Je to ještě privatizace hnědouhelných dolů, nebo operace Interpolu, či příprava na novou Mosteckou stávku? Tahle akce sociálním demokratům ale vůbec nevychází. Nejprve byli všichni přesvědčeni, že je vše jasné a Antonín Koláček, velký přítel přátel z Lidového domu, má vše v kapse a dostane se k vytouženým Severočeským dolům v sousedství. Zejména k jejich pokladům na účtech krátkodobého i dlouhodobého finančního majetku. Také druhý Koláček na přízni k sociální demokracii nikdy nešetřil, a tak i on byl počastován exkluzivním vyjednáváním o získání státního podílu v OKD za nějakou kulantní sumu. Tady však vznikl trochu problém, protože Viktor, jinak označovaný jako „velký“ Koláček, si brousil zuby na Sokolovskou uhelnou, které má také vlivného uchazeče o privatizaci v osobě svého šéfa Františka Štěpánka. Jenže nic se nezdálo nepřekonatelné a dohody se rýsovaly. Nakonec páteční prohlášení Karbon Investu o tom, že se stahuje ze soutěže o Sokolovskou uhelnou, nebylo pro zasvěcené příliš překvapivé.
Jenže nejprve nevhodně vstoupil do hry Jaroslav Míl, když ČEZ podal přihlášku do soutěže, i přestože byl před tímto krokem důrazně varován. Míl dostal vyhazov a ČEZ neprošel z předkola. To ale nejspíše nebylo příliš prozíravé, protože zásah státu vyvolal vášně u odborářů. Jak v ČEZ, tak zejména v Severočeských dolech, kde se příchodu Antonína Koláčka dost lidí obává. Mílův odchod navíc přitáhl k celé záležitosti pozornost médií zvědavých, kdo si od uhlí umaže ruce nejvíce.
Jak mediální válka nabývala na síle sílilo i lobbování a zákulisní hry zhrubly.
Dosažitelné informace potvrzují, že sociální demokraté se rozdělili na dvě skupiny, kdy se Stanislav Gross a Milan Urban přikláněli k dokončení privatizace Severočeských dolů do rukou mosteckého Appianu a Sokolovské uhelné Štěpánkovi, zatímco Bohuslav Sobotka podporovaný premiérem Špidlou tlačili otevřenou soutěž, kde by rostly šance OKD v Sokolově a klesaly možnosti Appianu v Severočeských dolech. OKD mohlo nabídnout lepší cenu. Již totiž vlastní 34 procent akcií, a tudíž by ho tolik nezatěžoval povinný odkup, který musí nový majitel nabídnout. Appian zase v konkurenci silných finanční investorů může jen těžko soutěžit cenou a nejspíše by ani kvalita podnikatelského záměru, která bude klíčovým kritériem, nestačila na jasné a jednoznačné vítězství.
V tom se objevilo, že Marek Dospiva, šéf Penty bojující o Severočeské doly, je vyšetřován v souvislosti s obchody s lázeňskými akciemi. Navíc se vynořila jakási diplomatická šifra ze Slovenska, varující před tímto investorem. Shodou okolností se to odehrálo v době, kdy se zdálo, že Penta v meziresortní komisi dost boduje. Do toho přišla zpráva, že protikorupční služba Policie vyšetřuje okolnosti privatizace Mostecké uhelné v letech 1997 až 1998. Vše pak vyvrcholilo zatčením Viktora Koláčka a obviněním jeho i dalších společníků ze zneužívání informací v obchodním styku.
Je tudíž docela dobře možné se domnívat, že se privatizace hnědouhelných společností vymkla našim sociálnědemokratickým politikům z rukou a nyní bude bojovat každý proti každému. Podle informací týdeníku EURO byla na krajské konferenci ČSSD v Ostravě po zásahu policie proti Viktoru Koláčkovy dost dusná atmosféra a premiér Špidla i ministr vnitra Gross schytali ostré zákulisní pokárání za to, že dopustili zásah proti významnému místnímu podnikateli nakloněnému právě této straně. Navíc se v kritickém okamžiku ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach projevil jako naprostý politický packal, když zrušil vyhlášku o rentách, a popudil tak zcela mimořádně hornické odboráře, kteří zatím ještě nestihli výhody zaručované dosavadní vyhláškou přenést do kolektivních smluv. A tak to v celém resortu paliv pořádně vře. Šéfové nosí v aktovkách kartáček na zuby a holení. Horníci připravují výstražné stávky a vláda se na tváří, jako by se jí to netýkalo.
Ale ono se jí to týká. Dříve nebo později bude muset rozhodnout, zda doly prodat, nebo ne, a nést za toto rozhodnutí politickou odpovědnost. Nelze v této souvislosti nepřipomínat, že to byli právě politici sociální demokracie, kteří měli od počátku těsné vztahy s dnešními uhlobarony Koláčky a kteří jim výrazně pomáhali při divoké privatizaci. Celý klub ČSSD vedl těžký útok na Fond národního majetku a jeho předsedu Romana Češku, když se snažil této privatizaci zabránit. Nakonec ho dokázali odvolat a jejich ministr Grégr předal státní podíl v Mostecké uhelné Antonínu Koláčkovi za pouhých několik set milionů. Premiér Špidla může sebevíce přesvědčovat veřejnost, že raději snídá koblihy, ale to, co se stalo, už se odestát nemůže. Pokračování v privatizaci bude nyní nejspíš znamenat, že se budou otvírat další dosud důkladně zamčené komnaty a vznikat další skandály. Kabinet by měl nejspíš situaci odpovědně posoudit a privatizační tendr ukončit, alespoň v případě Severočeských dolů. O tom, že v prodeji státního podílu do rukou Karbon Investu nelze pokračovat, snad momentálně nepochybuje kromě Viktora Koláčka asi nikdo.
