PODNIKÁNÍ U SOUSEDŮ - „Co jsme komu udělali? Proč právě my máme být obětí nové legislativy a viníky zvyšování cen?“ Těmito slovy si stěžoval jeden slovenský obchodník poté, co se tamější sociálnědemokratická vláda Roberta Fica rozhodla regulovat cenovou politiku. Soukromý sektor na Slovensku se s novou vládou dostal na vedlejší kolej. Slova jako podnikání, zisk či zaměstnavatel jsou strašákem. Byznysmeni nejčastěji říkají, že vláda za poslední dva roky sice podnikatelské prostředí výrazně…
Všechny průzkumy naznačují, že poslední dva roky se slovenské podnikatelské prostředí nezlepšilo, ale ani nezhoršilo. Podle švýcarského Institutu pro rozvoj managementu je Slovensko v kvalitě podnikatelského prostředí na 30. místě mezi 55 zeměmi. Za rok se posunulo o čtyři příčky vzhůru, Česká republika je o další dvě výše. Ekonomové zase říkají, že motorem slovenské ekonomiky jsou stále ještě reformy z let 2002 až 2006. Daňová reforma, reforma trhu práce, důchodová reforma, reforma zdravotnictví, omezení veřejných financí či příprava na euro přispěly podle průzkumu Institutu pro ekonomické a sociální otázky k nynějšímu ekonomickému růstu Slovenska až 41 procenty.
Z kroků současné vlády od roku 2006 do nynějška ekonomové kritizují zejména změny ve zdravotnictví, zásahy do daňové reformy a novelu zákoníku práce z roku 2007. Ty prý snížily potenciál růstu slovenské ekonomiky o čtyři procentní body.
Kvůli euru přišly bankroty
Podnikatele hodnotí kladně jediný vládní krok. A tím je vstup Slovenska do eurozóny. Ale i ten dnes oceňují pouze velké firmy. „Důležitý je občan,“ praví slogan Roberta Fica. K euru se sociálnědemokratická vláda přihlásila až po počátečním váhaní. Nicméně ministr financí Ján Počiatek, bývalý manažer slovenské pobočky IT společnosti Telenor, si euro stanovil jako svůj osobní cíl. Nakonec ho dosáhl. Kurz, za nějž Slováci vymění korunu za euro, byl terčem mnoha diskuzí. Silný kurz prosazovala vláda ve prospěch občanů, podnikatelé naopak prosazovali slabší. Výsledný kurz 30,126 koruny za euro však nakonec přijali všichni.
Přesto posilování koruny těsně před stanovením kurzu mnohým způsobilo problémy. Známá sklářská firma Slovglass z Banské Bystrice dokonce vyhlásila konkurz. Důvod? Rychlé zhodnocení koruny. Už nedokázala vyvážet výrobky a konkurovat na zahraničních trzích.
CO ZMĚNILA SOCIÁLNĚ-DEMOKRATICKÁ VLÁDA
• upravila zákoník práce
• zdanila „milionáře“
• zakázala zisk zdravotním pojišťovnám
• zakázala maloobchodní prodej přes svátky
• připravila přijetí eura
• připravuje regulaci cen
• připravuje sjednocení výběru daní a odvodů
• plánuje zvýšení minimální mzdy
Nízké platy, ale vysoké odvody
Hlavní výhodou slovenského podnikatelského prostředí z pohledu firem jsou zatím nízké platy. „Kvalita života na Slovensku se zvyšuje, obchodníci považují za malý zázrak, že průměrná měsíční mzda se na Slovensku stále blíži jen k 800 eurům,“ říká Pavol Konštiak, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu SR. Rychlý růst mezd podnikatelům v budoucnosti způsobí problémy. Už dnes těžko nesou jejich zvyšování. I podle Juraje Draxlera z bruselského centra pro studie evropských politik slovenská ekonomika těží zejména z levné, poměrně kvalifikované pracovní síly a z členství v Evropské unii.
Achillovou patou platů zůstává odvodová zátěž. Tedy poplatky do sociální pojišťovny. I když cena práce roste, velká část z ní jde stále na odvody. Přestože se firemní daně po reformě bývalé vlády snížily a zejména se zjednodušil jejich výběr, odvody zůstávají stále vysoké.
Proto řada lidí i v běžném zaměstnaní pracuje na živnostenský list, neboť v takovém případě je placení některých odvodů dobrovolné. Podle výpočtů Podnikatelské aliance Slovenska mohou živnostníci při stejně placené práci ve srovnání se zaměstnanci vydělat během aktivního života až o pět milionů korun více, přičemž v důchodu se budou mít stejně.
A problémem nejsou jen odvody, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, ale i odvody za samotného podnikatele. Průměrné daně a odvody tvoří na Slovensku 48,4 procenta z jeho zisku, přičemž až 38,9 procenta ze zisku tvoří právě odvody na pojistné. Po poklesu odvodového zatížení volají stále všichni podnikatelé. Ale vláda nyní zaměstnavatelům příliš nenaslouchá.
