Finančník Pavel Tykač chtěl koupit teplárny
Prehistorický živočich krytolebec a finančník Pavel Tykač mají jedno společné. Zájem o plavuně a kapradiny. Zatímco však takový krytolebec potřeboval přesličkový prales k životu, o pár milionů let později Tykač na zkamenělých rostlinách postavil novou éru svého podnikání - energetiku. Zhruba za deset miliard korun loni nakoupil 49 procent akcií těžařské firmy Mostecké uhelné (MUS). A dle vývoje z posledních měsíců na trhu s hnědým uhlím se začal starat o to, aby se mu jeho závratná investice co nejrychleji vrátila. O akcie MUS měli v minulosti zájem i jiní investoři, třeba německý E.ON, ale i několik českých investičních skupin. A ti se shodují: „Tolik peněz bychom za 49 procentní balík akcií nikdy nedali. Cena je dle našich propočtů o 2,5 až 4 miliardy vyšší, než kolik byli ochotni nabídnout další. Návratnost tak vysokých investic zajistí především zdražení hnědého uhlí, o což se MUS snaží.“
Rozhořčené teplárny.
Na současné chování Mostecké uhelné - respektive její aktuální cenovou politiku - si v posledních měsících stěžují především teplárenské firmy. „V dlouhodobých smlouvách hledají každou maličkost, na jejímž základě by nám je poté mohli vypovědět. Další dohody jdoucí za rok 2015 již uzavírat nechtějí. V nově navrhovaných smlouvách navíc požadují výrazně vyšší ceny za dodávky hnědého uhlí, než jaké byly v těch původních,“ notují si manažeři několika oslovených tepláren, jež odebírají uhlí od MUS. Jména svých firem odmítají zveřejnit. „Rokování o cenách pokračují a jsou velice choulostivá. Doufáme, že se nakonec nějak dohodneme, i když to bude složité,“ tvrdí. A jak dodávají, loňské ceny dodávek uhlí od Mostecké uhelné se v průměru pohybovaly mezi 25 až 30 korunami za gigajoule (GJ). „Když však chceme podepsat kontrakt na další léta, musíme souhlasit s tím, že ceny za letošní odběry uhlí budou v rozmezí 35 až 39 korun za GJ. V takovém případě by bylo výrazné zdražení tepla pro odběratele nevyhnutelné,“ tvrdí dobře informovaný zdroj. Tím však navrhované zdražování nekončí. Pro rok 2008 požaduje MUS za gigajoule 40 až 41 korun, pro rok 2009 dokonce 45 až 46 korun. Po roce 2010 by měla cena gigajoulu vzrůst až k hranici padesáti korun. „To jsme takřka na stejné úrovni, jako se pohybují ceny černého uhlí,“ tvrdí Daniel Křetínský, partner společnosti J&T. Právě finanční skupina má s Mosteckou uhelnou vážné spory, respektive jí ovládaná společnost United Energy (UE). Ta v Komořanech vlastní teplárnu, která se o dodávky hnědého uhlí s MUS dohaduje již řadu měsíců. „Se všemi partnery odebírajícími hnědé uhlí máme podepsány smlouvy - s výjimkou United Energy. Máme-li správné informace, stěžuje si pouze tato firma,“ konstatoval mluvčí Radek Stavěl ze společnosti Czech Coal, majitele MUS.
Uhelný spor.
United Energy tvrdí, že od Mostecké uhelné nedostává tolik uhlí, který pro provoz teplárny potřebuje. Navíc jsou prý ceny, jež dodavatel za uhlí požaduje, přemrštěné. Tedy vyšší, než kolik platí ostatní odběratelé. MUS oponuje: „Není to pravda. Dodávky uhlí jsou v takovém množství, které za daného počasí stačí k vytápění klientů komořanské teplárny, a již sedm let platíte stejné ceny.“ Sporem o dodávky uhlí se už zabývá soud. J&T si navíc stěžuje u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že Czech Coal zneužívá svého dominantního postavení. „Další odběratelé si u nás na chování Mostecké uhelné nestěžují,“ upozornil šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. Týdeníkem EURO oslovené teplárny však mají pro své mlčení vysvětlení. „Nutno znovu zopakovat, že jednání o dodávkách s MUS stále probíhají a je zbytečné provokovat partnera nějakým udáním na ÚOHS. Nechceme se dostat do situace jako United Energy,“ konstatoval manažer teplárny.
