V neděli vítěz prvních demokratických prezidentských voleb Muhammad Mursí složí slavnostně prezidentský slib, ale o reálnou moc v Egyptě bude muset ještě tvrdě bojovat.
Do káhirského Heliopolského paláce se po Husním Mubarakovi stěhuje islamista Mursí. Na někdejší rozsah Mubarakovy moci ale může zapomenout. Egyptská Nejvyšší vojenská rada (SCAF) totiž okleštila jeho pravomoce ústavním dodatkem, ve kterém si vojáci vyhradili i nadále nárok na vedení ozbrojených sil a místo ministra obrany.
V mateřské organizaci – Muslimském bratrstvu – zase Mursí vždy uznával nadřazenost svého patrona Chairata El-Šátera, který se měl podle představ bratrstva stát původně prezidentem. Po jeho diskvalifikaci však nastoupil do boje jako náhradník právě Mursí. Těžko se mu tedy bude vzpírat nejmocnější egyptské politické organizaci, která ho vynesla k nejvyššímu úřadu. Mursí tak nemá mnoho jiných možností než se snažit všechny protikladné síly usmířit. „Budu s každým jednat rovnocenně jako služebník všeho egyptského lidu,“ slibuje nová hlava regionální mocnosti.
Z vězení do úřadu prezidenta
I když bratrstvo pro Mursího původně plánovalo kariéru ministra vnitra, nakonec se ukázal být velmi vhodným kandidátem na prezidenta. V prvním kole sice počtem hlasů nijak neoslnil, ve druhém kole se však osvědčil proti poslednímu mubarakovskému premiérovi Ahmadu Šafíkovi, který se ho snažil vykreslit jako nebezpečného islamistu. U El-Šátera by se mu to možná povedlo, ne však u umírněného konzervativce Mursího.
Ten se v roce 1951 narodil ve vesnici v deltě Nilu do chudé rodiny jako nejstarší syn. Proto mohl v Káhiře vystudovat s vyznamenáním metalurgické inženýrství. Po službě v armádě dokázal jako výjimečný student dosáhnout na stipendium v USA, kde si dodělal doktorát a stal se uznávaným expertem na složení materiálů. Během studií dokázal se svou ženou Najlou zplodit pět synů. Právě americké školy a fakt, že dva ze synů mají americké občanství, dává Západu naději, že umírněný islamista Mursí se neobrátí k Západu zcela zády.
Muslimské bratrstvo v kampani zdůrazňovalo jeho odpor k režimu Husního Mubaraka dvojitým vězněním, kterého se Mursímu dostalo. Poprvé strávil sedm měsíců ve vězení v roce 2006 za protesty proti odstranění reformistických soudců režimem. Podruhé ho hroutící se režim zatkl v lednu 2011 při šířících se nepokojích. Proti Šafíkovi tak jako bývalý vězeň mohl brojit: „Egypťané si snad nenechají Mubaraka vnutit oknem, když ho nedávno vyhodili dveřmi.“
Zároveň ho Muslimské bratrstvo mohlo prezentovat i jako zkušeného parlamentáře, který není žádným nebezpečným revolucionářem. V roce 2000 se dostal na pět let jako nezávislý do parlamentu a získal si celonárodní známost. Po porážce v roce 2005 se až do revoluce stáhl na svou univerzitu v Zagazigu.
Zahalte Miss Egypta
I když to nebylo Muslimské bratrstvo, kdo podnítil revoluci na náměstí Tahrír v Káhiře, islamisté se brzy dostali do hry. Ideálně je reprezentoval právě Mursí, který se stal předsedou politické odnože bratrstva Strany svobody a spravedlnosti (FJP). Přestože jeho image umírněného islamisty na voliče nakonec zapůsobila, nejspíš nic nezatratil ze svých původních názorů.
V minulosti volal po přehodnocení mírové smlouvy s Izraelem, která je od roku 1979 základem míru v regionu. Vylučuje, že by plánoval zavést teokracii, ale principy islámského práva šaría prosazuje. Mnozí kritici mu nemohou zapomenout, že se dlouho zdráhal popřít názor klerika Safwata El-Hegaziho, který volal po muslimském superstátě na Středním východě s hlavním městem v Jeruzalémě. Nakonec neurčitě prohlásil, že „Jeruzalém je v našich srdcích a vizích, ale Káhira je egyptské hlavní město“.
Příliš se také nezná ke svým výpadům v egyptském parlamentu za Mubarakovy éry, kdy plísnil vládu například za nahaté ženy na obálkách časopisů, přičemž nahotu posuzoval ze zorného úhlu své ženy, která chodí v konzervativním islámském šatu. Stejně tak brojil třeba proti pořádání soutěže Miss Egypt, protože „odporuje sociálním normám, islámské šaríi a ústavě“.
Se ženou a koptem po boku
Nyní je v nové roli. Ústavu, kterou by se řídil, nemá. Má jen mantinely, které mu vymezili vojáci a bratrstvo. Jeho poradce Ahmed Deíf prohlásil, že Mursí se chce předvést jako prezident všech: „Nezakládáme v Egyptě islamistickou republiku. Mursí to říká velmi jasně. Chce občanskou konstituční zemi, respektující kultury, principy a náboženství.“
Čtěte také:
Z Egypta se stal mezinárodní rébus
Egyptské volby vyhrál islamista Mursí, jsou obavy z nepokojů
Soupeři v egyptských prezidentských volbách se přou o vítězství
Podle egyptských médií se na viceprezidentské posty má dostat žena a kopt, zástupce místní křesťanské minority. V pozici prezidenta Egypťanů, nikoliv faktického vládce Egypta si ani nemůže jinak počínat. Pokud by si vzpomněl na svou tvrdou kritiku obchodních smluv, především eygptsko-izraelské smlouvy o dodávkách plynu, nebo na koketování s íránskou teokracií, vojáci by si snadno mohli rozmyslet, že neodstraní jen nepohodlné poslance, ale i příliš samostatného prezidenta.
Muhammad Mursí Issa Al-Aját
» narodil se v roce 1951 do chudé rodiny ve vesnici v deltě Nilu
» v roce 1978 vystudoval na Káhirské univerzitě inženýrství, získal stipendium do USA, kde získal doktorát
» od počátku osmdesátých let se angažoval v Muslimském bratrstvu, v roce 1985 se vrátil do Egypta na univerzitu v Zagazigu, byl dvakrát vězněn
» v roce 2011 se stal předsedou Strany svobody a spravedlnosti, kterou dovedl k vítězství v parlamentních volbách
» získal nominaci na prezidenta od Muslimského bratrstva, volby vyhrál a 1. července se ujme funkce
» s manželkou Najlou má pět synů