Pastičky zákoníku práce
Naopak silnější než kdykoliv předtím jsou odborové svazy, které už ve volbách stranily premiérovi. Odboráři byli za mnohými legislativními změnami v zákoníku práce a za prvním administrativním zvýšením minimální mzdy. Největší reformou prošel zákoník práce loni. U podnikatelů se setkal s nevůlí.
Diskuze o novele zákoníku mezi zaměstnavatelskými svazy, vládou a odbory trvaly rok. Přes dílčí výhru zaměstnavatelů zůstalo v zákoníku pár nástrah pro pracovní trh. Podnikatelé říkali, že vláda se v zákoníku vrátila o několik let zpět. Sám premiér prohlašoval, že vládním cílem je dostat zákoník práce do stavu před změnami z dílny předchozí vlády a ministra Ľudovíta Kaníka. Prošla v něm například nová pravidla vyplácení odstupného. Když bude zaměstnanec u podnikatele pracovat během výpovědní lhůty a neodejde dohodou, musí mu podnikatel vždy vyplatit odstupné. Stát prý musí zajistit, aby lidé nemuseli dřít a aby ekonomický růst byl společenským ziskem. Celá úprava zkomplikovala propouštění zaměstnanců.
Podnikatele nenadchla ani poslední úprava zákoníku práce. Její hlavní úlohou bylo omezení práce v maloobchodním prodeji v době svátků. Výsledek: Slováci musejí ročně zavřít obchody na tři svátky – Nový rok, Vánoce a Velikonoce. Dosud měly hlavně velcí obchodníci otevřeno i během nich.
KLADY A ZÁPORY PODNIKÁNÍ NA SLOVENSKU
+ nízké mzdy
+ jednoduchý daňový systém
+ ekonomický růst
– špatná právní vymahatelnost u soudů
– administrativní náročnost
– odvodové zatížení
– neustále se měnící legislativa
Důvěra mezi zaměstnavateli a vládou nefunguje
V sociální oblasti se vláda stále snaží tlačit na výši platů. A to přes administrativní růst minimální mzdy. Nyní je nejnižší výdělek 8100 slovenských korun. Ale zaměstnavatelé říkají, že jeho zvyšování způsobí pouze to, že budou muset nejméně kvalifikované pracovní síly s tímto platem propustit. Nyní vláda opět přišla s návrhem minimální mzdu zvýšit. Opatření prý zlepší zaměstnanost, protože za současnou minimální mzdu se mnohým lidem nevyplatí do práce jezdit.
Zvýšení minimální mzdy je navíc v rozporu s tripartitní dohodou. Nová úroveň má být 9000 korun, což představuje růst o 11 procent. „Je to výrazný zásah do mzdových nákladů zaměstnavatele, přestože ji pobírá jen minimum lidí,“ říká Pavol Konštiak.
Z logiky i ze zákona podle něj vyplývá, že když firma přidá málo výkonnému zaměstnanci bez ohledu na to, jestli si to svým výkonem zasloužil, měla by přidat i tomu schopnému. A to pro mnohé zaměstnavatele není únosné. Podle Rastislava Machunky z Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení SR je tento postup vážným narušením důvěry sociálních partnerů vůči vládě. Ale ta už dávno mezi zaměstnavateli a vládou nefunguje. Upozornil přitom, že zvýšení minimální mzdy ovlivní i jiné tarifní stupně, které jsou vázany na minimální mzdu.
Někteří jsou si rovnější
Mzdovou politiku nové vlády už nezachraňuje ani daňový systém. Strana Smer, která má na Slovensku bezmála čtyřicetiprocentní podporu, slibovala před volbami návrat k progresivnímu zdanění příjmů. Tedy k různým sazbám daně. Ale ambiciózní šéf státních financí Ján Počiatek krok zpět ke starému systému nepřipustil. Přesto došlo k jeho narušení a rovná daň už není úplně rovná. Zaměstnanci musejí platit takzvanou „milionářskou daň“. Pokud někdo měsíčně vydělá přes 47,6 tisíce slovenských korun hrubého, zaplatí na daních víc než ostatní. Přijde totiž o část odečitatelné položky, tedy o díl platu, který se nedaní. Čím víc vydělá, tím víc mu z ní stát vezme.
Ale není milion jako milion. Po prvním ročním vyúčtovaní daní vyplynulo z údajů daňového úřadu, že úprava se týká 80 tisíc lidí. Řada z nich přitom za celý rok milion korun nevydělala.
Papírování zabere nonstop dva týdny
Slovenskou daňovou, ale i celní správu, čeká v následujících letech rozsáhlá reforma. Podnikatelé se na ni těší. Půjde o sjednocení výběru daní a odvodů a zjednodušení daňové správy. Podnikatelé by tak nemuseli odvádět časti mzdy různým institucím, ale pouze jedné. Ministerstvo financí chce zjednodušit činnost a síť daňových úřadů. Podle Todda Bradshawa ze společnosti PricewaterhouseCoopers nyní podnikatelům na Slovensku zabírají výkazy kolem daní a odvodů ročně 344 hodin. Z toho nejvíc administrace daně z přidané hodnoty, následně odvody sociálního zabezpečení a také daň z příjmů. Podnikatelé tak doufají, že se jim uleví od papírů, kterých musejí rok od roku vyplňovat stále víc. Důvod je zejména v chaotickém přijímání zákonů, jež se týkají hlavně jejich účetnictví.
