První známky ochlazení byly patrné už v loňském roce. Česká ekonomika roste nepřetržitě pět let, přičemž po globální recesi v roce 2002 rostla velmi slušným tempem až do další krize přesně šest let. Není to jen časová zákonitost, která předpokládá ve více či méně pravidelných intervalech hospodářský pokles, ale mnohé naznačují i klíčové ukazatele vývoje světové ekonomiky.
Důležitý index výroby v Číně, jehož prudký propad pod neutrální hodnotu 50 byl v první polovině roku 2008 jednou z prvních známek nadcházející recese, tentokrát klesá sice výrazně mírněji, ale zato už pět měsíců v řadě. Pod neutrální hodnotu 50 se dostal loni v prosinci. V Číně navíc zhruba od poloviny loňského roku padají prodeje nových automobilů, což je vzhledem k tamním objemům klíčové pro celosvětový automobilový sektor, na němž je česká ekonomika mimořádně závislá.
Oproti roku 2017 klesly prodeje aut v Číně meziročně o necelá tři procenta. Naposledy zaznamenaly tamní automobilové prodeje takový propad v roce 1990. I lídrovi čínského trhu, německému Volkswagenu, loni ubylo prodaných vozů o 0,6 procenta. „Ukázalo se, že situace je horší, než jsme očekávali. Pravděpodobně se tím urychlí proces vytěsnění některých slabších hráčů z trhu,“ reagoval na čerstvá čísla z loňského roku Cchuej Tung-šu, generální tajemník čínské automobilové asociace.
Chorobná závislost
Střední Evropa není vůči otřesům na automobilovém trhu vůbec imunní. Investice do vývoje včetně autonomního řízení či elektrovozů jsou v tomto regionu minimální, a tak je náchylnost na propad tradičního odvětví poměrně vysoká. I když drobné výjimky existují.
„V tomto směru je jediným dobrým příkladem Maďarsko, které v posledních dvou letech cíleně lákalo v rámci zahraničních investic výrobce baterií. Na rozdíl od Slovenska, které získalo investici na klasickou továrnu Jaguar Land Rover,“ upozorňuje výzkumný specialista poradenské společnosti Colliers pro střední Evropu Mark Robinson. Na Slovensku nedávno oznámily poprvé za posledních několik let rušení pracovních míst automobilky Volkswagen i Kia, a to zejména kvůli nižší poptávce po naftových vozech v Německu a západní Evropě.
Poradenská společnosti ZoZoGo, která radí automobilkám v Číně, očekává na čínském trhu ještě hlubší propad. „Letos předpokládáme snížení prodejů až o pět procent. Důvěra spotřebitelů v Číně je otřesena,“ uvedl CEO společnosti ZoZoGo Michael Dunne. Kromě výrobních indexů klesají i klíčové komodity. Po letech setrvalého růstu začala loni v říjnu prudce klesat také cena ropy Brent z 85 až na 50 dolarů za barel.
Německá mašina dře
Na všechny důležité klesající veličiny reaguje rovněž Německo, jehož hospodářské zdraví je pro českou subdodavatelskou ekonomiku životně důležité. Index byznysového prostředí, který pravidelně měří mnichovský Institut pro ekonomický výzkum (Ifo), se loni poprvé od velké krize v roce 2008 propadl do červených čísel. To znamená, že reálné hodnocení hospodářského vývoje bylo nakonec horší než jeho předpověď. Zároveň index klesl pod neutrální hodnotu 100, což je vždy varovný signál.
Německá ekonomika navíc v loňském třetím čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,2 procenta. Pokud se to opakovalo i ve čtvrtém čtvrtletí, spadne evropský hospodářský kolos do recese po mnoha letech výrazného růstu. Čísla za čtvrté čtvrtletí zatím nejsou známa. Podle BBC však nakonec německá ekonomika opět nabrala ve čtvrtém čtvrtletí růst, byť jen o pouhé 0,2 procenta. Celkově za loňský rok vykázala růst 1,5 procenta, tedy nejméně za posledních pět let.
K těmto všem globálním faktorům se přidává i ryze lokální středoevropská realita, a to především napětí na trhu nemovitostí. V Praze roste počet nových kanceláří setrvale už od roku 2009, aktuálně téměř desetiprocentním tempem. Obsazenost kancelářských prostor přitom taktéž výrazně narůstá zhruba od roku 2015, což zvyšuje jejich ceny. A nezmění se to ani letos.
V posledních letech však významně roste i nedostatek pracovníků ve stavebnictví a v posledních dvou letech se k tomu přidal i nedostatek stavebního materiálu a vybavení. Ve střední Evropě jako celku navíc klesá výnosnost nemovitostí ve všech ohledech, a to včetně průmyslových staveb. „V letech 2020 nebo 2021 proto očekáváme zpomalení růstu nájmů ve středoevropských metropolích,“ popisuje vedoucí český výzkumník poradenské společnosti Colliers Ondřej Vlk první hmatatelný důsledek přehřátého nemovitostního trhu v Praze, Varšavě nebo Budapešti.
Mzdová spirála
Indikátor spotřebitelského chování přitom ve střední Evropě i nadále zůstává silný. Mzdy v regionu výrazně rostou. V Česku loni rostly mzdy nominálně o více než osm procent, reálně po odečtení inflace o více než šest procent. Analytici poradenské společnosti Colliers předpokládají, že tento rok si české mzdy udrží dynamiku růstu okolo sedmi procent. Tím může klesat konkurenceschopnost, ale tento proces s rostoucí životní úrovní stejně zákonitě přijde. Navíc mzdy znatelně rostou i ve všech okolních středoevropských a východoevropských státech. Mzdová spirála se roztáčí zejména v Maďarsku (předpověď růstu osm procent pro rok 2019) a Rumunsku (deset procent).
Přečtěte si: Pokus o optimistického průvodce českou budoucností
Právě utrácení spotřebitelů a zejména jejich poptávka po rezidenčních nemovitostech budou ještě zhruba dva roky udržovat nemovitostní trh v Česku na vrcholu cyklu. Je třeba si ale také všímat poklesu peněžní zásoby v eurech. Evropská centrální banka přestává „tisknout peníze“ průběžně od roku 2016. Naposledy zažila eurozóna takto průběžný pokles peněžní zásoby v letech 2007 a 2008, tedy těsně před poslední velkou krizí. Evropská banka však na druhé straně udržuje nulové úroky, což ještě stále pomáhá udržovat stabilní růst poptávky po nemovitostech.
Jakákoliv krize, která by mohla přijít už příští rok nebo v roce 2021, bude ale spíše jen ochlazením. Analytici očekávají celosvětovou recesi podobnou té z let 2000 až 2002. Pokud se samozřejmě nestane něco neočekávatelného, což rozhodně nelze vyloučit vzhledem k narůstající možnosti obchodních válek mezi Evropou a USA, nejistotou okolo brexitu nebo čínského finančního sektoru.
Dále čtěte:
Konkurenceschopnost Česka stagnuje, v inovacích výrazně zaostáváme
Komentář: Ochlazení ekonomiky? Zatím fakt nemrzne
