RUSKÝ TRH - Rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost gruzínských separatistických regionů vyvolalo ze strany západu velkou vlnu odsouzení a způsobilo další propad ruského akciového trhu. A mráz má postihnout podle odborníků nejen burzovní indexy. Trhy se bojí masivního odlivu investorů z celého ruského trhu.
Rozhodnutí Moskvy z minulého týdne uznat nezávislost Jižní Osetie a Abcházie může nastavit mrazivou náladu investorů k celému ruskému trhu. Očekávaný příliv 30 až 40 miliard dolarů nového kapitálu na ruský trh se může rychle změnit v panický odliv. Hodně investičních bankéřů brzo vydá doporučení stáhnout se z Ruska, varují někteří analytici. Konflikt může navíc silně zkřížit plány celé řadě českých firem, které mají do tohoto regionu namířeno. Zájem je přitom objektivně namířen především do oblastí těžby a zpracování surovin, především na ropu, plyn, ale i banky. O konfliktu začne v pondělí 1. září jednat summit Evropské unie v Bruselu, kde by mělo padnout rozhodnutí o tom, jestli unijní země přistoupí k případným sankcím vůči Rusku.
Poslední srpnový týden byl přitom pro vývoj názoru investorů na ruský trh mimořádně důležitý. Ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal dokument uznávající nezávislost dvou separatistických gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie. Jeho prohlášení okamžitě rozpoutalo v západním světě vlnu odsouzení. „Podepsal jsem dekrety, kterými Rusko uznává nezávislost Jižní Osetie a Abcházie,“ řekl v projevu v ruské televizi a přirovnal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie k uznání Kosova západem letos v únoru. Přitom Rusko se stavělo proti vyhlášení nezávislosti této dřívější srbské provincie. Ruské rozhodnutí okamžitě odsoudila skupina sedmi nejbohatších zemí světa G7 – Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojených států a Velké Británie.
Ruský akciový trh se v reakci na rozhodnutí Moskvy okamžitě propadl o více než šest procent na nové dvouleté minimum. Investoři se především začali obávat nebezpečí dalšího odlivu zahraničního kapitálu ze země v důsledku zvýšeného napětí mezi Moskvou a západem. Výrazně oslabil i kurz ruského rublu. Investoři ještě více znervózněli, přitom už v minulých týdnech na ruském akciovém trhu převládaly prodeje právě kvůli konfliktu v Gruzii. Důležité pro ruský akciový trh bude i to, jak se bude vyvíjet cena ropy a dalších surovin. Na tamní burze totiž vládnou především velké těžařské a energetické firmy. Například jen během jedné hodiny obchodování na burze RTS minulý týden v úterý akcie Gazpromu spadly o více než pět procent, Nornikel a Lukoil klesly o 4,6 procenta. Pokles ceny akcií zaznamenaly i společností Rosněfť, Gazpromněfť, Surgutněftěgaz a dalších gigantů ruské ekonomiky.
V týdnu po ruské invazi do Gruzie klesl objem ruských devizových a zlatých rezerv podle údajů centrální banky o zhruba 16 miliard dolarů, když banka bránila poklesu rublu. V loňském roce dosáhl příliv kapitálu do Ruska rekordních 82 miliard dolarů. Celkový letošní příliv kapitálu odhadovala zatím ruská centrální banka na 30 až 40 miliard dolarů. Od vypuknutí konfliktu před třemi týdny ztratil ruský dolarový index akcií RTS již 15 procent. Od začátku roku pak je burza přes třicet procent v minusu. Negativní náladu podporuje i světová finanční krize.
