Vlastním financováním zahraniční sítě pro servis exportérům se chce ministr Kuba vyhnout sporům
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce v podpoře exportu pro roky 2012 až 2020 vsadit na vlastní zaměstnance na českých zastupitelských úřadech v zahraničí. Součástí plánu je rozšířit počty podobných „obchodních radů“ a vzhledem k neveselé situaci v Evropě soustředit vývoz více na státy mimo Evropskou unii. Cílem jsou zejména země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) a ASEAN (desítka států z jihovýchodní Asie).
Zahraničí bez přetahování
„Pro celou síť využijeme místa, která má k dispozici CzechTrade, CzechInvest i ministerstvo průmyslu a obchodu, a zvětšíme ji tak z aktuálních 37 na 70 zastupitelských misí. Vzhledem k tomu, že by se síť měla hradit zhruba 200 miliony korun z prostředků ministerstva, bude řídicí organizací MPO. A přetahování s ministerstvem zahraničních věcí by se nemělo opakovat,“ uvedl ministr průmyslu Martin Kuba na setkání s podnikateli Euro Business Breakfast, které pořádá vydavatelství Euronews a jehož partnery jsou společnosti ČEZ a Ernst & Young. Zástupci Česka mají ze zahraničí získávat informace relevantní pro podnikatele a s pomocí informačního systému případným exportérům zajišťovat potřebný servis.
„Diplomatická podpora v zahraničí funguje, ale podpora podnikání příliš ne. V takové situaci je důležité, aby nedošlo jen k výměně úředníka za úředníka, ale aby se na podobné funkce dostali lidé z praxe, jako to funguje například v Německu,“ uvedl při diskusi Vlastimil Bříza mladší, místopředseda představenstva společnosti Koh-i-Noor Hardtmuth. Právě to má podle reakce ministra Kuby jeho resort v plánu.
Obsazování podpůrné sítě by mělo probíhat na základě výběrových řízení, na nichž chce MPO spolupracovat se Svazem průmyslu a obchodu a Hospodářskou komorou. Celý projekt proexportní strategie, jenž se resortu vrátil z připomínkového řízení a měl by být předložen vládě, by měl být zaváděn na základě měřitelných údajů. Dlouhodobě by ministerstvo rádo dosáhlo snížení závislosti českého exportu na zemích Evropské unie. Místo aktuálních zhruba 83 procent by se podíl vývozu do EU měl snížit na 50 procent.
Jako příklad hodný následování uvedl ministr Kuba Turecko, jemuž se prý podařilo vývoz diverzifikovat a díky tomu následně rozvíjet i odlehlejší regiony země. To by podle Kubových slov mohlo vést k tomu, že se Evropská unie v budoucnu dostane pod tlak podobně se rozvíjejících ekonomik. MPO pro tento záměr v případě Česka vytipovalo dvanáct prioritních a 28 zájmových zemí, mimo jiné v jihovýchodní Asii a Jižní Americe.
Z měkkých na tvrdé
Mezi dalšími prorůstovými opatřeními pro český byznys zmínil ministr možnost přesměrování evropských dotací z takzvaných měkkých projektů, jako jsou různá školení či optimalizace chodu úřadů, do tvrdých projektů třeba v oblasti infrastruktury. „Měkký projekt často znamená hodně chlebíčků, kávy a konferencí, ale málo výstupů,“ nešetřil kritikou Kuba. Záměr projektu je podle něj třeba s EU pečlivě projednat, protože na základě dosavadních pravidel musí jít na měkké projekty určité procento prostředků. Přesměrování dotací nicméně unie již povolila například problémovému Řecku.
S ohledem na Evropskou unii by se Česko nemělo bát podporovat vlastní firmy v případě zakázek pro státní správu či energetiku. Jako příklad uvedl ministr plánovanou dostavbu Temelína. Zájemcům, mezi něž patří americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport, při jednáních hodlá navrhnout, aby slibovanou spolupráci s tuzemskými firmami dokázali předem. Mají jim prý dát možnost podílet se na aktuálních zakázkách ještě před dostavbou jaderné elektrárny.
Ať dopadnou plány na podporu českého exportu jakkoli, vývozci by se neměli spoléhat jen na stát. „Kdo čeká na proexportní strategii, aby věděl, kam vyvážet, tak to může rovnou zabalit. Základem je konkurenceschopný produkt a schopní lidé. Třeba vývoz do Saúdské Arábie si organizujeme sami a nemuseli jsme čekat na státní delegaci, která by nám umetla cestu,“ uvedl Jaroslav Klíma, předseda představenstva společnosti Tescan, producenta v oblasti elektronové mikroskopie, který přes 95 procent produkce vyváží do celého světa.
