Severočeská obec Habartice leží ve frýdlantském výběžku, zhruba 11 kilometrů severně od Frýdlantu. Kdysi zde fungovala velká tkalcovna, která zaměstnávala až dva tisíce lidí. Dnes její zbytky už jen smutně chátrají.
Na nové využití čeká areál tkalcovny od konce devadesátých let.
Autor: Liberecký kraj - databáze brownfields
Rozsáhlý areál bývalé tkalcovny firmy Otto Müller & Co. stojí v severozápadní části obce, 50 metrů od státní hranice s Polskem. Pozemek o rozloze 6024 metrů čtverečních je zastavěn zhruba z poloviny. Hlavní objekt s typicky „zubatými“ světlíky je zakončen nárožní věží s pozoruhodně tvarovanou střechou.
POPIS OBJEKTU
- *název - Otto Műller & Co. kraj - Liberecký adresa - okraj obce kult. památka - ne vlastník - Hana Novotná cena - 1,95 milionu Kč výhody nákupu - nízká cena, zajímavá lokace, možnosti využití možné problémy - havarijní stav, náklady na obnovu menší obec Z historických fotografií je patrné, že podobnou vížku míval podnik ještě jednu a celému závodu vévodil vysoký tovární komín. Ukončení textilní výroby a přeměna na sklady v polovině minulého století ale vzhled komplexu výrazně změnily. Zbořena byla polovina budov a kdysi symetrická dispozice tak dostala dnešní nepravidelnou podobu. Ani zbylým objektům znárodnění neprospělo. Zanedbávala se údržba a kdysi prosperující podnik se postupně změnil v chátrající ruiny. Současný stav se přitom dá označit za havarijní – do střech zatéká a před nedávnem se propadla i část krovu. Areál je přesto stále využitelný a majitelka Hana Novotná věří, že ho nějaký zájemce oživí. Nemovitost je na prodej za 1,95 milionu korun. Silnice k prosperitě První zmínka o Habarticích pochází z roku 1399, kdy v nich existoval lenní statek v držení pánů z Černous. Od poloviny 15. století vlastnila statek rodina von Bindemann. Roku 1592 byl tento statek kvůli hospodářským výsledkům rozdělen, Bindemannové si ponechali jeho dolní část, horní připadla Schwanitzům. Statek opět spojil roku 1662 Hans Ludwig von Rodewitz, který jej vlastnil až do roku 1712, kdy obec získal hrabě Jan Václav Gallas. Habartice měly roku 1790 celkem 42 obydlených domů, a roku 1834 zde dokonce žilo více než 500 obyvatel. K rozvoji obce výrazně přispěla stavba silnice z Frýdlantu v letech 1830 až 1833 a také kolem procházející železniční trať Frýdlant–Závidov. S nástupem průmyslové revoluce vzniklo v Habarticích i několik továrních objektů, z nichž největší byla mechanická tkalcovna Otto Müllera. Vyráběla bavlnu i hedvábí a na přelomu 19. a 20. století v ní pracovaly až dva tisíce lidí. Tkalcovna pro náklaďáky**
Po druhé světové válce a odsunu Němců se však zdejší kraj téměř vylidnil a v Habarticích zůstalo roku 1945 pouhých 21 osob. Noví osadníci přicházeli hlavně ze Sedlčanska a Voticka, textilní výroba byla ale utlumována a brzy zcela zanikla.
Bývalá Müllerova tkalcovna se změnila na sklady národního podniku Liaz, vinou špatné údržby se však její stav rychle zhoršoval. Část objektů byla využívána ještě po roce 1989, od konce 90. let je ale celý areál prázdný a již několik let marně čeká na nové využití. Starosta obce František Kryšpín přesto věří, že se nějaké řešení najde. Habartice, stejně jako celý region Frýdlantska se totiž potýkají s vysokou nezaměstnaností, která se pohybuje kolem osmnácti procent.