HISTORIE KONFLIKTU
Gruzínské vojenské jednotky napadly 7. srpna 2008 separatistický region Jižní Osetie, který je společně s Abcházií sice formálně součástí Gruzie, ale ve skutečnosti má značnou míru autonomie a je z velké části pod vlivem Ruska. Od doby, kdy v únoru Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku, napětí v obou regionech roste. Rusko na gruzínský krok reagovalo rozsáhlou vojenskou operací, během níž ruské jednotky vnikly na území Gruzie a v západních zemích vyvolaly obavy, že východní mocnost této příležitosti využije ke svržení prozápadního gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Podle ruských úřadů zahynulo během konfliktu v Jižní Osetii na dva tisíce civilistů. Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z genocidy. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země stojí v těchto dnech v čele rotujícího předsednictví Unie, pomohl již několik dní po vypuknutí konfliktu dojednat mezi oběma znepřátelenými stranami příměří, jehož součástí je mimo jiné stažení veškerých vojenských jednotek do pozic, v nichž se nacházely před zahájením vojenských operací, do 22. srpna, a to včetně jednotek, které Moskva označuje jako „mírové”. V úterý 26. srpna podepsal ruský prezident Dmitrij Medveděv dokument uznávající nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Jeho prohlášení okamžitě rozpoutalo v západním světě vlnu odsouzení. Vzniklý konflikt označují odborníci za největší krizi ve vztazích mezi Ruskem a západem od dob studené války. Velká Británie dokonce mluví o nutnosti vytvořit novou protiruskou alianci. Evropská unie chce společný postoj vůči Rusku najít na mimořádném summitu, který se uskuteční v pondělí 1. září.
Agentura Fitch varuje
Hrozí nyní masivní odliv kapitálu nejen akciovému, ale celému ruskému trhu? Ratingová agentura Fitch už v polovině minulého týdne uvedla, že stupňující se konfrontace mezi Moskvou a západem by se mohla negativně odrazit na přístupu zahraničních investorů k Rusku. Z ekonomického hlediska je ovšem dopad konfliktu zatím zanedbatelný a zhoršení ratingové známky Ruska podle Fitch bezprostředně nehrozí. Kromě postoje k Rusku by se však mohlo napětí projevit i odklonem investorů od zemí bývalého Sovětského svazu i států střední a východní Evropy, uvedla agentura.
„Hodně investičních bankéřů brzo vydá doporučení stáhnout se z Ruska anebo ho výrazně v portfoliu podvážit. Peníze se mohou přelít do Turecka nebo třeba i střední Evropy. Během tak ostrého konfliktu prostě psychologie velí stáhnout peníze, umístit je do regionu s růstovým potenciálem a vyčkat,“ říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Jak upozorňuje, konflikt například vůbec nemusí prospět na pražské burze vysoce hodnocenému ČEZ kvůli plánované expanzi firmy do Ruska. „Hodně českých firem má do tohoto regionu namířeno a konflikt takovou strategii oddaluje, prodražuje a ohrožuje“, dodává. „V případě Ruska jsme od počátku velmi opatrní a ještě důkladněji kalkulujeme všechny aspekty. Proto jsme taky dosud definitivně žádný projekt v Rusku zcela nerozjeli. Rusko je velká země s velkými možnostmi, ale ČEZ zde musí bedlivěji vážit všechna rizika,“ uvedl k situaci v Rusku mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Investice se zpozdí, riziková prémie stoupá
Jak upozorňuje Josef Stoulil, analytik Capital Partners, ruský akciový trh zaznamenává v tomto roce bez ohledu na současnou situaci největší korekci mezi hlavními světovými trhy. „Současná napjatá situace mezi Ruskem, NATO a Gruzií má vliv na sentiment investorů již angažovaných na ruském trhu či uvažujících o některé formě zainvestování do jistě perspektivních ruských firem – zájem je objektivně o ropu, plyn, suroviny a banky,“ říká Stoulil. Největší švýcarská banka UBS už snížila cílové ceny 74 ruských akciových titulů, včetně těch, které se nejvíce podílejí na indexu RTS.