Stavěl tvrdí, že cena uhlí na trhu roste a její vývoj určuje vztah nabídky a poptávky - nikoliv firma samotná. „Na straně producentů uhlí rostou nákladové vstupy, z nichž dominantním je cena proudu. Její cena na velkoobchodním trhu roste rychleji než uhlí,“ dodal Stavěl. „Cena elektrické energie tvoří asi 5 až 6 procent nákladů těžařů. Pokud tedy loni cena elektřiny vzrostla o 17 procent, odůvodňuje to růst cen uhlí o procento nikoli o zhruba o pětinu, což je nárůst požadovaný MUS,“ tvrdí naopak zdroj.
Prodejte nám teplárnu.
Zdroj blízký vedení MUS upozornil, že finančník Pavel Tykač přišel před několika týdny s originálním řešením, jak „válku“ o uhelné ceny vyřešit. Údajně nabídl, že Czech Coal teplárenskou firmu od J&T odkoupí. „Obdobné návrhy učinil i v dalších teplárnách, kde se dohaduje cena uhlí pro příští léta. V Komořanech ani nikde jinde však neuspěl. Zatím,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Křetínský odmítl tuto informaci komentovat. Reakci šéfa skupiny Czech Coal Petra Pudila se týdeníku EURO získat nepodařilo. Mobilní telefon nezvedal. Mluvčí Czech Coal však tvrdí: „V současné době akvizice tepláren nepředpokládáme.“ Je ale zřejmé, že zamítavé stanovisko skupiny J&T Tykače notně popudilo. Mostecká uhelná totiž koncem minulého týdne podala Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) podnět k zahájení správního řízení a odebrání licence firmě United Energy na provozování a výrobu tepelné energie. „Žádá tímto o hloubkovou kontrolu provozování energetického zdroje komořanské teplárny, kde je ve veřejném zájmu zajištění spolehlivé a plynulé dodávky tepla všem odběratelům. Současně podala stížnost na cenu tepla, kterou UE po svých zákaznících požaduje,“ konstatoval Stavěl. MUS si totiž stěžuje, že jí od roku 2000 vzrostla cena komořanského tepla přibližně o šestadvacet procent. „Cena uhlí, kterou UE platí skupině Czech Coal, se však za posledních sedm let nezměnila,“ dodal mluvčí. Souboj o dodávky hnědého uhlí mezi dvěma vlivnými podnikatelskými skupinami pokračuje. Zda ERÚ žádosti o odebrání licence vyhoví, či nikoliv, bude zřejmé za několik týdnů.
Nemáme jinou možnost.
Teplárenské firmy závislé na dodávkách suroviny z Mostecké uhelné tvrdí, že jsou v současných jednáních o kontraktech v nevýhodě. Dovézt do provozoven jiné uhlí než ze severu Čech je ekonomický nesmysl, dopravní náklady by z vyrobeného tepla učinily neprodejnou službu. Navíc část tepláren je vybavena kotli, jež nemohou spalovat jiné hnědé uhlí než to severočeské. „Za situace, kdy v ČR neexistuje jediná firma, která je schopna dodat teplárnám požadované množství hnědého uhlí než MUS, protože ostatní producenti jsou vázáni kontrakty, nezbývá nic jiného, než kývnout na podmínky, obrátit se na ÚOHS nebo na soud,“ dodal šéf teplárenské firmy.
