CHZ Sokolov
Chemické závody v Sokolově čekají na privatizaci už osm let. Skoro stejně dlouhou dobu přitom jednají o vstupu strategického investora. Teď, když nemají na splácení vysokých úvěrů a podniku hrozí kolaps, se snad ledy konečně pohnuly. Kabinet už o případu CHZ Sokolov diskutoval.
Vláda se případem CHZ Sokolov zabývala 31. května, tedy čtyři dny poté, co na neutěšenou situaci podniku upozornil Odborový svaz chemie. Ve svém prohlášení zdůraznil, že problémy, které už v podniku přetrvávají několik let, má mimo jiné na svědomí li knavý přístup příslušných státních orgánů. „Důrazně vyzýváme představitele státu jako majoritního akcionáře, reprezentovaného zejména ministerstvem financí, ministerstvem průmyslu a Fondem národního majetku, aby neudržitelný stav CHZ Sokolov řešili a vytvořili potřebné podmínky pro vstup významného strategického partnera , uvádí se v prohlášení svazu.
Podle mluvčího vicepremiéra Pavla Mertlíka nicméně kabinet zatím žádné rozhodnutí k CHZ Sokolov nepřijal. Vláda pouze diskutovala o možnostech privatizace. Shodla se však na tom, že by se stát měl zavázat, že převezme náklady na odstranění sta rých ekologických škod.
Tyto náklady se podle ředitele podniku Miroslava Krejčího nyní pohybují kolem tří set milionů korun. Přesnější vyčíslení bude možné udělat až po novém ekologickém auditu. Společnosti CHZ Sokolov, která je prakticky jediným podnikem v zemi, kde stát dosud k řešení ekologických hříchů nepřistoupil, se tím konečně otevře cesta k zahraničnímu partnerovi. „Byla to jedna z překážek, potřebujeme však vyřešit i dluhové zatížení a hlavně rozhodnutí o dokončení privatizace a strategickém partnerovi, uvedl Miroslav Krejčí.
Mertlíkův mluvčí Libor Vacek potvrdil, že se kabinet zabýval i těmito požadavky a že by se o způsobu privatizace mělo rozhodnout do prázdnin. Horkým kandidátem, který by měl získat dosavadní státní podíl, je americký investor, chemický ko ncern Eastman Chemical.
Sokolov na prodej
Chemické závody Sokolov jsou podle slov svého ředitele nejmodernějším chemickým podnikem v zemi. Na nynější problémy si tato firma zadělala už v roce 1991, kdy se o privatizaci rozhodovalo poprvé. Na kupony šlo jen deset procent akcií s tím, že zbytek získá strategický investor. Probíhalo jednání s americkou firmou Dow Chemical, které údajně později zkrachovalo proto, že Američané postupně stlačili nabídku pod únosnou hranici. Ovšem vyžadovalo se od nich, aby například převzali i ekologická rizika, tedy záležitost, o níž vláda jedná až teď.
Stejně tak zůstalo viset i rozhodnutí o dokončení privatizace. Po odchodu Dow Chemical sice firma jednala ještě s koncernem Union Carbide, později však koketovala spíše s myšlenkou, že se většinovým vlastníkem stane Chemapol či Unipe trol. V majetku státu tak zatím zůstalo zhruba 73 procent akcií a Chemapol, který se na nákup majority připravoval skupováním akcií (přišlo ho to tehdy na téměř 340 milionů korun) má necelých osmnáct procent.
Jako veverka v kole
Unipetrol, který měl převzít CHZ Sokolov podle vládního rozhodnutí z prosince 1997, jednání vloni na podzim ukončil. Tehdejší šéf Unipetrolu Miroslav Téra argumentoval tím, že ani polostátní holding prostě nemůže přijmout CHZ Sokolov včetně jeho dlu hů. Nové vedení Unipetrolu dospělo ke stejnému rozhodnutí a na jaře letošního roku požádalo o revokaci vládního usnesení.
Přesto ani tento krok, bez něhož nelze uvažovat o vstupu Eastman Chemical, zatím neproběhl. Mluvčí FNM Otakar Veverka uvedl, že jeho úřad požádal ministerstvo financí o zrušení původního privatizačního rozhodnutí před několika týdny, zatím vša k žádné vyjádření nemá. Jednání se strategickým partnerem nicméně probíhají a FNM nyní čeká na pokyn, jak má privatizaci dokončit.
V úvahu připadají dvě možnosti, přímý prodej nebo veřejná soutěž. Tu však odmítají nejen představitelé podniku, podle nichž má americký investor o firmu zájem a už dva roky se ji snaží získat, ale i někteří členové kabinetu. K přímému prodeji se například přiklání vicepremiér Mertlík i proto, že veřejná soutěž by dokončení privatizace zase o ddálila.
CHZ Sokolov, kde byla zahájena nákladná modernizace přesto, že odešel strategický partner, který by ji pomohl zaplatit, má nyní zhruba miliardový dluh v Konsolidační bance. Podle ředitele Krejčího sice nyní firma splácí úvěr dodavateli technologie, japonské firmě Mitsubishi, pro banku jí však peníze nezbývají. Krejčí tak navrhuje, aby banka tuto pohledávku kapitalizovala a navýšila o ni základní jmění podniku. Nový majitel by poté mohl z tohoto navýšení dluh uhradit. „Nevidím jiné řešení, říká k t omu Krejčí, podle něhož nebude ani firma Eastman ochotna jít do podniku, který není očištěný od dluhů.
Americká Eastman Chemical Company je podle obratu třicátou největší firmou ve světě a objemem výroby přesahuje produkci celé české chemie. Její obrat se blíží pěti miliardám dolarů a čistý zisk vloni představoval téměř 250 milionů dolarů.
