Manželka belgického ministra...
Celý podtitul: Manželka belgického ministra zahraničí prodala na poslední chvíli akcie banky Fortis
Stalo se to v pátek 3. října kolem poledního: do malé pobočky banky Fortis v městečku Berlare asi třicet kilometrů západně od Bruselu dorazila manželka belgického ministra zahraničí Mireille Schreursová doprovázená svým bratrem. Důvod? Chtěli prodat několik tisíc akcií této banky. Podařilo se, dostali zhruba pět a půl eura za kus. Měli docela štěstí, obchodování s těmito cennými papíry totiž bylo po 3. říjnu na jedenáct dní pozastaveno. V úterý 14. října skončil kurz Fortisu na 1,2 eura za akcii.
Jenže to možná nebylo pouze „štěstí“. Ve stejný den, v pátek 3. října, se totiž vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska dohodly na tom, že holandskou část zadlužené banky Fortis zestátní. Ministři – včetně šéfa belgické diplomacie Karla De Guchta – zasedali odpoledne. Dohoda byla oznámena v půl šesté večer, těsně po uzavření bruselské a amsterdamské burzy.
Každý s každým
V městečku Berlare žije asi deset tisíc obyvatel. Každý se zná s každým. Belgický ministr zahraničí De Gucht tu dělá starostu. Není divu, že se celá záležitost provalila. Komisi pro dohled nad bankami a pojišťovnami (CBFA) na ni upozornil anonymní dopis. K anonymu se vzápětí dostal vlámsky psaný týdeník Humo a minulou středu ho otiskl. Vypukl skandál, který plní stránky všech místních novin.
Belgický šéfdiplomat nejprve označil obvinění za „lživé“. „Já sám jsem žádné akcie banky Fortis neprodal a ani jsem nikomu neposkytl žádné důvěrné informace. Ta zpráva je velmi diskutabilní a neověřená, navíc pochází z anonymních zdrojů,“ řekl ministr. Jenže, jak se nyní ukazuje, něco pravdy na té „diskutabilní a neověřené“ zprávě bude.
De Gucht vydal několik hodin po prvním „popření“ prohlášení pro média, ve kterém celou historku de facto, až na malé odlišnosti, potvrdil. „Můj švagr prodal společně se svojí sestrou, mojí manželkou, malý balík akcií (banky Fortis – pozn. red.), který patřil jejich matce… Operace se odehrála na naléhání mého švagra. Cifry, se kterými operuje týdeník Humo nejsou přesné.“
Jakými ciframi vlastně Humo operuje? Podle listu prodávali ministrův švagr a manželka pětadvacet tisíc akcií za 5,5 eura, celkem za nějakých 137 tisíc eur (více než tři miliony korun). De Guchtova verze hovoří o dvou tisících akcií, které matka jeho ženy koupila za 22,5 eura a následně – se ztrátou 34 tisíc eur – prodala za jedenáct tisíc eur.
A bylo to opravdu v pátek 3. října? Ministrovu odpověď „to nedokážu upřesnit“ později upřesnil jeho mluvčí na uspokojivější „ministr si není datem prodeje akcií úplně jist“.
Belgická Komise pro dohled nad bankami a pojišťovnami o případu zatím mlčí. Nepotvrdila, že anonym obdržela, ani že ho již začala prověřovat. Bránící se De Gucht řekl, že jde o „čistě soukromou záležitost“. „Jsem přesvědčen o tom, že mi bankovní komise nemá co vytknout,“ dodal.
Nervózní ministr
Vládní většina v parlamentu vyčkává na verdikt CBFA, zdá se, že De Guchta alespoň zatím nepotopí. „Považuji ho za nevinného,“ prohlásil například předseda parlamentní finanční komise François-Xavier de Donnea. „A pokud vyšetřování ukáže, že není co dokazovat, z celé té aféry zůstane jen mokrá petarda.“ Obdobně de Guchta podržel premiér Yves Leterme.
V místních novinách se však už objevily citáty dvou „anonymních členů vlády“, které De Guchtovi nepomohly. „V průběhu vyjednávání jsme si ho dobírali, že tolik brání drobné akcionáře Fortisu jenom proto, že má sám jejich akcie. Byl z toho dost nervózní,“ tvrdí první. A druhý dodává: „Byl na to opravdu hodně citlivý. V průběhu finanční krize se takhle chovali jen dva lidé: Karel De Gucht a Etienne Schouppe (státní sekretář pro oblast dopravy – pozn. red.). Schouppe přiznal, že vlastní akcie Fortisu. De Gucht nám nikdy jasně neřekl, jestli ano, nebo ne.“
Místní opozice ale – jak jinak – požaduje okamžitou demisi. Konec ve vládě by překazil i jeho ambice stát se příštím belgickým eurokomisařem.
BOX
Kauza Fortis
Fortis přecenil svou loňskou investici do holandské banky ABN Amro, navíc „uvízl“ s bezmála půl miliardou eur ve zkrachovalé americké bance Lehman Brothers. V posledních týdnech se hodnota jeho akcií strmě propadala. Nejvýznamnější banku v regionu zachránila před krachem až injekce 11,2 miliardy eur, kterou jí společně poskytly vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Státy za to získaly devětačtyřicetiprocentní podíl a majoritu v představenstvu. Šlo ale jen o dočasné řešení: Amsterdam později (v pátek 3. října) „svůj“ Fortis znárodnil a značku na místním trhu – kvůli negativním konotacím – zcela zrušil. Belgie a Lucembursko prodalo svůj díl francouzské BNP Paribas.