Pravděpodobně tedy podle něj dojde k jistému zpoždění investorských toků na ruský trh, který by za normálních okolností byl výraznější jak z hlediska objemu investic, tak z pohledu počtu investorů. „Nicméně lze očekávat nějakou formu vyřešení situace, neboť ekonomicky i politicky jde příliš o mnoho, než aby Rusko nechalo nadále politické obavy v této síle přetrvávat a zbytečně negativně ovlivňovat trhy,“ dodává Stoulil.
Vzhledem k zvýšenému politickému riziku, které v Rusku přetrvává, a s ohledem na to, že se začíná hovořit i o možném začátku nové studené války, se podle Pavola Mokroše z Patria Direct v nejbližší době rozhodně nedá očekávat prudký příliv zahraničních investorů na ruský trh. A čím déle bude trvat toto období nejistoty, tím pomaleji se budou investoři na něj vracet.
Podobný názor zastává i Miloš Filip, ředitel prodeje fondů ING Investment Management. „Věřím, že přes současné politické napětí mezi Moskvou a západem převládne nakonec racionální snaha neničit dále současné ekonomické obchodní vazby. Spolupráce se obnoví a mezi jejími iniciátory bych sázel na jednoho z kandidátů na nového amerického prezidenta, který se bude snažit získat další cenné politické body,“ domnívá se. Výprodej akcií a oslabení ruské měny jsou podle něj dočasné. Ruská ekonomika založená na energetice a komoditách má silné předpoklady brzy pokračovat v současném globálním prostředí poptávky po energiích v růstu.
Na možnost vytěžit z konfliktu i vysoký zisk upozorňuje Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus: „Poslední události kolem konfliktu na Kavkaze vrací na výsluní rizikovou prémii, která v tomto případě logicky v Rusku stoupá. Globální investoři nemají rádi nejistotu, ovšem jako spekulativní investici lze Rusko doporučit, dají se očekávat výrazné výkyvy oběma směry,“ podotýká. Takové investice lze ovšem doporučit pouze zkušeným investorům, a to jen s vybranou částí kapitálu.
Situaci v Gruzii projedná unijní summit
Situací v Gruzii se bude zabývat i mimořádný summit Evropské unie, který svolal do Bruselu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Česká vláda na něm bude prosazovat zachování územní celistvosti Gruzie a její obnovu po válce s Ruskem. Podle prohlášení místopředsedy vlády pro evropskou problematiku Alexandra Vondry pro agenturu ČTK by Unie měla dát Moskvě najevo, že po gruzínském konfliktu se už nebude jednat o „obvyklý byznys“. Rusko musí splnit podmínky příměří navržené Sarkozym a z Gruzie se skutečně stáhnout, jinak může být podle Vondry ohroženo celé ruské partnerství s Evropskou unií, nyní označované jako strategické.
Přijde další konflikt?
Rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost obou separatistických republik kritizoval jako nepřijatelné i ukrajinský prezident Viktor Juščenko. „Litujeme, že toto rozhodnutí bylo přijato. Pro Ukrajinu je nepřijatelné, proto je nemůžeme podpořit. Je to zhoršení, které může vést ke komplikacím v mnohých oblastech světa,“ zdůrazňuje s tím, že Ukrajina trvá na zachování územní celistvosti Gruzie. Podle televize Sky News Juščenko prohlásil, že Kyjev nestojí o zostření vztahů s Rusy, je ale připraven na všechny varianty. „Případnému agresorovi se ubráníme,“ řekl prý.
V této souvislosti odborníci připouštějí, že příštím zdrojem konfliktu může být právě ukrajinský Krym, kde jsou silné separatistické a proruské tendence. Juščenko už minulý týden požadoval co nejrychlejší začlenění Ukrajiny do NATO, aby byla lépe chráněna před Ruskem. Současně oznámil razantní zvýšení výdajů na obranu. Krym byl považován za ruské území až do roku 1954, kdy jej Ukrajině postoupil někdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov.