„Další variantou je, aby stát do současných sporů vstoupil. Třeba tím, že začne regulovat cenu hnědého uhlí,“ upozornil Křetínský. Tvrdí, že hnědé uhlí je součástí nerostného bohatství ČR. „Nyní jsme v situaci, kdy několik fyzických osob získává z prodeje státního majetku obrovské zisky,“ řekl. A dodal, že teplárenství je státem regulovaný sektor podnikání. Regulována je jak cena centrálního vytápění, tak i jeho distribuce. „Když stát připustí tak vysoké zdražení, nemá výše popsaný řetězec žádný smysl. Nyní je klíčová zodpovědnost na vládě,“ dodal Křetínský. Proti regulaci cen uhlí je logicky společnost Czech Coal. „Pokud vím, tak jediný, kdo o ní mluví, je firma J&T. Nevím, co k tomu dodat, snad jen, že bychom mohli stejně jako s regulací uhlí činit i s cenami vstupenek na fotbalová utkání,“ konstatoval Stavěl, jenž tím naráží na fakt, že J&T vlastní fotbalovou Spartu.
Snesitelný cenový strop.
Sporem mezi Mosteckou uhelnou a jejími odběrateli se již zabýval i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. O tom, jak vybruslit ze současné choulostivé situace, jednal s podřízenými. K žádnému rozuzlení však úředníci nedošli. „Stát nyní nemá žádnou možnost, jak situaci ovlivnit. Nutno však dodat, že současný stav je politicky nepříjemný,“ upozornil Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Připustil, že jednou z diskutovaných možností bylo, aby stát ceny hnědého uhlí reguloval. „Takové řešení jsem ministrovi nedoručil. Uhlím to začne a pak již můžeme začít usměrňovat vše. Třeba i ceny elektřiny a vrátit se tak o léta nazpět, což by určitě nebylo dobré,“ vysvětlil Hüner. Náměstek navíc tvrdí, že se MUS nyní chová obdobně jako elektrárenský ČEZ: „Hledá cenový strop, který zákazníci ještě snesou.“
Kontrola nezávislých.
Situace na trhu se dramaticky změnila, když Severočeské doly ovládla Skupina ČEZ. Mostecká uhelná tím získala kontrolu nad nezávislým trhem s hnědým uhlí. O tom svědčí následující údaje: Severočeské doly vytěží ročně zhruba 22 milionů tun hnědého uhlí. Většinu své produkce však dodávají pro elektrárny svého majitele (ČEZ), zbytek produkce je „blokován“ dlouhodobými smlouvami - mimo jiné společností Energotrans. A na volný trh se dostane jen minimum uhlí, které Severočeské doly vytěží.
Obdobná je situace v Sokolovské uhelné. Firma ročně vytěží asi deset milionů tun uhlí. Z toho má čtyři miliony pro vlastní spotřebu (převážně pro svoji elektrárnu Vřesová). Ze zbývajících šesti milionů tun spotřebuje - a má dopředu rezervováno - zhruba 2,5 milionu tun ČEZ, část odebírají teplárny na severu a západě Čech. Asi 250 tisíc tun firma prodá drobným odběratelům formou tříděného uhlí. „Všechnu produkci nemáme pod dlouhodobými kontrakty. Další odběratelé se mohou hlásit,“ tvrdí spolumajitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Potenciální klienti ale oponují: „Tak velké množství, jež potřebujeme pro roční provoz tepláren, firma nedodá. Od Sokolovské uhelné můžeme ročně koupit 200 až 300 tisíc tun, což nic neřeší.“
A zbývá Mostecká uhelná s roční těžbou kolem šestnácti milionů tun hnědého uhlí. Tři čtvrtiny produkce zatím firma dodává odběratelům formou dlouhodobých kontraktů - hlavně s ČEZ. Zbytek může prodat na volném trhu.
Uhelné počty, uhelné podíly.
