuje dostatečný počet dílů, aby se dal tento megastroj postavit. V muzeu však najdete bájné rypadlo v celé jeho kráse.
DĚDEČCI A TATÍNCI SI CHTĚJÍ HRÁT
A je dokonce možné, že rypadlo nezůstane minulostí a stane se v nejbližší době horkou novinkou východočeského výrobce. „Plánujeme uvést na trh stavebnici, ze které bude možné postavit daleko větší model, než je možný z běžných stavebnic Merkur. Chceme tak vyjít vstříc hlavně tatínkům a dědečkům, kteří si chtějí zavzpomínat na svá dětská léta. Zatím bych však nechtěl prozrazovat, o co přesně půjde,“ tajnůstkaří Kříž.
Aby toho budovatelství nebylo málo, tak celou jednu místnost zabírá Rudé „ocelové město“ podle Julese Vernea od sběratele Jiřího Mládka. Při procházce expozicí spatříte také desítky dalších strojů či model Eiffelovky.
Novodobá éra společnosti Merkur začíná v roce 1996, kdy se stává majetkem otce Radko Kříže Jaromíra. Tomu však předcházela již jedna nezdařená privatizace, která skončila v roce 1993 konkurzem. „Dva roky se nevyrábělo, došlo k přetrhání obchodních vazeb, ale nakonec se nám pomocí pracně sehnaného úvěru povedlo společnost postavit na nohy,“ vzpomíná na těžké začátky Radko Kříž. V současné době má společnost roční obrat 30 miliónů korun a zaměstnává podle období 35 až 40 pracovníků. Přestože dochází na stavebnici k některým inovacím, sází firma zejména na tradici.
VĚDCI I MILOVNÍCI VLÁČKŮ
V muzeu vás také čeká řada překvapení. Například jsem netušil, že se v Merkuru vyrábějí také pojízdné modely vláčků. „Ty se začaly vyrábět v Polici nad Metují již v roce 1930. V roce 1968 byla však výroba ukončena. V minulém roce jsme pak produkci vláčků obnovili,“ prozrazuje Kříž.
Se stavebnicemi Merkur si však nehrají jenom děti, ale i čeští vědci. Například slavný Otto Wichterle odlil na přístroji ze stavebnice Merkur svoje první kontaktní čočky. A i dnes odebírají tuto legendární kovovou stavebnici Akademie věd či Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