Zatím se v ulehčení podnikatelské administrativy na Slovensku příliš neděje. Živnostníci si například vyřídí podnikatelské povolení v jednom místě, což jim sice zjednoduší začátek, ale na každou činnost potřebují zvláštní živnostenský list. Ministr financí Ján Počiatek už dlouho bojuje i za širší zavedení elektronické komunikace mezi plátci a úřady. Ale to se dosud nepodařilo výrazněji nastartovat. Mělo by být součástí následující reformy, jež má skončit v roce 2014.
Za nekalé praktiky až tři roky vězení
Jednou z největších překážek slovenského podnikání, ne-li vůbec největší, jsou nepochybně soudy. Na Slovensku je podle podnikatelů stále nízká vymahatelnost práva, ale i nepřehledná a nesrozumitelná legislativa, vysoká míra korupce a byrokracie. Soudy nemají důvěru podnikatelů. Pokud musejí firmy něco řešit soudní cestou, spor je často zdlouhavý a s neurčitým koncem. „Podnikatelům překáží chybějící snaha o zlepšení situace v soudnictví. Problémem je hlavně přetrvávající nejistota vyplývající z délky protahujících se soudních sporů, jejichž výsledek není vždy v souladu s předpokládaným verdiktem,“ dlouhodobě kritizuje Sdružení podnikatelů Slovenska. Vedle rychlosti práce soudů jsou podnikatelé nespokojeni i s nekompetentností a podjatostí soudců.
Vláda se navíc novou legislativou chystá kriminalizovat spíš podnikatele. Novela trestního zákona, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti, navrhuje zavedení trestněprávní odpovědnosti za nezákonné zvyšování cen. Podnikatelům se hodlá podívat pod pokličku i v dalších oblastech. Skrytá reklama v médiích, klamavé označení výrobků za bezplatné a jiné „nekalé“ obchodní praktiky mají být v budoucnosti trestným činem. Navrhuje to ministr spravedlnosti Štefan Harabin. Za opakování uvedeného jednání bude obchodníkovi hrozit vězení od šesti měsíců do tří let. Na Slovensku ale stále neexistuje právní odpovědnost právnických osob. Takže podle trestního zákoníku může být odsouzena pouze fyzická osoba.
Fico pohrozil vyvlastněním energetik
Vláda původně chtěla potrestat vězením podnikatele dokonce za machinace v souvislosti s přechodem na euro. Tuto problematiku nakonec řeší ministerstvo financí, které v červenci představilo novelu zákona o cenách. Podle ní by měl mít stát právo zasahovat do jejich tvorby. Vedle maximální nebo fixní ceny, kterou podle nynější legislativy může určovat přirozeným monopolem, bude vláda moci rozhodnout, kolik ze zvýšených nákladů může prodávající promítnout do ceny. Podle Pavola Konštiaka je návrh napsán pro výjimečný stav, jako je válka. Podnikatelé se brání, že růst cen je otázka vztahu kupujícího a prodávajícího. Podle nich nemůže být v žádném případě posuzován státními orgány.
Poslední případ důrazného varování přinesl v minulých dnech například samotný premiér Fico. Pohrozil totiž vyvlastněním energetických podniků, pakliže budou prosazovat neúměrné zvyšování cen energií. „Rád bych připomněl všem cizím vlastníkům energetických monopolů, že existuje článek 20 Ústavy SR,“ uvedl premiér. Ve zmíněném článku stojí, že firmu lze vyvlastnit ve veřejném zájmu. „My se nebudeme bát a použijeme v budoucnosti i tyto krajní prostředky,“ dodal předseda slovenské vlády.
Žádné další privatizace
Ficova vláda neotevírá podnikatelům nové možnosti. Spíš jim hází klacky pod nohy. Ti na to u minulé vlády nebyli zvyklí. Ta současná chce být „jen pro občana“. Šéf Podnikatelské aliance Róbert Kičina přitom upozorňuje, že je nebezpečné rozdělovat společnost na občany a podnikatele. „Když se zanedbá podnikatelské prostředí, odrazí se to i v živote občanů. Protože podnikatelé budou muset propouštět, nebo nebudou moci platit vyšší mzdy,“ říká.
Problémem je i rostoucí preference státního vlastnictví. Vláda oznámila, že nezprivatizuje už ani jeden podnik. Zastavila privatizaci bratislavského letiště a omezila podnikaní nových soukromých zdravotních pojišťoven, které ji zažalovaly. „Nepřekvapuje nás, že vláda, jejíž prioritou je zavádění solidarity do společnosti a podpora sociálně slabších skupin, není opěvovaná podnikatelskými sdruženími,“ uvádí premiérova mluvčí Silvia Glendová.
Podnikatele těší aspoň to, že se jim na Slovensku otevřel lepší přístup k penězům. Získat úvěr od banky lze dnes prakticky v každém odvětví. Přitom například získat půjčku od banky bylo v minulosti pro firmu v zemědělství či ve zdravotnictví tabu.