Jinak řečeno ten, kdo nemá smlouvy se Severočeskými doly a Sokolovskou uhelnou, je odkázán na dodávky z MUS. A ta si svého vlivu „užívá“. Dle ekonomů je to však běžná reakce na existující situaci. Málokdo by nechtěl vytěžit ze situace maximum. To se samozřejmě nemusí líbit ani teplárenám, ani dalším odběratelům. Dle metodiky Evropské unie má MUS na tuzemském trhu s hnědým uhlím šedesátiprocentní podíl, jenž se počítá tak, že se z výpočtu vyloučí vytěžené objemy uhlí, které společnosti dodávají v rámci svých koncernů. Například Severočeské doly pro ČEZ, Sokolovská uhelná pro Vřesovou. Dále když se od celkového objemu dodávek odečtou i dlouhodobé kontrakty, získá MUS na volném trhu 90procentní díl.
Skutečnost, že MUS de facto ovládla český trh s volným hnědým uhlím, připustil koncem loňského roku i Pavel Tykač ve svém vyjádření v Hospodářských novinách: „Mostecká uhelná se stala víceméně jediným subjektem trhu, disponujícím volným uhlím, tedy uhlím bez předem určeného zákazníka,“ vysvětlil. Tykač zmínil faktory, jež danou situaci ovlivnily, tedy zmíněnou majetkovou změnu v Severočeských dolech. Uhelné zásoby nejsou nevyčerpatelné, a tak si ČEZ firemní produkci raději ponechá pro svou spotřebu. Uhlí v elektrárnách přemění na elektřinu, již prodá výhodněji než surovinu. Dalším důvodem je „doprivatizování“ dolů, které vedlo k normalizaci chování jejich vlastníků a manažerů. Dnes všechny tyto změny dle Tykače přirozeně působí na odstraňování cenové anomálie, kdy ostatní paliva a elektřina prudce zdražovaly, zatímco cena hnědého uhlí zůstávala léta beze změn.
MUS: „Uhlí bude málo“
Společnost Mostecká uhelná předpokládá, že již v roce 2010 budou odběratelé požadovat po těžařích celkem 46,7 milionu tun suroviny. Ale hnědouhelné firmy budou schopny vytěžit zhruba jen 45 milionů tun. V dalších letech se situace ještě zhorší. Czech Coal předpovídá uhelnou poptávku v roce 2020 zhruba o pět milionů tun větší než bude činit tuzemská těžba. A o deset let později to má být dokonce o více než sedm milionů tun. Do svých propočtů přitom Czech Coal zahrnul i těžbu za územními limity, o osudu těchto „hranic“ zatím není rozhodnuto. Ne všichni však s prognózami firmy souhlasí, je to prý jen součást nátlaku na odběratele, aby za uhlí platili víc. Odvolávají se na státní energetickou koncepci, v níž není o nedostatku hnědého uhlí ani zmínka. Samozřejmě, i tady se počítá s prolomením územních limitů. Materiál však vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu v době vlády ČSSD, současná vláda je proti.
Prognóza těžařů vyvolala rozruch u odběratelů závislých na MUS, především u ČEZ a tepláren. Řada firem nyní vyjednává o několikaletých kontraktech na dodávky uhlí s Mosteckou uhelnou a uhlařům vyčítají, že s nimi nechtějí uzavřít dlouhodobé kontrakty. „Uzavíráme pouze smlouvy nepřesahující hranici roku 2015. Důvodem je nedořešená otázka limitů,“ tvrdí Radek Stavěl, mluvčí Czech Coal.
Manažeři z Czech Coal již avizovali, že mají v plánu postavit hnědouhelnou elektrárnu. Údajně má jít o nový zdroj s výkonem zhruba 1200 megawattů. Zdroje týdeníku EURO tvrdí, že firma v této souvislosti vyjednává o možné spolupráci s několika energetickými společnostmi, mimo jiné firmami ČEZ, E.ON, National Power či EdBW. Kdyby jednání dopadla úspěšně, měla by firma zajištěn odběr vlastního uhlí a další zisky z prodeje elektřiny, z níž se stává celoevropsky nedostatkové zboží. A část dlouhodobých kontraktů by pro ni byla jen přítěží. „Naše záměry investovat do vlastní tepelné elektrárny jsou variantní dle vývoje otázky územních limitů těžby. Bohužel tedy zatím nemůžeme poskytovat k těmto investičním záměrům bližší informace,“ dodal Stavěl.
